Základní škola, která vaří pro žáky a učitele, nakupuje potraviny celkem za cca 2 000 000 Kč za rok včetně DPH (škola není plátce DPH). Je možné potraviny rozdělit do kategorií, aniž by to bylo považováno za dělení veřejné zakázky? Jsou takové kategorie stanoveny?
Dělení veřejné zakázky
Ing.
Martin
Děrgel
Související předpisy:
-
§ 12, 13 a 14 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Odborné komentáře zákona o veřejných zakázkách se vesměs shodují v tom, že předmět veřejné zakázky lze dělit na jednotlivé části. Liší se ovšem v otázce, zda se rozdělením předmětu veřejné zakázky podle § 13 odst. 3 ZVZ ("Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.") rozumí totéž, co rozdělením veřejné zakázky na části podle § 13 odst. 4 ZVZ ("Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.").
Při "rozdělení předmětu veřejné zakázky" se z jedné veřejné zakázky v důsledku jejího rozdělení stávají dvě a více veřejných zakázek. Naproti tomu při "rozdělení veřejné zakázky na části" jde i nadále o jednu veřejnou zakázku (jedno zadávací řízení), jejíž jednotlivé části mohou mít jiný právní režim a ve výsledku zadávacího řízení (jednoho) mohou být na různé části uzavřeny smlouvy s různými dodavateli.
Odborné výklady se přitom shodují, že odlišení obou variant fakticky nemá praktický význam, neboť je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na části, je zadavatel povinen při stanovení její předpokládané hodnoty sečíst předpokládanou hodnotu všech částí. Přitom podle § 13 odst. 3 a 4 ZVZ nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky na části takovým způsobem, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity. Z čehož nezbývá než dovodit, že kvůli zákazu umělého snižování předpokládané hodnoty je nutno vždy sečíst jednotlivé části veřejné zakázky, jejíž předmět byl rozdělen.
Umělému rozdělování věcně jednolitých zakázek do několika dílčích zakázek zdánlivě samostatné povahy následujících v čase poměrně krátce po sobě brání § 14 odst. 3 ZVZ. Podle tohoto ustanovení je základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky:
a)
skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
b)
součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.
Rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části nemůže vést k umělému snižování její předpokládané hodnoty, tj. fakticky k obcházení zákona přeřazením veřejné zakázky do jiné „mírnější“ kategorie (veřejné zakázky nadlimitní mezi veřejné zakázky podlimitní, veřejné zakázky podlimitní mezi zakázky malého rozsahu, případně dokonce veřejné zakázky nadlimitní mezi veřejné zakázky malého rozsahu). Mám tedy za to, že v dotazovaném případě nelze veřejnou zakázku školní jídelny na dodávku potravin po dobu 1 roku - čistě účelově kvůli „jednoduššímu“ výběrovému řízení -rozdělit na více zakázek. A to ani co se předmětu týče (tedy např. podle jednotlivých druhů potravin), ani v čase (např. zvlášť pro období každého pololetí, nebo čtvrtletí). Mimo jiné právě proti takovýmto účelovým manipulacím došlo opakovaně k novelizaci ZVZ, jehož hlavním úkolem (posláním) je přece snaha o dosažení co nejvýhodnější (zpravidla tedy co nejnižší) ceny, která bude hrazena z veřejných prostředků. Přičemž přísnější (bohužel tedy samozřejmě rovněž složitější) pravidla se oprávněně vztahují na hodnotnější veřejné zakázky, kde může pochopitelně docházet k výraznějším neefektivním, zbytečným až trestněprávním únikům veřejných prostředků.