Datová schránka x fyzické doručení
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a.s.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4.4.2013, sp. zn.
7 Afs 73/2012.
www.nssoud.cz
K předpisům:
-
-
§ 42 SŘS.
V dané věci bylo povinností městského soudu předvolat k jednání stěžovatele
i jeho zástupce, což městský soud učinil, avšak pochybil, pokud nezaslal předvolání k jednání
zástupci stěžovatele do datové schránky. Toto pochybení nemůže být zhojeno ani řádným doručením
předvolání stěžovateli, ani to, že bylo předvolání doručeno do sídla zástupce stěžovatele, pokud má
jako daňový poradce zřízenou datovou schránku, která je zákonem jednoznačně preferovaným způsobem
pro doručování. V dané věci tedy nebyl zástupce stěžovatele řádně předvolán, a proto nebyly splněny
podmínky, aby bylo jednáno v nepřítomnosti zástupce stěžovatele. V důsledku tohoto postupu nemohl
stěžovatel uplatnit svá procesní práva účastníka řízení.
Ohledně fyzického doručování namísto do daňové schránky existuje bohatá
judikatura
Nejvyššího správního soudu. Z té pak vyplývá, že důležité je faktické seznámení se
adresáta se zásilkou. Pochybení ze strany orgánu veřejné moci (tj. doručování poštovní zásilkou,
namísto obligatorní
datovou schránkou), které však nevedlo k nemožnosti adresáta se se zásilkou
seznámit tak nemůže v řízení vyvolávat zásadní právní účinky.V této věci pak soud namísto do datové schránky zastupujícího daňového
poradce doručoval do sídla jeho kanceláře. Nejvyšší správní soud však zcela překvapivě uvedl, že
takovéto doručení je zásadní vadou mající vliv na další řízení. Tím však zcela vybočil ze své
dosavadní praxe, to aniž by pro tento účel bylo postupováno zákonem předvídaným způsobem (předložení
věci rozšířenému senátu). Bude tak zajímavé sledovat, jaké budou dopady tohoto judikátu na daňovou a
soudní praxi.