Předmětem mediálního zájmu (nejenom ve zdravotním pojištění) bývají spíše dluhy plátců a způsoby jejich řešení včetně přímých důsledků pro dlužníky. Opačnou alternativou je existence přeplatku, a to nejenom u pojistného, ale i u penále, jak bude dále popsáno. V souvislosti s řešením přeplatku přicházejí v úvahu různé varianty, při jejichž aplikaci je dosaženo požadovaného stavu, kdy vrácením nebo započtením nepromlčené částky přeplatku je zajištěn postup podle zákona.
Promlčení přeplatku ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Plátci pojistného
Při placení pojistného ve zdravotním pojištění může přeplatek reálně vzniknout u:
*
zaměstnavatele (například v situaci, kdy zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny nebo zaměstnavatel nesprávně vypočítá částku pojistného třeba tím způsobem, že zahrne do vyměřovacího základu plnění, které povinnosti placení pojistného nepodléhá),
*
osoby samostatně výdělečně činné (zpravidla po podání Přehledu, kdy úhrn záloh, zaplacených za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, převyšuje výši pojistného, které je OSVČ povinna za příslušný rok zaplatit),
*
osoby bez zdanitelných příjmů (například tehdy, kdy zaměstnavatel rozváže se zaměstnancem neplatně pracovní poměr, zaměstnanec se soudí a soudní spor nakonec vyhraje, přičemž po celé období si tato osoba platí pojistné jako samoplátce v částce 1 080 Kč měsíčně).
Další důvody vzniku přeplatku
Mohou se vyskytnout případy, kdy plátce - zpravidla neúmyslně - provede určitou úhradu nesprávně, s odstupem času chybu zjistí (tuto však může odhalit v rámci výkonu své kontrolní činnosti i zdravotní pojišťovna), a následně pak požaduje po zdravotní pojišťovně buď převedení platby na jiný účel úhrady, nebo její vrácení.
Některé důvody vzniku přeplatku jsou již rozvedeny v předcházejícím odstavci. U zaměstnavatele či samoplátce může přeplatek na pojistném dále vzniknout kupříkladu:
*
uhrazením platby pojistného na jiný účet případně pod nesprávným variabilním symbolem,
(Poznámka: Pokud byla platba poukázána zdravotní pojišťovně pod nesprávným variabilním symbolem, ale na její účet, penále se v takovém případě nepředepisuje. Naopak, platba třeba na účet OSSZ se považuje za neuhrazenou včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále.)
*
tehdy, kdy příslušná platba zdravotní pojišťovně vůbec nenáležela,
*
nedopatřením platbou na rodné číslo nebo IČ zaměstnavatele již neaktivní, kdy této úhradě již zdravotní pojišťovna objektivně nemusí věnovat zvýšenou pozornost atd.
Nárok na vrácení přeplatku
Ve zdravotním pojištění obecně platí, že přeplatek pojistného se vrací plátci nebo jeho právnímu nástupci za podmínky, že zdravotní pojišťovna vůči příslušnému subjektu neeviduje jiný splatný závazek. Pokud takový závazek existuje, použije se přeplatku pojistného k jeho (úplné či částečné) úhradě. Přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. U OSVČ se za podání žádosti o vrácení přeplatku vždy považuje i předložení Přehledu, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného za podmínky, že OSVČ nepožádala o použití přeplatku na úhradu záloh na další období.
Promlčení nároku na vrácení přeplatku
Do 30. 11. 2011 platilo, že nárok na vrácení přeplatku ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se promlčel za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.
S účinností od 1. 12. 2011 se tato promlčecí doba prodlužuje na deset let.
Z této zákonné úpravy vyplývá poměrně dlouhé časové období, v jehož průběhu může plátce požádat o vrácení přeplatku. V souvislosti se žádostí zaměstnavatele o vrácení přeplatku však může zdravotní pojišťovna přeplatek vrátit až po provedené kontrole, kdy si prověrkou mzdových dokladů ověří, zda je požadavek zaměstnavatele na vrácení přeplatku relevantní
.Požádá-li plátce o vrácení přeplatku po uplynutí výše uvedených lhůt, nemůže se divit, že zdravotní pojišťovna přeplatek s odvoláním na promlčení nároku nevrátí. V takovém případě je nabíledni, že zdravotní pojišťovna přijde „zadarmo“ k prostředkům na úhradu poskytnuté a vykázané zdravotní péče.
Přeplatek vzniklý překročením maximálního vyměřovacího základu
Do konce roku 2007 se ve zdravotním pojištění týkal maximální vyměřovací základ pouze podnikatelské sféry. S účinností od 1. ledna 2008 je ve zdravotním pojištění tato problematika řešena u zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. V případě souběžných příjmů za rozhodné období kalendářního roku může u pojištěnce dojít například k situaci, kdy úhrn příjmů z více zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ. V takovém případě vrátí zdravotní pojišťovna pojištěnci na základě jeho písemné žádosti pojistné, které jako zaměstnanec nad maximální částku zaplatil. I v tomto případě platí pětiletá, resp. desetiletá promlčecí doba, což znamená, že k promlčení nároku (pouze zaměstnance) na vrácení přeplatku na pojistném za rok 2011 dojde dne 1. 1. 2017, u přeplatku za rok 2012 pak až 1. 1. 2023.
Promlčení penále
K promlčení nároku na vrácení přeplatku může dojít nejenom u pojistného, ale i u penále. Tento zákonný postup je zakotven v § 19 zákona č. 592/1992 Sb., kde se hovoří o tom, že pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.
Přeplatek na penále může vzniknout například tehdy, když plátce žádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a ve vlastním zájmu neprodleně uhradí aktuální výši dlužného pojistného včetně penále. Následně se pak (kontrolní činností) zjistí, že částka penále měla být nižší z důvodu upravené (snížené) pohledávky na pojistném, případně nemělo být předepsáno žádné penále. V předmětné záležitosti podotýkám, že pokud je plátci známa existence přeplatku na penále, může požádat zdravotní pojišťovnu buď o jeho vrácení, nebo o převedení na úhradu pojistného.
Plátce dlužníkem
V případě nedoplatku na pojistném nebo penále by měl plátce svůj dluh vůči zdravotní pojišťovně ve vlastním zájmu neprodleně uhradit. Primárně doporučuji řešit pojistné, neboť tento nárok zdravotní pojišťovny je zpravidla nezpochybnitelný a neprovedením úhrady pojistného, resp. zálohy na pojistné nabíhá penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pokud dlužník adekvátně nereaguje, mají zdravotní pojišťovny poměrně značné legislativní nástroje k uplatnění svých pohledávek buď ve správním řízení, nebo formou výkazu nedoplatků, případně stanovením pravděpodobné výše pojistného anebo uložením pokuty za nesplnění zákonných povinností. Nejsou-li takto vyčíslené pohledávky vyrovnány, nastupuje režim jejich vymáhání, kdy v případě řešení prostřednictvím exekutorských úřadů musí dlužník počítat s dalšími nemalými výdaji.