Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou má právotvorné účinky, když zavazuje zúčastněné smluvní strany (Evropskou unii a Korejskou republiku). - dostupný na www.eur-. europa.eu.

Účinnost dohody je založena především těmito prameny práva Evropské unie.

Primárním právem Evropské unie - , ve znění Lisabonské smlouvy¹ [srov. čl. 216 upravující uzavírání mezinárodních smluv mezi členskými státy a třetími zeměmi, čl. 207 upravující provádění společné obchodní politiky ve spojení s čl. 218 odst. 5], která má charakter zakládací smlouvy. Tzv. zakládací smlouvy konstituují v základech existenci a fungování Evropské unie - vznikají na základě přímých jednání vlád členských států a musejí být ratifikovány na národní úrovni, a to národními parlamenty, případně referendy.

Sekundárním právem Evropské unie, které umožňuje provádění dohody v rámci Evropské unie členskými státy, a to především:

Územní působnost dohody je specifikována jejím článkem 15.15 a vztahuje se na území, k nimž se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie na straně jedné a na území Korejské republiky na straně druhé. Dohoda byla sjednána na dobu neurčitou (čl. 15.11). Liberalizace a zjednodušení obchodu se zbožím, sledované uzavřením dohody, vychází taktéž z článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (GATT 1994). Účinnost dohody v České republice, resp. její právní závaznost zde je konstituována závazky, vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii, resp. dohoda je v souladu s ustanovením čl. 10 Ústavy ČR.

Účinnosti dohody ze dne 6. 10. 2010 předcházela Rámcová dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 28. 10. 1996.

Dohoda je strukturována do celkem 15 kapitol.

Kapitola první upravuje (str. 8. Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).

Kapitola druhá upravuje (str. 8-11 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Kapitola vytváří právní základ pro snižování, resp. odstraňování cel při vzájemném obchodu se zbožím a upravuje institucionální spolupráci v celní oblasti.

Kapitola třetí upravuje (str. 11-15 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Cílem kapitoly je zajistit stranám, v souvislosti s dovozem zboží mezi smluvními stranami ve vyšších objemech, pokud tento dosáhne určitého poměru k domácí výrobě, možnost regulace snížení či odstranění cel, jichž má být dosaženo uplatněním druhé kapitoly.

Kapitola čtvrtá upravuje řešení a minimalizaci (str. 15-18 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Kapitola se týká přípravy, přijímání a používání norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, jež mají vliv na obchod se zbožím mezi stranami, resp. se zabývá otázkami minimalizace negativních dopadů technických překážek na vzájemný obchod.

Kapitola pátá upravuje (str. 18-19 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).

Kapitola šestá upravuje (str. 19-24 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).

Kapitola sedmá upravuje (str. 24-41 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).

Kapitola osmá upravuje (str. 41-42 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).

Kapitola devátá upravuje (str. 42-43 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Kapitola provádí společný zájem stran na vzájemné liberalizaci trhů s veřejnými zakázkami v souvislosti s mezinárodním systémem obchodování.

Kapitola desátá upravuje (str. 43-58 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Cílem této kapitoly je jednak usnadnění výroby a uvádění inovací na trh vzájemně mezi smluvními stranami a jednak zajištění ochrany duševního vlastnictví.

Kapitola jedenáctá upravuje (str. 58-60 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).

Kapitola dvanáctá upravuje (str. 60-62 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Cílem této kapitoly je zajištění účinného a předvídatelného právního prostředí pro činnost hospodářských subjektů smluvních stran.

Kapitola třináctá upravuje (str. 62-65 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).

Kapitola čtrnáctá upravuje (str. 65-69 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011) prostřednictvím konzultací, vzájemně dohodnutých řešení a řízení před rozhodčím soudem.

Kapitola patnáctá zahrnuje (str. 69-73 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). V rámci této kapitoly jsou mimo jiné zahrnuty:

Seznam příloh k jednotlivým kapitolám dohody je uveden na str. 81 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.

Oblast celnictví, vztahující se k obchodu se zbožím mezi smluvními stranami, pokrývají svým obsahem kapitoly druhá, třetí, čtvrtá, pátá a šestá dohody. Zde, v rámci první kapitoly, zmíníme některá .

Sazební, nebo též tarifní opatření, je finančním nástrojem ekonomické a obchodní politiky, vyskytujícím se nejčastěji ve formě cla, pro účely dohody valoricky (z celní hodnoty zboží) procentuálně stanoveného. K obecné definici cla pak můžeme říci, že clo je finanční (peněžní) částka, jež je státem (resp. Společenstvím), který jej uplatňuje v souvislosti s mezinárodním obchodem se zbožím, vybíráno při přechodu hranic onoho státu (při vstupu na jeho celní území).

Cílem druhé kapitoly dohody je liberalizace vzájemného obchodu se zbožím, přičemž kapitola , když upravuje vůči dováženému zboží , resp. ve vymezených případech jejich . Proces snižování a odstranění příslušných sazeb cel ve vztahu k jednotlivým komoditám zboží, majícím ve smluvních stranách, je rozvržen v Příloze 2-A postupně do časových fází, které na sebe kontinuálně navazují, eventuálně u vybraných položek uplatněním fáze „0“³, dochází k úplnému odstranění cel okamžikem vstupu dohody v platnost. Pokud je k příslušné komoditě sjednána v rámci sazebníku dotčené smluvní strany např. fáze „5“, znamená to, že cla na původní zboží stanovená v položkách kategorie fáze „5“⁴ se v sazebníku dotčené jedné strany odstraní v šesti shodných ročních fázích počínaje dnem vstupu dohody v platnost a takové zboží bude potom zcela beze cla. Rokem pět se přitom rozumí období dvanácti měsíců, počínající dnem čtvrtého výročí vstupu této dohody v platnost.

Pro tento proces je významné zařazování zboží v rámci obchodu mezi stranami, přičemž zařazování zboží odpovídá ustanovením celní nomenklatury každé strany vykládané v souladu s harmonizovaným systémem zboží (Brusel, 14. 6. 1983). Snižování a odstranění cel je pro účely dohody provedeno , v němž se strany zavázaly odstranit svá cla na zboží pocházející z druhé strany v souladu se seznamem (harmonogramem), uvedeným . Za tímto účelem Příloha 2-A obsahuje celní sazebníky Evropské unie a Korejské republiky s údaji o harmonogramu (časových fázích) snižování a odstranění cel u jednotlivých komodit v rámci každého z obou celních sazebníků.

Každý z obou celních sazebníků (celní sazebník EU⁵ a celní sazebník Koreje⁶), uvedených v Příloze 2-A dohody, obsahuje v kolonce, nazvané „Kategorie fáze“, časový číselný údaj o snižování cla ve vztahu k příslušné komoditě, vymezené celním sazebníkem.

upravuje uplatňování systému celních kvót mezi smluvními stranami - zajišťuje aplikaci preferenčního zacházení vůči původnímu zboží - vymezeným komoditám - v návaznosti na určitý objem dovozu určitého druhu zboží, resp. v návaznosti na určitý objem obchodu s některými druhy zboží mezi smluvními stranami. Podle článku 2.7 odst. 7 dohody během každého roku zveřejňují orgány smluvních stran, spravující celní kvóty pro stranu dovozu, včas na svých určených veřejně přístupných internetových stránkách míru využití a , dostupná (tedy nevyčerpaná) pro každou dostupnou celní kvótu.

Nesazební, či netarifní opatření jsou taková opatření prosazovaná veřejnou mocí států v rámci mezinárodního obchodu se zbožím, která nejsou sazebními opatřeními (tedy jedná se o opatření odlišná od uvalení cla). Jde o opatření, která mezinárodního obchodu se zbožím tím, že ve vymezených případech u konkrétních komodit znesnadňují, resp. znemožňují dovoz či vývoz, resp. propuštění zboží do volného oběhu či vývozu, resp. některého z dalších dovozních či vývozních celních režimů. Typickým nesazebním opatřením jsou např. fytosanitární opatření, podmínění možnosti dovozu konkrétního zboží vydáním dovozní licence či např. antidumpingové clo, stanovené za účelem rozdílu mezi dotovanou (dumpingovou) dovozní cenou a cenou obvyklou na domácím trhu, na který je zboží dováženo.

dohody stanoví, že žádná ze smluvních stran nesmí zachovat či přijmout jiný zákaz či omezení, než cla, daně nebo jiné poplatky vztahující se na dovoz jakéhokoli zboží z druhé strany nebo na vývoz nebo prodej na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany v souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho vysvětlujícími poznámkami. Za tímto účelem jsou článek XI GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí. I zde je zřejmé, že mezinárodní dohoda GATT 1994, resp. WTO, je v rámci vzájemného obchodu se zbožím mezi smluvními stranami v řadě oblastí dohodou převzata (Světová obchodní organizace - WTO -vznikla k 1. 1. 1995 coby nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu - GATT. Několik desítek dohod WTO pak je právním základem mezinárodního obchodu). zakazuje smluvním stranám zavádět vývozní cla, daně, poplatky a dávky na zboží, určené pro vývoz do druhé smluvní strany.

Články 2.10 a 2.11 dohody stanoví pro účel provádění dohody ochranu před zaváděním, resp. nadužíváním opatření za účelem ochrany domácího trhu prostřednictvím jiných, než tarifních a vzájemně sjednaných netarifních opatření. Každá ze stran má povinnost zajistit, aby byla výše veškerých poplatků a jiných dávek jakéhokoli druhu (), omezena na odpovídající částku přibližných nákladů na poskytnuté služby, . Výjimkou jsou případy, kdy může dojít k uplatnění tzv. nápravných opatření, specifikovaných v kapitole třetí dohody.

Článek 2.12 dohody, (srov. čl. 28-36 Celního kodexu, které se zabývají celní hodnotou) , pro účely provádění dohody, inkorporuje Dohodu o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 obsaženou v příloze 1A Dohody o WTO.

dohody zřizuje , složený ze zástupců smluvních stran, jehož posláním je realizace konzultací a přijímání řešení za účelem podpory obchodu se zbožím mezi stranami a řešení otázek sazebních a nesazebních opatření. V rámci Výboru pro obchod se zřizují ve smyslu ustanovení dohody (např. výbor pro sanitární a fytosanitární opatření či celní výbor) a ve smyslu ustanovení čl. 15.3 dohody se zřizují (např. pracovní skupina pro farmaceutické výrobky a zdravotní potřeby či pracovní skupina pro motorová vozidla a jejich součásti).

Článek 2.17 dohody vytváří právní rámec pro vzájemnou správní spolupráci mezi smluvními stranami, vykonávanou za účelem řádného uplatňování dohody. Správní spolupráce pro účely náležitého provádění dohody má značný význam především přiznaného na základě dohody.

Nápravná opatření ve smyslu dohody mají umožnit vyrovnání, resp. odstranění negativních vlivů na ekonomickou kondici smluvních stran, vzniklých v důsledku snížení či odstranění cel, kdy zboží pocházející ze smluvních stran je dováženo na území druhé strany v takovém zvýšeném množství, v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě, a za takových podmínek, které by způsobily vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví vyrábějícímu obdobné zboží. Jedná se zde o možnost přijetí ochranných opatření, kterými jsou dalšího snižování celní sazby na dotčené zboží stanovené dohodou, a zvýšení celních sazeb u daného zboží. umožňuje , uplatnění dvoustranných ochranných opatření poté, co je zjištěno, že je prokazatelné, že se dovoz zboží pocházejícího z druhé strany zvýšil v důsledku snížení či odstranění cla, provedeného podle dohody, když takový dovoz působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Trvání takových prozatímních nápravných opatření je omezeno na maximální dobu 200 dní. dohody upravuje možnost zavedení ochranných opatření v oblasti zemědělství, dohody možnost zavedení antidumpingových a vyrovnávacích cel. dohody zřizuje pracovní skupinu pro spolupráci v oblasti nápravných opatření.

Ustanovení čtvrté kapitoly dohody upravují, v souladu s právy a povinnostmi, plynoucími pro smluvní strany z Dohody o technických překážkách obchodu, obsažené v příloze 1A Dohody o WTO/TBT, řešení, přijímání a používání , definovaných v Dohodě WTO/TBT, jež mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami. Ustanovení čtvrté kapitoly se nevztahují na technické specifikace vypracované vládními orgány pro výrobní nebo spotřební požadavky těchto orgánů a dále na fytosanitární opatření, definovaná v příloze A a v příloze 1A Dohody o WTO.

Kapitola pátá dohody upravuje postupy smluvních stran, minimalizující negativní dopady sanitárních a fytosanitárních opatření na obchod a současně zajišťující ochranu života a zdraví lidí, zvířat a rostlin na území stran.

Kapitola šestá upravuje užší a účinnou spolupráci a postupy smluvních stran týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží, spočívající v účinném uplatňování státního dozoru v rámci každé strany a současně maximální možné odbourání administrativních překážek, jež by účinnou spolupráci blokovaly. Zde zmíníme některá ustanovení šesté kapitoly. stanoví zásady pro propouštění zboží do příslušných celních režimů, možnost elektronického (zrychleného, resp. zjednodušeného) celního řízení. hovoří o vytvoření elektronického systému řízení rizik, zakotvuje povinnost smluvních stran zajistit v souvislosti s dovozem, vývozem a tranzitem zboží, možnost dotčeným osobám uplatnit ve správním řízení opravné prostředky (toto zajišťuje Celní Společenství prostřednictvím čl. 243) proti příslušným rozhodnutím celních orgánů. dohody zavazuje smluvní strany k zajištění právní ochrany údajům a informacím, získaným v souvislosti s prováděním dohody, spolupráce v celních a souvisejících záležitostech je zmíněna v čl. 6.13 dohody.

Podmínkou, nezbytnou k přiznání preferenčního zacházení zboží, je doložení stanoveným způsobem, že zboží má původ v jedné ze smluvních stran, resp. že bylo ve smluvní straně zcela získáno. Původ zboží se tak osvědčuje potvrzeným textem (), který je nutno uvést na příslušném obchodním dokladu, který umožní dovážené zboží identifikovat (např. na faktuře).

Praktické provádění dohody je pak upraveno ve zvláštních přílohách a protokolech, jež jsou nedílnou součástí dohody. Pro účely celního řízení jde především o ⁷ (seznam podmínek, jež musí být splněny, aby zboží mohlo být považováno za dostatečně zpracované nebo opracované pro možnost přiznání preferenčního původu), ⁸⁹ (seznamy opracování nebo zpracování, jež musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby vyrobený produkt mohl získat původu), ¹⁰ (znění prohlášení o původu v jazycích členských států EU a v korejštině), ¹¹, ¹² (K Andorskému knížectví, k republice San Marino, k revizi pravidel původu a k metodám správní spolupráce a k vysvětlivkám), a o ¹³.

nejen do Korejské republiky, ale do více než 100 zemí, lze získat na internetové adrese madb.europa.eu - jde o evropský informační portál, který byl zřízen za účelem poskytování informací k podpoře exportu.