Nový protokol mezi Českou republikou a Srbskem

K uvedené smlouvě se Srbskem byl v Praze dne 8. září 2009 podepsán nový mezi vládou České republiky a vládou republiky Srbsko, který vstoupil v platnost dne 28. února 2011, a dle znění článku 4 se jeho ustanovení začnou provádět od . (Tímto datem se ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Srbsko přestane provádět původní Protokol ke smlouvě, který byl podepsán dne 11. listopadu 2004 v Praze.) Nový Protokol byl publikován ve Sbírce předpisů České republiky (Mezinárodní smlouvy) ze dne 1. dubna 2011 v částce 14 pod č. 26/2011 Sb.m.s. Ustanovení Protokolu mění a doplňuje některé články citované smlouvy se Srbskem.

Dle úvodního se rozumí, že výraz „Srbsko a Černá Hora“ uváděný ve smlouvě označuje, ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Srbsko, , resp. území Republiky Srbsko. Tímto se potvrzuje skutečnost, že Srbsko se stalo smluvní stranou smlouvy, kterou Česká republika nyní aplikuje ve vztahu ke dvěma různým státům. Současně tento článek definuje „příslušný úřad“ Srbska, což je důležité i v kontextu hlavního cíle Protokolu, tj. z hlediska výměny daňových informací, která probíhá právě na úrovni příslušných úřadů obou zemí.

Uvedená dvoustranná mezinárodní smlouva č. 88/2005 Sb.m.s. byla původně sjednána mezi Radou ministrů Srbska a Černé Hory coby jedním smluvním státem a vládou České republiky jako druhým smluvním státem. Po rozdělení Srbska a Černé Hory Ministerstvo financí České republiky v návaznosti na informace obdržené z Ministerstva financí Černé Hory sdělilo, že na základě Prohlášení o nezávislosti Republiky Černá Hora, zveřejněného v Official Gazette no. 36/06, je Černá Hora nadále vázána mezinárodními smlouvami a dohodami uzavřenými v rámci bývalého státního společenství Srbska a Černé Hory, jejichž byla smluvní stranou, a jež jsou v souladu s jejím právním řádem.

Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a se tedy dle pokynu MF ČR č. D-315 (Finanční zpravodaj č. 8-9/2007, č.j. 15/94 638/2007-153) dosud uplatňuje smlouva se Srbskem a Černou Horou č. 88/2005 Sb.m.s. Eventuální další nový protokol k této smlouvě z hlediska vztahů mezi Českou republikou a Černou Horou i v návaznosti na výměnu informací se zatím neprojednává.

Pro úplnost je nutné uvést, že v oblasti zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku je mezi Českou republikou a v současnosti , což vyplývá ze Sdělení MF ČR, které bylo publikováno ve Finančním zpravodaji č. 6, ze dne 1. 12. 2010, pod č.j. 15/125 824/2010-153.

Protokolu doplňuje dosavadní text článku 24 - Zákaz diskriminace smlouvy tak, že zajišťuje nediskriminaci pro daňové subjekty jednoho státu na území druhého smluvního státu ke všem ukládaným daním.

V návaznosti na Protokolu došlo k nové úpravě a . Dle nového rozšířeného znění si mohou příslušné úřady smluvních států vyměňovat informace, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Dle původního textu prvního odstavce uvedeného článku smlouvy se tzv. širší (výměna informací jak z hlediska aplikace vnitrostátních zákonů, tak samotné smlouvy) vztahovala jen na daně, které jsou předmětem smlouvy. Z hlediska České republiky se tedy možnosti výměny informací původně vztahovaly jen na daň z příjmů a na daň z nemovitostí. Nové znění článku 26 je tak zcela v souladu s doporučeními OECD a Evropské unie k této oblasti.

Nedílnou součástí původní smlouvy se Srbskem byl již jeden Protokol, který byl sjednán současně s textem samotné smlouvy a obsahuje jediné ustanovení, a to právě ve vztahu k článku 26 - Výměna informací. V tomto Protokolu se uvádí, že v době podpisu smlouvy není příslušný úřad Srbska a Černé Hory oprávněn vyměňovat informace ve vztahu k jiným daním než těm, které jsou předmětem smlouvy. Současně ale zavázal příslušné úřady obou smluvních států, aby v případě, že Srbsko a Černá Hora vyhlásí zákon nebo zavedou praxi, která bude umožňovat širší výměnu informací, bezokladně uzavřely doplňující Protokol ke Smlouvě, na jehož základě bude takováto širší výměna informací umožněna. Ve druhé polovině roku 2008 Srbsko, jako jedna z nástupnických zemí, po bývalém soustátí, oficiálně oznámilo, že je připraveno k výměně informací o všech daních, tedy i nepřímých. Výsledkem následných jednání je text tohoto Protokolu, uveřejněný v č. 26/2011 Sb.m.s.

Nový Protokol tvoří nedílnou součást smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (č. 88/2005 Sb.m.s.) a přispívá k větší právní jistotě, a dále rozšiřuje koordinaci činnosti daňových úřadů České republiky a Srbska ve směru k omezení event. daňových úniků a podvodů.

Závěrem si uvedeme souhrnnou tabulku, která dle smlouvy se Srbskem obsahuje časové testy u vybraných typů stálých provozoven a dále maximální sazby daně ve státě zdroje u příjmů, kde se event. daň vybírá srážkou:

 +-----------------------------------------+--------------------+-----------------------------------+ |                                         |  Nad počet měsíců  |  Maximální sazba ve státě zdroje  | +-----------------------------------------+--------------------+-----------------------------------+ |  Vznik stálé provozovny                 |                    |                                   | |  - u stavebních a montážních projektů,  | 12                 |                                   | |  - u ostatních služeb                   |  9x)               |                                   | |  Dividendy                              |                    | 10%                               | |  Úroky                                  |                    |  10 %xx)                          | |  Licenční poplatky                      |                    |                                   | |  - kulturní,                            |                    | 5%                                | |  - průmyslové včetně nájmů a software   |                    | 10%                               | +-----------------------------------------+--------------------+-----------------------------------+   x)  V jakémkoliv 12měsíčním období.    xx) Eventuální osvobození od zdanění úroků ve státě zdroje příjmu, a to jestliže jsou pobírány        a skutečně vlastněny vládou druhého smluvního státu, jakýmkoliv nižším správním útvarem nebo        místním úřadem tohoto státu, centrálním bankou nebo jakoukoli finanční institucí, která je        vlastněna touto vládou.