Stručný přehled legislativních změn v oblasti pracovního práva a
zaměstnanosti v roce 2014 a k 1.1.2015
Mgr.
Zdeněk
Schmied
V oblasti pracovněprávních vztahů upravených
zákoníkem práce (zákon č.
262/2006 Sb., dále také
„ZP“) nedošlo v průběhu roku 2014 (po
schválení zásadních zákonných úprav k 1.1.2014 souvisejících s rekodifikací soukromého práva,
především s přijetím nového občanského zákoníku), ale
ani s účinností od 1.1.2015 k rozsáhlejším věcným změnám; uskutečnily se jen změny dílčí, které se
přímo zákoníku práce dotkly jen v minimálním rozsahu,
a to v souvislosti s přijetím dvou jiných zákonů – zákona č.
182/2014 Sb., kterým došlo k dalšímu odložení
účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců o 2
roky (tedy až k 1.1.2017), a zákona č. 250/2014 Sb.,
který je doprovodným zákonem k zákonu č. 234/2014 Sb.,
o státní službě (jejich dopad do zákoníku práce je
popsán níže). Kromě toho byly schváleny některé dílčí změny v oblasti odměňování, které se promítly
v prováděcích právních předpisech k zákoníku práce
(jako např. zvýšení minimální mzdy, zvýšení platových tarifů v jednotlivých stupnicích platových
tarifů a omezení okruhu zaměstnanců, u nichž lze využít zvláštního způsobu zařazení v rámci rozpětí
nejnižšího a nejvyššího platového stupně v příslušné platové třídě). Konečně je třeba též
připomenout změny v oblasti zaměstnanosti nebo na úseku inspekce práce – tedy novelizaci
zákona o zaměstnanosti (zákon č.
435/2004 Sb., dále také
„ZZ“) a zákona
o inspekci práce (zákon č. 251/2005 Sb., dále
také „ZIP“), které se rovněž přímo nebo nepřímo dotýkají pracovněprávních vztahů.
Přestože ministryní práce a sociálních věcí byla v souladu s Plánem
legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 dne 30.7.2014 vládě předložena zásadnější
novela zákoníku práce, jejíž účinnost byla původně dle
požadavku navrhována k 1.1.2015, došlo na základě jejího projednávání v legislativních orgánech
vlády a s přihlédnutím k jejich doporučení k podstatnému přepracování a doplnění původního návrhu, a
to jednak ve smyslu harmonizace pojmů dosud používaných
zákoníkem práce v oblasti odškodňování majetkové i
nemajetkové újmy v pracovněprávních vztazích s terminologií zavedenou
novým občanským zákoníkem, jednak k rozšíření původního
návrhu o návrh na zrušení sice platného, leč dlouhodobě neúčinného
zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců s tím, že
odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zůstane i do budoucna integrální součástí
pracovněprávní úpravy v zákoníku práce. Návrh
přepracované novely zákoníku práce byl poté znovu
předložen vládě 5.11.2014 a Legislativní radou vlády doporučeno jeho schválení. Vláda návrh zákona
schválila dne 1.12.2014, účinnosti však tato novela může nabýt teprve, projdeli dalším legislativním
procesem v Parlamentu ČR, kolem poloviny roku 2015. Návrh novely
zákoníku práce je zařazen k projednání jako sněmovní
tisk č. 376.
I. Stručný přehled legislativních změn
V době po 1.1.2014 do 1.1.2015 se dílčí věcné změny v
zákoníku práce a především v prováděcích právních
předpisech k němu, ale také v zákoně o zaměstnanosti a
v zákoně o inspekci práce uskutečnily na základě
těchto právních předpisů:
1. Zákon č. 64/2014 Sb., kterým
se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního
řádu – účinnost od 1.5.2014
Do ZZ a ZIP se promítají
některé změny při výkonu kontrolní činnosti Úřadu práce ČR („ÚP“) a Státního úřadu inspekce práce
(„SÚIP“) v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 255/2012
Sb., o kontrole (kontrolní řád), který
nabyl účinnosti dnem 1.1.2014.
2. Zákon č. 101/2014 Sb.,
kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony – účinnost od 24.6.2014:
-
zavádí se zaměstnanecká karta, která plní současně funkci povolení k
pobytu a povolení k zaměstnání cizince (duální funkce) a v
ZZ se zpřesňují podmínky centrální evidence pracovních
míst obsaditelných cizinci – držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty,
-
zavedení zaměstnanecké karty se promítá do
§ 48 odst. 3 písm. c) ZP o skončení pracovního
poměru cizince uplynutím doby její platnosti.
3. Zákon č. 136/2014 Sb.,
kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších
předpisů – účinnost od 1.1.2015
a)
v ZZ
-
agenturám práce se umožňuje dočasně přidělovat zaměstnance se
zdravotním postižením k uživateli,
-
obnovuje se kategorie osob se zdravotním znevýhodněním,
-
zpřesňují se některé podmínky pro poskytnutí příspěvku na zřízení
chráněného pracovního místa a na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto místa a upravují se
maximální výše těchto příspěvků,
-
stanoví se možnost vyslat zaměstnance – cizince na pracovní cestu podle
§ 42 ZP,
-
mění se výše příspěvků agenturám práce za zajištění sdíleného
zprostředkování zaměstnání,
-
zjednodušuje se postup při prokazování stanovených skutečností
zaměstnavatelem (např. mít kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu zaměstnanců
na jednotlivých pracovištích a při prokazování „bezdlužnosti“ zaměstnavatele k žádosti o poskytnutí
příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením;
b)
v ZIP
-
posílení oprávnění SÚIP a oblastních inspektorátů práce v kontrolní
činnosti zavedením některých nových skutkových podstat přestupku a správního
deliktu,
-
úprava některých sankcí za přestupky a správní delikty,
-
zproštění se odpovědnosti právnické osoby za delikt.
4. Zákon č. 182/2014 Sb.,
kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém
pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Účinnost zákona o úrazovém
pojištění se odkládá na 1.1.2017.
V § 365 ZP se snižují
náklady správní režie pojišťoven spravujících zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů při
pracovním úrazu a nemoci z povolání z dosavadních 9 na 4%.
5. Zákon č. 250/2014 Sb., o
změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní
službě – účinnost od 1.1.2015
Změny v ZP se týkají především
odměňování zaměstnanců platem, neboť se zrušuje smluvní plat podle dosavadního
§ 122 odst. 2 a mění dosavadní zmocnění pro
vydání prováděcího právního předpisu ke stanovení okruhu zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel
určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší a nejvyšší platový
stupeň příslušné platové třídy podle § 123 odst. 6
písm. e);
Změny v ZIP se týkají postavení orgánů inspekce práce podobně, jako je tomu
u České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení.
6. Nařízení vlády č. 170/2014
Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010
Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o evidenci úrazu – účinnost od
1.1.2015
Upřesňuje se postup při hlášení pracovních úrazů a mění se klasifikace
pracovních úrazů podle druhu postižení ve smyslu nařízení Komise (EU) č.
349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1338/2008 o statistice Společenství v oblasti
veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiku pracovních
úrazů.
7. Nařízení vlády č. 204/2014
Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006
Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního
prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů – účinnost od 1.1.2015
Zvyšuje se minimální mzda na 9 200 Kč/měsíc a hodinová mzda na 55 Kč,
zatímco snížená minimální mzda pro některé kategorie zaměstnanců, především zaměstnance, kteří jsou
poživateli invalidního důchodu zůstává na úrovni 8 000 Kč/měsíc a 48,10 Kč/hodinu.
Zvyšují se základní sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy.
8. Nařízení vlády č. 224/2014
Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006
Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších
předpisů – účinnost od 1.11.2014
Zvyšují se platové tarify v závislosti na 3,5% nárůstu platů, s výjimkou
pracovníků ve zdravotnictví, jejichž platy jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a u
nichž dojde ke zvýšení až k 1.1.2015 (o 5%).
Zužuje se okruh zaměstnanců, u nichž zaměstnavatel může uplatnit zvláštní
způsob určení platového tarifu v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší a nejvyšší
platový stupeň příslušné platové třídy.
9. Sdělení MPSV č. 214/2014
Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu
denního vyměřovacího základu platných v roce 2015 – účinnost od 1.1.2015
Stanoví se podle něho redukční hranice pro náhradu mzdy nebo platu při
dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě podle § 192
ZP následovně:
I------I-------------I-------------I-------------I I RD I DVZ pro I PV pro NM I 2014/2015 I I I nemocenské I I I I------I-------------I-------------I-------------I I 1. I 888 Kč I 155,40 Kč I +4,02 Kč I I------I-------------I-------------I-------------I I 2. I 1 331 Kč I 232,93 Kč I +5,78 Kč I I------I-------------I-------------I-------------I I 3. I 2 662 Kč I 465,85 Kč I +11,72 Kč I I------I-------------I-------------I-------------I
II. Prováděcí právní předpisy, které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů do konce
roku 2014
Tyto prováděcí právní předpisy nabyly účinnosti k 1.1.2015:
-
nařízení vlády č. 303/2014
Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006
Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších
předpisů, především v souvislosti s úpravou výše platových tarifů v některých platových stupnicích a
též zvýšení dosavadního počtu stupnic platových tarifů o pracovníky sociální péče a sociální
pracovníky,
-
nařízení vlády č. 304/2014
Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, kterým se v souvislosti s nabytím účinnosti
zákona o státní službě stanoví výše platových tarifů
státních zaměstnanců a způsob jejich určení, závazná pravidla pro určení konkrétní výše příplatků za
vedení a pravidla pro určení konkrétní výše zvláštního příplatku,
-
nařízení vlády č. 302/2014
Sb., o katalogu správních činností, kterým se v souvislosti se
zákonem o státní službě stanoví jednak katalog
správních činností, jednak též jejich zařazení do jednotlivých platových tříd,
-
nařízení vlády č. 306/2014
Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku, jímž se provádí valorizace průměrných výdělků
před vznikem škody o 1,6%.
Posledním z podzákonných právních předpisů na úseku pracovněprávních vztahů,
který nabyl účinnosti dnem 1.1.2015, je vyhláška MPSV č.
328/2014 Sb., o změně sazby základní náhrady za
používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro
účely poskytování cestovních náhrad, podle níž:
-
sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle
§ 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně
u
jednostopých
vozidel a tříkolek 1,00
Kč,
osobních
silničních motorových vozidel 3,70 Kč;
-
stravné podle § 163 odst.
1 zákoníku práce za každý kalendářní den pracovní cesty nejméně ve
výši:
-
69
Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12
hodin,
-
104
Kč, trvá-li déle než 12 hodin, nejdéle však 18
hodin,
-
163
Kč, trvá-li déle než 18 hodin;
-
stravné podle § 176 odst.
1 zákoníku práce ve
výši:
-
69
Kč až 82 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12
hodin,
-
104
Kč až 125 Kč, trvá-li déle než 12 hodin, nejdéle však 18
hodin,
-
163
Kč až 195 Kč, trvá-li déle než 18 hodin;
-
výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle
§ 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce
činí:
-
35,90
Kč u benzinu automobilového 95
oktanů,
-
38,30
Kč u benzinu automobilového 98
oktanů,
-
36,10
Kč u motorové nafty.