Dopady zrušení daňového rozhodnutí v řízení před krajským
soudem
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.10.2013, sp. zn.
9 Afs 71/2012, www.nssoud.cz
Pokud následně na základě podané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
zruší rozsudek krajského soudu, jímž bylo správní rozhodnutí zrušeno, tak jak tomu bylo i v
projednávané věci, dostane se věc do stadia nového posuzování žaloby krajským soudem, který vázán
právním názorem kasačního soudu (§ 110 odst. 3 s. ř.
s.) a může rozhodnout o zákonnosti správního rozhodnutí opačně, načež původní (zrušené)
správní rozhodnutí „obživne“, aniž by důsledkem nového rozhodnutí krajského soudu bylo současné
zrušení v mezidobí případně vydaného dalšího správního rozhodnutí. Vedle sebe tu tak mohou být dvě
odlišná či dokonce opačná správní rozhodnutí o téže věci.
Existence dvou správních rozhodnutí v téže věci je jistě nežádoucí, nicméně
nemá za následek zmatečnost řízení či nezákonnost kasační stížnosti napadeného rozsudku. Bude tedy
zejména na žalovaném, případně na krajském soudu, vzniklou nežádoucí situaci ohledně v pořadí
druhého rozhodnutí procesně vypořádat. Existence tohoto rozhodnutí nemá vliv na posouzení zákonnosti
rozhodnutí, které je předmětem přezkumu v projednávané věci.
Správní soudnictví je založeno na tom, že opravný prostředek ve formě
kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu není spojen s odkladem právní moci napadaného
rozsudku krajského soudu. Z tohoto důvodu je tak povinností Odvolacího finančního ředitelství v
případě neúspěchu před krajským soudem v daňovém řízení konat nezávisle na tom, že byla podána
kasační stížnost brojící proti rozsudku krajského soudu. Vydá-li Odvolací finanční ředitelství v
mezidobí nové rozhodnutí, načež dojde k úspěchu v řízení před Nejvyšším správním soudem, dochází k
zajímavé situaci. Fakticky totiž budou vedle sebe existovat dvě diametrálně odlišná rozhodnutí
Odvolacího finančního ředitelství. Tuto situaci pak řeší
daňový řád, avšak teprve počínaje rokem 2015. K tomuto
viz dosud neúčinné ustanovení § 124a daňového
řádu. Do té doby pak Nejvyšší správní soud zaujal stanovisko, které je seznatelné z citace
jeho rozsudku.