Soustavnost ve vztahu k ekonomické činnosti

K předpisům:

Stejně tak se stěžovateli nepodařilo prokázat, že přijaté plnění použil pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Takovým důkazním prostředkem není oprávnění k podnikatelské činnosti s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Fyzická nebo právnická osoba vykonávající ekonomickou činnost je považována za osobu povinnou k dani bez ohledu na účel či výsledek předmětné činnosti, například i tehdy, je-li výsledkem této činnosti ztráta, nebo je vykonávána z jiných důvodů než pro dosažení zisku (charitativní činnost, činnost různých neziskových organizací apod.). Jedním z kritérií pro posouzení ekonomické činnosti je i její soustavnost. V daném případě nelze dovodit, že stěžovatel použil zboží nakoupené za řádově desítky miliónů k ekonomické činnosti, když v následujícím čtvrtletí roku 2008 z něj prodal jen nepatrnou část a v průběhu celého dalšího roku z nakoupeného zboží neprodal vůbec nic.

V této věci Nejvyšší správní soud přiblížil definici soustavnosti ekonomické činnosti, to pro účely zákona o DPH. Přitom dospěl k závěru, že soustavnost nenaplňuje nákup zboží vysoké hodnoty, který není spojen s jeho dalším prodejem. Pro účely posouzení dalšího prodeje pak je možno odhlédnout od toho, že zboží bylo prodáno jen z nepatrné části.