Opětovná kasační stížnost II.

Vydáno: 3 minuty čtení

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5.2.2013, sp. zn. 8 Afs 46/2012 . www.nssoud.cz

Opětovná kasační stížnost II.
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a. s.
K předpisům:
-
§ 104 odst. 3 písm. a) SŘS.
Nepřípustnost kasační stížnosti nelze konstatovat zejména v případech, kdy Nejvyšší správní soud vytkl nižšímu správnímu soudu procesní pochybení nebo nedostatečně zjištěný skutkový stav, případně nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. Odmítnutí kasační stížnosti za tohoto procesního stavu by znamenalo odmítnutí věcného přezkumu rozhodnutí z pohledu aplikace hmotného práva. Námitky opakované kasační stížnosti se musí pohybovat v rámci již vysloveného právního názoru či pokynu, tj. v mezích závěrů, které Nejvyšší správní soud v dané věci vyslovil, nebo musí směřovat k právní otázce, která nemohla být řešena v první kasační stížnosti, zejména pro vadný procesní postup nebo vadu obsahu rozhodnutí krajského soudu.
Opakovaná kasační stížnost je dále přípustná i v případě, kdy krajský soud doplnil po zrušení svého původního rozsudku dokazování, i když nově zjištěné skutečnosti hodnotil v souladu s názorem Nejvyššího správního soudu, vyjádřeným obecně a
obiter dictum
ve zrušujícím rozsudku. Obdobně může být podstatně změněn i právní stav, a to změnou či zrušením rozhodného právního předpisu, za situace bránící aplikaci původního předpisu; podobně i deklarací protiústavnosti předpisu Ústavním soudem. Jako nepřípustnou nelze odmítnout ani opakovanou kasační stížnost, je-li jejím argumentačním základem podstatná změna judikatury, a to na úrovni, kterou by byl krajský soud i každý senát Nejvyššího správního soudu povinen akceptovat v novém rozhodnutí - například pokud by o rozhodné právní otázce uvážil jinak Ústavní soud, Evropský soud pro lidská práva, Evropský soudní dvůr.
Nejvyšší správní soud posoudil obsah kasačních námitek v souladu se shora uvedenými kritérii. Stěžovatel krajskému soudu nevytýká, že se neřídil závazným názorem Nejvyššího správního soudu, nenamítá kupř. nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu či jiné vady řízení a netvrdí ani, že by v jeho případě byla dána některá z výše uvedených judikaturní dovozených výjimek z nepřípustnosti opakované kasační stížnosti. Ostatně Nejvyšší správní soud zrušil rozsudky krajského soudu nikoliv pro nepřezkoumatelnost či procesní vady, ale pro nesprávné právní posouzení věci. Krajský soud převzal doslovně celé odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu. Zcela se tak řídil závazným právním názorem kasačního soudu. Kasační stížnosti stěžovatele jsou však postaveny pouze na polemice s argumentací Nejvyššího správního soudu v rozsudku čj. 8 Afs 26/2012-68. To znamená, že stěžovatel se svými kasačními stížnostmi zůstal plně v rámci otázky, ke které se již závazně a komplexně vyjádřil v předchozím zrušujícím rozsudku.
Na tomto místě uvedl Nejvyšší správní soud nejenom výčet rozsudků, vůči kterým lze podat opětovnou kasační stížnost, leč také, jak by měl stěžovatel v rámci opětovné kasační stížnost správně argumentovat. To aby zamezil tomu, že jeho opětovná kasační stížnost bude Nejvyšší správním soudem shledána jako nepřípustná.

Související dokumenty

Zákony

150/2002 Sb., soudní řád správní