Pokuta za opožděné tvrzení daně u daně z nemovitých věcí

Pokuta za opožděné tvrzení daně (dále jen „pokuta“) je obecně upravena v části čtvrté (následky porušení povinností při správě daní) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a to v ustanovení § 250. Povinnost uhradit pokutu vzniká poplatníkovi (obecně daňovému subjektu) tehdy, pokud nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Z pohledu daně z nemovitých věcí se pak výše pokuty odvozuje od výše stanovené daně a činí 0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení. Pokuta může dosáhnout až 5% stanovené daně [§ 250 odst. 1 písm. a) daňového řádu]. Maximální výše této pokuty je omezena částkou 300 000 Kč (§ 250 odst. 5 daňového řádu). Daňový řád dále rozlišuje, jakým způsobem pokuta vznikla. Pokud pokuta vznikla v důsledku pozdního podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, pokuta se předepíše a vzniká povinnost ji uhradit pouze v případě, že je vyšší než 200 Kč (§ 250 odst. 3 daňového řádu). V případě, kdy poplatník nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost (správce daně vyměří daň z moci úřední), použije se při výpočtu výše pokuty horní hranice 5% stanovené daně a výše pokuty v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4 daňového řádu). Dle daňového řádu může být výše pokuty poloviční, a to v případě splnění dvou kumulativních podmínek. Poplatník musí podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a nesmí být v daném kalendářním roce v době vydání platebního výměru správcem daně zjištěno jiné prodlení při podání (§ 250 odst. 7 daňového řádu).

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), byl novelizován zákonem č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 23/2015 Sb.“). Zmiňovaná novela v § 15a zákona nově zohledňuje specifické situace, kdy nevzniká pokuta. Toto ustanovení je nezbytné vnímat jako speciální () ve vztahu k výše uvedené obecné úpravě pokuty. Podle § 15a zákona má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu. Shora uvedené ustanovení bylo zavedeno z důvodu existence případů, kdy poplatník opožděně podal daňové přiznání, ve kterém uvedl snížení daně v řádech desítek korun (například v důsledku prodeje nemovité věci), přitom ale celková daň i po snížení činila na dané zdaňovací období desítky tisíc korun. Vzhledem k tomu, že výše pokuty se odvozuje od výše stanovené daně, byla pokuta v těchto případech nepřiměřeně tvrdá.

Dle nové právní úpravy nevzniká povinnost uhradit pokutu tehdy, kdy poplatník podá opožděně daňové přiznání, nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň a nebyl k tomu správcem daně vyzván. Musí být tedy splněny obě podmínky současně. Pokud správce daně vyzve poplatníka k podání daňového přiznání, ustanovení § 15a zákona nelze uplatnit a vzniká povinnost uhradit pokutu. Obdobně tomu je i v případě, kdy poplatník daňové přiznání nepodá. V obou těchto případech se uplatní obecný postup podle daňového řádu. Mohou nastat i situace, kdy poplatník například prodá některou z nemovitých věcí, což by vedlo k předpokladu, že dojde ke snížení daně, ale například z důvodu zvýšení místního koeficientu nebo průměrné ceny půdy zemědělského pozemku dojde k tomu, že daň bude stejná nebo vyšší než poslední známá daň. V případě pozdního podání takovéhoto daňového přiznání vznikne povinnost uhradit pokutu, neboť § 15a zákona nelze uplatnit, protože se nejedná o pozdní podání daňového přiznání na daň nižší.

Ustanovení § 15a zákona nabylo účinnosti dle čl. III. zákona č. 23/2015 Sb. dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, tj. dne 5.2.2015. Oproti tomu samotný zákon č. 23/2015 Sb. nabývá účinnosti až dnem 1.1.2016. Vzhledem k tomu, že uvedené ustanovení je procesního charakteru a přechodná ustanovení zákona č. 23/2015 Sb. na něho nedopadají, je možné jej uplatnit ode dne vyhlášení. Proto na veškerá pozdě podaná daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání, podaná počínaje dnem 5.2.2015 včetně, která splňují shora uvedené podmínky, je možné uplatnit § 15a zákona, a to bez ohledu na zdaňovací období.