Zdaňování společností v Evropské unii, 23. část - Slovinsko

Slovinsko uplatňuje klasický systém zdanění, což znamená, že zisky jsou nejprve zdaněny na úrovni společnosti a po rozdělení jsou opětovně zdaněny na úrovni příjemců dividend - fyzických osob. Dividendy vyplácené fyzickým osobám jsou zdaňovány srážkovou daní, která je považována za konečnou. Dividendy vyplácené právnickým osobám jsou od daně zcela osvobozeny. Společnosti podléhají dani z příjmů právnických osob (davek od dohodkov pravnih oseb). Společnosti ve Slovinsku nepodléhají žádné jiné dani z příjmů - např. regionální či místní dani.

Problematika zdaňování společností je upravena v zákoně o dani z příjmů právnických osob () účinném od 1. 1. 2007. Tento zákon upravuje pouze hmotně právní otázky. Správa daní je upravena v zákoně o správě daní (Zákon o davčnem postopku), rovněž účinném od 1. 1. 2007. Kromě zákonů je problematika daně z příjmů právnických osob upravena i v podzákonných předpisech vydávaných Ministerstvem financí -např. obsahuje detailní ustanovení o implementaci zákona o dani z příjmů právnických osob.

Daňovými subjekty daně z příjmů právnických osob jsou slovinské či zahraniční právní entity, a to konkrétně:

Dani podléhají i zahraniční partnershipy, které nemají právní subjektivitu, a to za situace, kdy nejsou považovány za daňové subjekty podléhající dani z příjmů fyzických osob. Partnershipy založené podle slovinského práva (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) jsou považovány za právnické osoby podle zákona o obchodních společnostech a jejich příjmy podléhají dani z příjmů právnických osob. Rezidenti ve Slovinsku zdaňují svůj celosvětový příjem, kdežto nerezidenti pouze příjem ze zdrojů ve Slovinsku. Za rezidenty jsou považovány ty společnosti, které mají ve Slovinsku sídlo nebo místo skutečného vedení. Detailní kritéria ohledně určování místa skutečného vedení specifikoval ministr financí.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Společnosti si však mohou zvolit zdaňovacím obdobím své účetní období, které se neshoduje s kalendářním rokem. V takovém případě musí oznámit své rozhodnutí o změně zdaňovacího období správci daně předem. Takto zvolené zdaňovací období nesmí přesáhnout 12 měsíců po sobě jdoucích s výjimkou situace, kdy by probíhala restrukturalizace, likvidace nebo ukončení činnosti. Zdaňovací období lze změnit nejvýše jednou za 3 roky.

Zdanitelný příjem se vypočítá jako rozdíl mezi veškerými hrubými příjmy (výnosy) a všemi výdaji (náklady) tak, jak jsou uvedeny ve výkazu zisků a ztrát (nebo ve finančních výkazech, které obsahově odpovídají výkazu zisků a ztrát). Jsou akceptovány jak Slovinské účetní standardy, tak IFRS. Při výpočtu základu daně se tedy vychází z účetního výsledku hospodaření, který je dále upravován pro daňové účely.

Daňově uznatelnými náklady jsou veškeré náklady, které slouží k získání zdanitelných příjmů.

O daňově neuznatelné náklady se jedná v následujících případech:

Mezi nejčastější patří:

Mezi nejčastější patří:

Daňové ztráty mohou být převáděny do dalších období neomezeně. Zpětný převod ztrát není povolen. Při snižování základu daně o ztráty z minulých let se nejprve „spotřebovávají“ nestarší ztráty. Základ daně nelze snížit maximálně o částku daňové povinnosti za to které zdaňovací období, tedy daň nelze snižovat „do mínusu“.

Převod ztrát však není možný v případě, kdy přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech daňového subjektu se v průběhu zdaňovacího období změnil o více než 50 %, přičemž změny v průběhu jednoho zdaňovacího období se sčítají.

Sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2011 činí 20 %. Během minulých let byla snižována z 25 % před rokem 2007 na 23 % v roce 2007, na 22 % v roce 2008, na 21 % v roce 2009 a na 20 % pro rok 2010 a následující roky.

Za splnění určitých podmínek se může uplatnit dokonce 0% sazba daně, a to pro investiční fondy, penzijní fondy a pojišťovací společnosti.

Skupinové zdanění ve Slovinsku není po 1. 1. 2007 možné. Daňové skupiny, které byly vytvořeny před 1. 1. 2007, mohly dále existovat po dobu své původní platnosti (maximálně 3 roky).

Ve Slovinsku příjmy společností nepodléhají jiné dani.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává do 3 měsíců od konce zdaňovacího období. Pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, pak se daňové přiznání podává do 31. 3. roku následujícího. Lhůtu pro podání daňového přiznání není možné prodloužit. Povinnou přílohou daňového přiznání jsou účetní výkazy. Daňové přiznání je možné podat pouze elektronicky. Lhůta pro vyměření daně a úroků a pro výběr daně činí 5 let od data splatnosti daně. Lhůta může být za určitých okolností prodlužována, avšak činí nejdéle 10 let. Daň je splatná do 30 dnů od lhůty pro podání daňového přiznání - tj. v případě, kdy je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, je daň splatná do 30. 4. roku následujícího. Daňový subjekt je povinen si daň sám vypočítat, uvést do daňového přiznání a takto spočtená daň je rovněž vyměřena (pokud se nestane jinak - např. na základě úkonu správce daně). Zálohová daň je splatná měsíčně, a to podle poslední známé daňové povinnosti (1/12 z daňové povinnosti uvedené v posledním daňovém přiznání). Pokud výše poslední známé daňové povinnosti nepřekročí 400 EUR, zálohy na daň jsou placeny čtvrtletně.

Od 1. 1. 2007 je ve Slovinsku možné žádat o závazná posouzení s následujícími výjimkami:

Správce daně má k vydání závazného posouzení 6 měsíců od podání žádosti o závazné posouzení včetně kompletní dokumentace.

Výplaty dividend od slovinské společnosti jiné slovinské společnosti nepodléhají srážkové dani (za předpokladu, že příjemce dividendy sdělí své daňové identifikační číslo společnosti, která dividendy vyplácí). Slovinsko prostřednictvím zákona o zdaňování společností implementovalo směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřinných společností (90/435/EHS). Za předpokladu, že mateřská společnost drží alespoň 10% podíl na kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti, která dividendy vyplácí, a tento podíl drží alespoň po dobu 2 let, jsou tyto dividendy osvobozeny. Pokud toto dvouleté období ještě neuplynulo a společnost chce využít osvobození dividend, poté může tohoto osvobození využít za předpokladu, že příjemce dividendy složí bankovní záruku (která mu je po uplynutí příslušné lhůty vrácena). V případě švýcarských rezidentů se vyžaduje držba alespoň 25% (místo držby 10% podílu). Srážková daň se neuplatní v případě výplat dividend od rezidentních společností nerezidentním společnostem, investičním fondům, penzijním fondům a pojišťovacím společnostem, které řídí penzijní fond, a jsou rezidenty v některém z členských států Evropské unie, Islandu nebo v Norsku, a to dále za podmínky, že příjemce dividendy si nemůže započíst ve státě jeho rezidence srážkovou daň, protože stát rezidence aplikuje metodu vynětí nebo příjemce podléhá ve státě své rezidence 0% dani. Slovinsko implementovalo rovněž směrnici o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (2003/49/ES), podle níž úroky a licenční poplatky jsou od daně osvobozeny, pokud skutečný příjemce úrokové platby je společnost přidružená (alespoň 25% podíl po dobu 2 let) ke společnosti vyplácející úroky a je rezidentní v jiném státě Evropské unie nebo ve Švýcarsku. Ve všech ostatních případech plateb dividend, úroků a licenčních poplatků rezidentním i nerezidentním společnostem se uplatní 15% srážková daň. Srážková daň z dividend a úroků vyplácených fyzickým osobám činí 20 % a z licenčních poplatků vyplácených fyzickým osobám činí 25 %.

 Účetní hospodářský výsledek + přičteme daňově neuznatelné náklady  - odečteme daňově uznatelné náklady, které nejsou zohledněny v účetním hospodářském výsledku,    osvobozený příjem a daňové pobídky a případné daňové ztráty převedené z minulých let  = základ daně  x sazba daně 20 %  = daň.

 Celkové výnosy:                                                   +100 000 - Celkové náklady:                                                 -90 000 Účetní hospodářský výsledek před zdaněním  - k 31. 12. 2010:                                                  +10 000 Připočteme:  + transfer pricingové úpravy:                                       +2 000  + 50 % rezerv:                                                      +5 000  + 50 % nákladů na reprezentaci:                                     +3 000  + úrok převyšující pravidla nízké kapitalizace:                     +2 000  + náklady související s osvobozenými dividendami:                     +400  Celkem připočteme                                                 = 12 400 Odečteme:  - dividendy:                                                        -8 000  - příjem osvobozený dle mezinárodních smluv:                        -1 000  - transfer pricingové úpravy:                                       -2 000  - daňové pobídky na výzkum a vývoj:                                 -5 000  - daňové pobídky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením:     -1 000  Celkem odečteme                                                   = 17 000  

: