Změna místní příslušnosti v průběhu kontroly

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.1.2013, sp. zn. 2 Aps 3/2012.

www.nssoud.cz

K předpisům:

Se stěžovatelem lze souhlasit v tom, že správce daně, který využije oprávnění dokončit daňovou kontrolu po změně místní příslušnosti podle § 87 odst. 1 daňového řádu, bude, ve vztahu k daňovému subjektu, povinen plně respektovat zásadu hospodárnosti, tj. postupovat tak, aby mu nevznikaly zbytečné náklady, a v souladu se zásadou přiměřenosti musí volit jen takové prostředky, které daňový subjekt nejméně zatíží a ještě umožní dosáhnout cíle správy daní (§ 1 odst. 2 daňového řádu). O nezákonný zásah vůči daňovému subjektu by mohlo jít pouze v případě, kdy by správce daně tyto zásady nerespektoval a postupoval by vůči daňovému subjektu šikanózně či svévolně, například pokud by daňový subjekt nepřiměřeně zatěžoval bezdůvodným vyžadováním jeho osobní účasti na prováděných úkonech.

Daňový řád, na rozdíl od zákona o správě daní a poplatků, upravuje otázku změny místní příslušnosti v průběhu daňové kontroly. Nyní je tak na správci daně, zda kontrolu chce dokončit či zda ji předá nově místně příslušnému správci daně. Jak však vyplývá z citovaného rozsudku, v případě vůle kontrolu dokončit je povinností správce daně respektovat zásadu hospodárnosti. Ta přitom bude porušena nejenom při zbytečném lpění na osobních jednáních, ale i v jiných případech. Do úvahy připadají výslechy svědků (např. výslech pražského svědka ve věci pražského daňového subjektu ostravským správcem daně, aniž by tento využil institut dožádání pražského správce daně) či jakékoliv jiné úkony, které lze uskutečnit s menšími náklady a které nerespektují přesídlení daňového subjektu.