Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.2.2013, sp. zn. 7 Afs 97/2012 . www.nssoud.cz
Definice žalobního bodu
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a. s.
K předpisům:
-
§ 71 odst. 2 SŘS.
Krajský soud se mýlí, pokud dovozuje, že lze bez dalšího odmítnout žalobní námitku pro její strohost. Tak tomu není. Obsahuje-li žaloba, či její doplnění alespoň "zárodek" žalobního bodu [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14.7.2011, č. j. 1 Afs 37/2011-6, který je dostupný na www.nssoud.cz, nebo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12.10.2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56 (publ. pod č. 534/2005 Sb. NSS)], je na krajském soudu, aby žalobkyni uložil povinnost ozřejmit a případně blíže rozvést (konkretizovat) takový žalobní bod. Teprve pokud by tak žalobkyně neučinila, bylo by na místě vyslovit závěr, že z pohledu té které určité námitky nelze posoudit zákonnost rozhodnutí žalovaného. Že by takto krajský soud postupoval při jednání v této věci dne 17.10.2012 (oproti dotazu soudu k doplnění dokazování), z protokolu o jednání (č. l. 49, str. 2) ani z rozsudku patrné není.
Definice žalobního bodu je v rámci soudního přezkumu věcí naprosto klíčovou. To z důvodu, že rozšířit žalobu po uplynutí lhůty pro její podání lze jen v rámci již uvedených žalobních bodů. Neuvedl-li žalobce určitý žalobní bod ve smyslu citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu v uvedené lhůtě, ztrácí jednou pro vždy možnost tak v rámci soudního řízení učinit. Výjimkou jsou pouze takové vady, ke kterým soud přihlíží i bez návrhu.