Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je řešeno v ustanovení § 69 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jestliže dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo pokud s ním neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnanec písemně bez zbytečného odkladu zaměstnavateli oznámí, že s tímto rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí a trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Tato náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Neplatné rozvázání pracovního poměru ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Určení náhrady mzdy
Nárok na náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru vzniká dnem následujícím po uplynutí výpovědní doby, pokud zaměstnanec dříve sdělil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. Jestliže by zaměstnanec toto sdělil zaměstnavateli až následně, vzniká mu takový nárok až dnem následujícím po sdělení zaměstnance zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. Při určení náhrady mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytovat, se vychází po celou dobu trvání nároku z průměrného výdělku zjištěného z rozhodného období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, v němž nárok na náhradu mzdy vznikl.
Zaměstnanec své právo neuplatní
Pokud zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou:
a)
byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
b)
byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.
Postup zaměstnavatele
Pokud nedojde v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, obrátí se zaměstnanec za účelem uplatnění svých práv na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Bude-li o zaměstnancem podané žalobě rozhodnuto v jeho prospěch, řeší zaměstnavatel ve zdravotním pojištění v návaznosti na neplatné rozvázání pracovního poměru následující:
1) Dodatečně přihlásí zaměstnance
Na období neplatné výpovědi je zaměstnavatel povinen zaměstnance dodatečně zpětně přihlásit. Pokud byl zaměstnanec dle dále uvedeného příkladu odhlášen u zdravotní pojišťovny k datu 31.3.2010, musí jej zaměstnavatel se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „P“ k datu 1.4.2010.
2) Odvede pojistné z přiznané náhrady mzdy
Z pohledu zdravotního pojištění není náhrada mzdy, zúčtovaná v souvislosti s neplatným rozvázáním pracovního poměru, vyjmenována mezi plněními, ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, z tohoto důvodu podléhá toto plnění platbě pojistného.
Náhrada mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen při neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnanci uhradit podle zákoníku práce nebo na základě rozhodnutí soudu, se do vyměřovacího základu zaměstnance započítává v tom měsíci, ve kterém byla zaměstnanci zúčtována. V této souvislosti je však zapotřebí mít na zřeteli, že vyměřovacím základem je hrubá částka tohoto zaměstnancova příjmu. Pokud totiž má být podle rozhodnutí soudu zúčtována a vyplacena v příslušném kalendářním měsíci zaměstnanci určitá částka, může se jednat o čistý příjem, snížený o zákonné odvody. Za této situace pak musí zaměstnavatel nejprve vypočítat z položky čistého příjmu hrubý příjem a z něho pak sazbou 13,5% stanovit výši pojistného na zdravotní pojištění. V tomto případě se pojistné platí standardním způsobem, to znamená, že jedna třetina je sražena zaměstnanci a dvě třetiny platí zaměstnavatel.
Příklad
Neplatná výpověď trvala od dubna 2010 do února 2013 a za toto období byla zaměstnanci v hrubém přiznána náhrada v úhrnné výši 630 000 Kč.
Částka 630 000 Kč podléhá povinnosti odvodu pojistného standardním způsobem za ten kalendářní měsíc, do kterého bude zúčtována. To znamená, že z částky pojistného 85 050 Kč (13,5% z 630 000 Kč) bude zaměstnanci sražena jedna třetina 28 350 Kč a zaměstnavatel uhradí dvě třetiny 56 700 Kč. Pokud by se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahovala povinnost dodržet za celé období neplatné výpovědi od dubna 2010 do února 2013 minimální vyměřovací základ, musel by zaměstnavatel provést úhradu pojistného ve výši 37 800 Kč (35 x 1 080) - viz následující bod. Jelikož se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, platil by celou částku pojistného zaměstnavatel, včetně podání opravných Přehledů za měsíce duben 2010 až únor 2013. Z částky pojistného 37 800 Kč se odvíjí i penále, o jehož prominutí může zaměstnavatel požádat prostřednictvím institutu odstranění tvrdosti.
3) Provede dopočet pojistného do zákonného minima
Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. I v těchto případech je nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi, kdy úhrn zúčtovaných příjmů musí činit v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně 8 000 Kč, od 1.8.2013 se tato minimální částka vyměřovacího základu zvýšila na 8 500 Kč. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje. Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, které:
-
nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),
-
byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň 8 000 Kč, resp. 8 500 Kč,
-
po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.
4) Podá opravné Přehledy
Protože zpětně dochází ke změně v počtu zaměstnanců a zpravidla i ve výši vyměřovacího základu a v částce pojistného, podává zaměstnavatel za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází, opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť zdravotní pojišťovna musí disponovat relevantními údaji.
Sociální pojištění
Náhrada ušlého platu (mzdy) je příjmem započitatelným do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální pojištění v tom kalendářním měsíci, do kterého je zúčtována, s přihlédnutím k maximu pro rok 2013 ve výši 1 242 432 Kč.
Nemožnost okamžitého zrušení pracovního poměru
Není-li ještě rozhodnuto o žalobě zaměstnance na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, může se sice zaměstnanec žalobou domáhat dospělých nároků na náhradu mzdy, nemůže však z důvodu jejího nevyplacení rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.
Osoba bez zdanitelných příjmů
Pokud zaměstnanec obdrží výpověď a s tímto postojem zaměstnavatele nesouhlasí, obrátí se na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Do té doby, než rozhodnutí soudu nabude právní moci, musí nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah. To znamená, že pokud nenastoupí do jiného zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění, nebo se nepřihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná anebo nebude registrován v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, stane se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného ve výši 1 080 Kč, od 1.8.2013 pak v částce 1 148 Kč. Pokud soud rozhodne o neplatnosti výpovědi, je pojištěnec zpětně zařazen jako zaměstnanec. Jestliže si platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, bude mu příslušná částka na základě podané žádosti v zákonem stanovené lhůtě vrácena. Alternativně také platí, že zdravotní pojišťovna vrátí pojištěnci přeplatek (což je i tato situace) do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění za podmínky, že neeviduje vůči pojištěnci splatný závazek.
Prodloužení promlčecí doby
Podotýkám, že veškeré nároky lze ve zdravotním pojištění uplatňovat v rámci promlčecí doby, která je s účinností od 1.12.2011 desetiletá (předtím pětiletá).