Transformace občanských sdružení na spolky od 1.1.2014

Podle přechodných ustanovení NOZ platí, že sdružení doposud upravená zákonem o sdružení občanů, se dnem 1.1.2014 považují za spolky. Není možné tedy hovořit o transformaci spolků, protože se nejedná o rozhodování o změně právní formy, ale o automatické pojetí sdružení jako spolku. Sdružením je však dána možnost rozhodnout se o své transformaci. Podle § 3045 NOZ se mohou rozhodnout o své transformaci na ústav nebo sociální družstvo. O této transformaci musí aktivně rozhodnout do tří let od účinnosti NOZ, tj. do 1.1.2017.

Dnem 1.1.2014 pozbyla automaticky platnosti ustanovení, která odporují kogentním ustanovením NOZ. Všechny právnické osoby, spolky nevyjímaje, musí navíc přizpůsobit své společenské smlouvy, stanovy, vnitřní předpisy nové právní úpravě do 1.1.2017. Je nutné poznamenat, že nová právní úprava spolků je dosti otevřená, takže je v praxi možné, že řada původních sdružení nebude muset složitě a obšírně měnit své stanovy.

V řadě dosavadních sdružení upravuje rozhodování svých nejvyšších orgánů, tak že jsou usnášeníschopné při nižší než poloviční účasti všech členů. Dnem 1.1.2014 pozbyla tato ustanovení stanov platnost a členská schůze je schopna usnášet se za účasti většiny členů spolku. Usnesení přijímá většinou hlasů členů přítomných v době usnášení; každý člen má jeden hlas.

Dalším nejčastějším ustanovením stanov, které pozbylo platnosti, je ustanovení o tom, že sdružení zaniká libovolným rozpuštěním z rozhodnutí členů. Pokud chce nyní spolek ukončit svou činnost, může členská schůze nebo jiný orgán určený k tomu stanovami rozhodnout o zrušení spolku s likvidací a k zániku dochází až po řádně provedené likvidaci rozhodnutím rejstříkového soudu o výmazu spolku z rejstříku spolků.

Podle NOZ je spolek samosprávný a dobrovolný svazek alespoň 3 členů. Spolek je právnickou osobou a právní osobností od svého vzniku až po zánik. Základními znaky spolku jsou členská základna, samospráva, dobrovolnost členství a majetková nezávislost (členové neručí za dluhy spolku).

Pokud jde o formu stanov spolků, dále platí, že postačí pouhá „písemná forma“, není tedy třeba, aby stanovy měly formu notářského zápisu. Z hlediska požadavků na obsah stanov vychází NOZ z pojetí, že by spolkům měla být poskytnuta maximální volnost, co se týče jejich vnitřního uspořádání a proto NOZ redukuje povinný obsah jen na základní náležitosti, mezi něž patří např. název, sídlo, účet, určení statutárního orgánu spolku, určení základních práv a povinnosti členů spolku.

Nový občanský zákoník stanoví jako orgány spolku nejvyšší orgán a statutární orgán, přičemž nejvyšší orgán může být zároveň statutárním orgánem. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní nebo individuální. Dalšími orgány spolku může být kontrolní komise, rozhodčí komise nebo jiné orgány určené ve stanovách spolku. Spolek může orgány pojmenovat libovolně, nesmí však vzbudit klamavý dojem o jejich povaze. NOZ v § 245 a § 258 stanoví, že na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí jako by nebylo přijato. Takové rozhodnutí není závazné, je nulitní. Každý člen spolku nebo ten, kdo má na tom zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. NOZ nově stanoví právo člena na přiměřené zadostiučinění, pokud spolek poruší jeho základní členské právo závažným způsobem.

Spolky by měly přizpůsobit do dvou let od účinnosti NOZ svůj název. Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Právní úprava však připouští u původních sdružení výjimku, je-li pro to důvod. Může jím být skutečnost, že toto sdružení svůj název používá dlouhodobě a je pro ni příznačný a typický.

Novinkou je též způsob evidence spolků. Do konce roku 2013 evidovalo občanská sdružení ministerstvo vnitra. Nový občanský zákoník obsahuje obecná ustanovení o veřejných rejstřících právnických osob a dále odkazuje na speciální právní úpravu v jiném právním předpisu. Tímto právním předpisem je zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Ten vedle obchodního rejstříku, rejstříku nadací a dalších, upravuje rovněž spolkový rejstřík. Spolkový rejstřík je od začátku roku 2014 veden příslušnými krajskými soudy. Ministerstvo vnitra, které vedlo seznamy občanských sdružení, předalo rejstříkovým soudům začátkem roku 2014 údaje o názvu, číslu registrace, identifikačním číslu, dni vzniku a sídle spolku. Rejstříkový soud tyto údaje zapsal do spolkového rejstříku bez řízení automaticky. Tím však není zápis ve spolkovém rejstříku kompletní. Povinně se do spolkového rejstříku musí zapsat i účel spolku, název statutárního orgánu, počet jeho členů, identifikace členů statutárního orgánu, uvedení způsobu jednání za právnickou osobu, den vzniku a zániku funkce, název a identifikační číslo všech pobočných spolku, jsou-li zřízeny. Tyto údaje musí spolek do spolkového rejstříku doplnit do 1.1.2017. Oproti minulé úpravě je u spolků podstatně rozšířen rozsah veřejně přístupných údajů. Těm sdružením, které zůstanou ve formě spolku lze doporučit, aby své údaje v rejstříku doplnily co nejdříve. A to zejména pro jejich transparentnost pro poskytovatele dotací a dárce.

Důležité ustanovení NOZ v oblasti právní úpravy spolků se týká pobočných spolků. Organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem se od 1.1.2014 považují za pobočné spolky. Statutární orgán hlavního spolku musí do 3 let ode dne 1.1.2014 podat návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty právní osobnost pobočného spolku zanikne! Z právních jednání pobočného spolku vzniklých přede dnem jeho zápisu do spolkového rejstříku je zavázán hlavní spolek společně a nerozdílně s pobočným spolkem. Ode dne zápisu pobočného spolku do spolkového rejstříku ručí hlavní spolek za dluhy pobočného spolku jen v rozsahu určeném ve stanovách. I z tohoto důvodu není od věci, aby hlavní spolek co nejdříve upravil ve stanovách omezení rozsahu pobočného spolku, za něž bude ručit. Bez této úpravy je ručení neomezené.

Jaké jsou tedy povinnosti spolků, které vyžadují zvláštní pozornost?

Spolky patří mezi tzv. neziskové subjekty, které jsou od roku 2014 v kategorii „veřejně prospěšných poplatníků“. Tyto neziskové subjekty obecně podávají přiznání k dani z příjmů právnických osob pouze, pokud mají zdanitelné příjmy (tedy zejména mají-li ziskovou tzv. hlavní činnost nebo vykonávají-li také další, doplňkovou hospodářskou činnost), případně když nenaplní podmínky speciálního daňového odpočtu neziskových subjektů. Jejich další výjimkou je, že ani nemusejí oznamovat správci daně, že jim ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů.

Nový občanský zákoník ve svém ustanovení § 146 vymezuje veřejné prospěšnosti. Základními znaky obecně prospěšné právnické osoby jsou provádění činnosti spočívající v dosahování obecného blaha, původ jejího majetku z poctivých zdrojů a jeho hospodárné využití, bezúhonnost osob majících podstatný vliv na její rozhodování.

Od 1.1.2014 se veřejná prospěšnost dnešních „neziskových“ organizací jako doposud neodvozuje automaticky od právní formy. I nynější spolky budou muset o zápis statusu veřejné prospěšnosti požádat příslušný soud. Z obecné úpravy občanského zákoníku vyplývá, že jde o právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti a nikoli povinnost veřejně prospěšné právnické osoby, v tomto případě spolku, ucházet se za každých okolností o zápis statusu a plnit všechny náročné povinnosti s ním spojené. Veřejně prospěšnou činnost bude moci spolek nadále vykonávat i bez zápisu, o který nebude chtít usilovat např. v případě, kdy nebude schopen finančně, personálně či organizačně zajistit výše uváděné vysoké administrativní nároky. Bez zapsaného statusu veřejné prospěšnosti však spolek nebude moci využívat současné i nové daňové výhody. Dárci, přispívající na činnost spolků bez zapsaného statusu veřejné prospěšnosti, si nebudou moci o hodnotu poskytnutých darů snížit základ daně, spolek bez zápisu statusu naopak takové dary zdaní a nebude oprávněn uplatňovat snížení svého základu daně z titulu veřejné prospěšnosti.

Domnívám se, že je celý proces tohoto relativně náročného přechodu nastaven tak, aby stávající občanská sdružení zatěžoval co nejméně, ať už co do rozsahu požadovaných úkonů nebo doby, ve které mají být učiněny. Dosavadní občanská sdružení mají relativně dostatek času zamyslet se nad případnou změnou právní formy, popř. zachovat statut spolku, a učinit tak opatření, která jsou mu uložena NOZ.