Před dvěma lety, v neděli 1. listopadu 2009, se naplno rozběhl ostrý provoz Informačního systému datových schránek. Postupně bylo zřízeno téměř 450 000 schránek a systémem prošlo více než 56 milionů datových zpráv. Většinu z těchto zpráv odeslaly úřady, které mají zákonnou povinnost této formy komunikace. Správce a provozovatel systému, tj. Ministerstvo vnitra a Česká pošta, už snad zbavily systém všech prvotních neduhů a snaží se o zvýšení přitažlivosti této formy komunikace i pro podnikatele a soukromé osoby. Cílem je zvýšit celkový objem přenášených zpráv, a to zejména počet datových zpráv, které budou odesílat firmy (prozatím především přijímají zprávy zaslané úřady), a zvýšit počet datových schránek zřízených na žádost soukromými osobami.
Portál datových schránek - co přinesou poslední legislativní změny
Vydáno:
8 minut čtení
Portál datových schránek – co přinesou poslední legislativní změny
Dagmar
Bosáková
První certifikační autorita, a.s.
Informační systém datových schránek, který za svůj krátký život dostal i nové jméno - Portál datových schránek, může být doplňován novými funkcemi buď na základě změny příslušného zákona, nebo pouze změnou provozního řádu v případě, že se jedná o menší úpravy. Tou je například již zprovozněná možnost zasílání upozornění na příchozí zprávy SMS zprávou.
Poslední legislativní změna1 vejde v účinnost 29. listopadu a její praktický dopad bude pro uživatele patrný nejspíš až po několika měsících. Zpozornět by měli uživatelé, kteří pro komunikaci se státní správou využívají transakční část Portálu veřejné správy. Podle znění novely lze usuzovat, že dojde k propojení s Portálem datových schránek. Jak toto propojení bude v praxi realizováno, můžeme v tuto chvíli jen spekulovat. Doporučujeme proto sledovat informační část obou portálů - www.datoveschranky.info a http://portal.gov.cz.
Vlastní cestou se vydala Česká správa sociálního zabezpečení, která v reakci na informaci o ukončení provozu transakční části Portálu veřejné správy spustila nový komunikační kanál VREP (veřejné rozhraní pro e-Podání) pro všechna svá elektronická podání. Prostřednictvím datových schránek je možné zasílat pouze výslovně uvedená podání, a to především hlášení pracovní neschopnosti. Více informací je možné získat na webových stránkách tohoto úřadu www.cssz.cz v sekci e-Podání.
Portál datových schránek postupně přebírá i informační úlohu Portálu veřejné správy, prozatím ve formě publikování věstníků krajů, ministerstev a věstníků ostatních ústředních orgánů. Postupně by se měla rozšiřovat nabídka formulářů, jejichž příjemci jsou orgány státu. Uživatelé by tak měli mít k dispozici na jednom místě nejčastěji používané formuláře a s garancí, že jsou aktuální.
Tvůrci novel příslušných zákonů reagují na negativní reakce uživatelů datových schránek ve dvou dalších oblastech - omezená doba, po kterou je datová zpráva v datové schránce uložena, a problémy s vyhledáváním adresátů. V současné době je datová zpráva po 90 dnech z datové schránky vymazána. Uživatel má možnost si u České pošty objednat placenou službu Datový trezor a zprávu přesunout do tohoto trezoru. Tato služba však není upravena žádným právním předpisem. To se touto novelou mění. Jak konkrétně, to bude známo až po vydání prováděcí vyhlášky, která stanoví dobu, po kterou bude datová zpráva automaticky uložena v datové schránce. Následně bude mít uživatel možnost požádat o prodloužení této doby. I nadále se bude jednat o placenou službu. Pokud se jedná o zvýšení komfortu při vyhledávání adresátů, měl by být v rámci systému vytvořen přehledný seznam držitelů datových schránek, u nichž bude uveden dostatek údajů k možnosti jednoznačné identifikace. Fyzické osoby však budou mít možnost požádat o odstranění údajů o nich vedených v tomto seznamu.
Datové schránky budou hledat cestu k uživatelům i dalším novým způsobem. Tím by se mělo stát společné přihlašování do datové schránky a do „individuálního uživatelského účtu“. S největší pravděpodobností se bude jednat především o aplikace elektronického bankovnictví, ve kterých v budoucnu najdeme i ikonku Datová schránka. To se však nestane automaticky, předpokladem je samozřejmě to, že majitel individuálního uživatelského účtu má datovou schránku zřízenou a společné přihlašování si přeje. A přát si ho bude v případě, že mu toto propojení přinese nějaký efekt. Prozatím je zmiňována především možnost plynulého zpracování, resp. úhrady faktur došlých do datové schránky a postoupených aplikaci elektronického bankovnictví.
Prozatím nelze odhadovat, kdy nabídne popsanou službu první banka nebo jiný subjekt (například e-shop). Zájemce bude muset získat povolení od Ministerstva vnitra, a to po splnění podmínek, které dosud nebyly zveřejněny. Řízení o povolení může trvat až tři měsíce.
Společné přihlašování ke dvěma aplikacím zároveň bude klást zvýšené nároky na bezpečnost. Přestože podmínky, které budou muset být splněny, budou teprve publikovány, je rozhodnutí do jisté míry na každém uživateli. Ten musí zvážit, zda pouhé použití uživatelského jména a hesla je v jeho konkrétních podmínkách dostačující. V současné době se dále nabízí pro přihlašování použití jednorázového hesla zasílaného formou SMS. Jednorázové heslo může být také vygenerováno mobilní aplikací, bez nutnosti připojovat se do datové sítě mobilních operátorů. V budoucnu by měly pro přístup do datových schránek sloužit i občanské průkazy s elektronickým čipem.
Další možností jak zvýšit bezpečnost přístupu do datové schránky je použití autentizačního (komerčního) certifikátu. V této souvislosti je pro uživatele zajímavá, a to nejen finančně, nabídka poskytovatelů certifikačních služeb na vydání certifikátů jak pro přihlašování, tak pro vytváření elektronických podpisů. Oba certifikáty jsou uloženy buď na čipové kartě, nebo na USB tokenu, takže uživatel je může mít stále při sobě a minimalizovat tak možnost jejich zneužití. Oba nosiče jsou navíc chráněny PINem. Výhodou je, že osobní návštěva některé z poboček poskytovatelů certifikačních služeb je nutná jen při vydání prvních certifikátů, po roce si je obnovuje každý uživatel ze svého počítače. Tyto certifikáty mohou vydávat pouze tři poskytovatelé certifikačních služeb - První certifikační autorita, Česká pošta a eIdentity. Nabídka jejich služeb a adresy kontaktních míst (tzv. registračních autorit) jsou zveřejněny na jejich webových stránkách - www.ica.cz, www.postsignum.cz a www.eidentity.cz.
Banky - a s nimi stavební spořitelny - se zapojí do projektu eGovernmentu i další formou. Od příštího roku budou moci Ministerstvo vnitra požádat, aby mohly působit jako Czech POINTy. S těmi se dosud setkáváme především na pobočkách České pošty nebo obecních úřadech a navštěvujeme je především tehdy, když potřebujeme získat výpis z některého státního rejstříku - například katastru nemovitostí, rejstříku trestů, obchodního rejstříku, chceme zřídit datovou schránku (pokud ji nemáme povinně zřízenu ze zákona), přidat pověřenou osobu pro přístup do datové schránky, zneplatnit přístupové údaje či znepřístupnit datovou schránku, případně využít další z celkem téměř dvaceti služeb Czech POINTu. Přestože počet Czech POINTů už dosáhl úctyhodného čísla 6 735 a zdálo by se tedy, že poptávka musí být uspokojena, některé banky o získání této možnosti dlouho usilovaly. Pro klienty to bude v každém případě znamenat zvýšení komfortu poskytovaných služeb, protože řadu dokumentů, které pro získání bankovních produktů potřebují, získají přímo v bance.
Portál datových schránek tedy získá řadu dalších funkcionalit. To je jistě dobře, jen se uživatel v realizovaných změnách někdy obtížně orientuje a nestačí je sledovat. Nezbývá tedy než čas od času projít příslušné webové stránky -www.datoveschranky.info a www.mojedatovaschranka.cz -a zjistit, zda systém nenabízí něco užitečného, nebo zda se na uživatele nevztahuje nově uzákoněná povinnost.
1 Zákon č. 263, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.