Novela zákona o auditorech, 2. část

(§ 25) jsou věnována takovým opatřením, které jsou důsledkem porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jiným předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti (etický , vnitřní předpisy Komory nebo auditorské standardy). Kromě již existujících opatření (napomenutí, veřejné napomenutí, pokuta do výše 1 mil. Kč, zákaz výkonu auditorské činnosti na dobu nejdéle 5 let) dochází k nahrazení „trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti“ (trvalý zákaz byl novelou zrušen) opatřením „vyloučení z výkonu funkce člena řídícího orgánu auditorské činnosti na dobu nejdéle 3 let“. Komora může udělit za porušení uvedených povinností pokutu 10 mil. Kč (původní výše byla 5 mil. Kč). Rozhodnutí o uložení opatření veřejného napomenutí vykoná Komora zveřejněním na svých internetových stránkách.

Za § 25a týkající se které musí být spácháno úmyslně nebo z nedbalosti a kde nedochází k žádným změnám, je vložen nový § 25b týkající se Zánik této funkce oznámí Komora nebo Rada soudu, který vede obchodní rejstřík. Další paragraf týkající se (§ 26) upravuje pravomoci kárné komise Komory. Zákon doplňuje, že odpovědnost za kárné provinění zaniká, uplynula-li ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo, doba 6 let a uvádí, ve kterých případech tato lhůta neběží. Na to navazuje paragraf týkající se (§ 27). Původní lhůty pro zahlazení kárného postihu v závislosti na jeho druhu (1 rok, 2 roky, 4 roky) se nahrazují lhůtou 7 let po uplynutí ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného postihu. Po této době se kárný postih považuje za zahlazený. Nově vložený paragraf týkající se ( 27a) upravuje podrobně pravidla, jakým způsobem a kde zveřejní Komora rozhodnutí o kárném provinění. Obsahem tohoto zveřejnění nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož kárném provinění bylo rozhodnuto.

Podmínky, za kterých se fyzická osoba může stát upravuje § 28 (svéprávnost, bezúhonnost, středoškolské vzdělání) a v podstatě se nezměnily. Totéž se týká odborné praxe asistenta auditora (§ 29), kde bylo pouze doplněno, že způsob řízení této praxe a její vykazování stanoví Komora vnitřním předpisem.

Postavení Komory a jejích orgánů se novelou rovněž příliš nezměnilo. Pokud novela obsahuje určité změny, pak se to týká především podmínek pro provádění kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí [§ 31 odst. 2 písm. a)]. Dále se zpřesňuje formulace týkající se podaných přihlášek k auditorským zkouškám [§ 31 odst. 2 písm. g)]. Oblast týkající se otázek veřejného dohledu a spolupráce Rady s příslušnými orgány v ostatních členských státech nově upravuje § 31 odst. 4 písm. h). Přidaným odstavcem tohoto paragrafu se upravuje povinnost Komory zavést určitý mechanismus k hlášení porušení zákona nebo jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti (§ 31 odst. 6).

Paragrafy týkající se (§ 32) zůstávají též prakticky beze změny s výjimkou drobných formálních úprav. Termín „trvalý zákaz“ se nahrazuje slovy „zánik oprávnění“ [§ 32 odst. 4 písm. e)], slova „auditorská zkouška“ se nahrazuje slovy „části auditorské zkoušky“ [§ 32 odst. 2 písm. e)] a případně další drobné úpravy, které nezměnily obsah povinností orgánů Komory, kterými je sněm (§ 33), výkonný výbor (§ 34), dozorčí komise (§ 35) a kárná komise (§ 36). U kárné komise se nově doplnila povinnost informovat nejméně jednou za 6 měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti (§ 36 odst. 3) a poskytnout Radě pravidelně čtvrtletně informace o uložených kárných opatřeních (§ 36 odst. 4).

Rada pro veřejný dohled nad auditem, zřízená od počátku platnosti tohoto zákona, získala novelou výrazně větší pravomoci. Proto také tato část zákona doznala poměrně rozsáhlých změn. V paragrafu upravujícím (§ 37) se uvádí, že je určeným příslušným orgánem podle čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 537/2014. Vykonává působnost příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novým paragrafem se upravuje (§ 37a), který předkládá ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu ČR a státního závěrečného účtu ČR Ministerstvu financí s uvedením finančních zdrojů ( ze SR, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění, výnosy z prodeje majetku Rady a ostatní příjmy z činnosti Rady). Finanční prostředky Rady lze použít pouze k úhradě nákladů spojených se správou a činností Rady schválených v rámci rozpočtu Rady.

(§ 38) je zaměřená na výkon veřejného dohledu spočívající zejména v kontrole kvality auditů u auditorů nebo auditorských společností, které provádějí povinné audity u subjektů veřejného zájmu. Poměrně rozsáhlé povinnosti vyjmenované v tomto paragrafu se doplňují o orgány, s nimiž Rada spolupracuje. Kromě Ministerstva financí a České národní banky je to Komora, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a příslušné orgány jiných členských států za účelem sjednocování požadavků na teoretickou přípravu a odbornou praxi a požadavků na rozdílovou zkoušku. S Komorou projednává návrhy vnitřních předpisů nebo jejich změn před jejich schvalování sněmem, na kterém mají právo účastnit se členové Rady bez hlasovacího práva, schvaluje souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality a plán kontrol kvality. Významně se rozšiřuje působnost Rady v oblasti vývoje na trhu provádění povinného auditu subjektů veřejného zájmu a ve sjednávání a uzavírání dohod s příslušnými orgány třetích zemí za podmínek stanovených předpisem EU. Rada zveřejňuje svoji účetní závěrku za předcházející účetní období na svých internetových stránkách. České národní bance sdělí na požádání výsledek kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky, stejně jako o výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo o odstoupení od smlouvy u těchto účetních jednotek.

(§ 38a) jsou prezidium, prezident Rady, disciplinární výbor a kontrolní výbor. Rada může zřizovat poradní komise; podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci Rady, jejích orgánů a jejích vnitřních útvarů stanoví statut Rady. (§ 39) je šestičlenné a funkce člena Prezidia je výkonem veřejné funkce. Zcela nový odstavec upravuje (§ 39a). Uvádí, za jakých podmínek může být jmenována fyzická osoba členem Prezidia a za jakých podmínek výkon funkce člena Prezidia končí. Staronovým orgánem je (§ 39b), který má pět členů jmenovaných Prezidentem Rady na návrh Prezidia a který vykonává v prvním stupni působnost Rady řízení o sankcích. Novým orgánem je pak (§ 39c), který má rovněž pět členů. Členové jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Kontrolní výbor organizuje a řídí kontroly kvality u auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu, předkládá návrh souhrnné zprávy o systému zajištění kvality a návrh plánu kontrol kvality Prezidiu ke schválení. (§ 40) se koná minimálně jednou za 3 měsíce a je neveřejné. Nově jsou vložené další odstavce týkající se zásad (§ 40a), na které mají členové Rady nárok, (§ 40b) pro účely veřejného dohledu u auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu, nebo člena sítě, do níž patří tento se sídlem na území ČR. Dále pak (§ 40c) po dobu 10 let ode dne ukončení šetření, (§ 40d) a tohoto zákona nebo jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti (§ 40e).

Rada má povinnost (§ 41) kdykoliv je to pro účely provádění veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu EU upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nutné nebo žádoucí. Paragraf upravující (§ 42) se nezměnil, pouze se text opět odvolává kromě na tento zákon ještě na přímo použitelný předpis EU upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

Tato část zákona doznala významných změn a rozšíření. Původní název § 43 „Zpráva o průhlednosti“ se změnil na název Určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora navrhuje tomu, kdo je určuje (tj. nejvyšší orgán), kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Pokud k tomuto doporučení nepřihlédne, je třeba to řádně zdůvodnit. Nemá-li subjekt veřejného zájmu kontrolní orgán, navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora tomu, kdo je určuje, výbor pro audit. Subjekt veřejného zájmu může určit pro provedení povinného auditu auditorskou společnost nebo statutárního auditora nejdéle na dobu 20 let. To platí za podmínky, že nejdéle po uplynutí 10 let od tohoto určení před uplynutím doby trvání zakázky uskuteční subjekt veřejného zájmu na provedení povinného auditu na období bezprostředně následující výběrové řízení. O určení auditora informuje subjekt veřejného zájmu neprodleně Radu.

Dále jsou vloženy nové paragrafy. (§ 43a) se týká zákazu statutárního auditora přijmout v subjektu veřejného zájmu, u kterého provádí povinný audit nebo se podílí na činnostech s ním souvisejících, pozici osoby v klíčové funkci, funkci člena výboru pro audit nebo nevýkonného člena řídícího nebo kontrolního orgánu před uplynutím 2 let poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky, nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem. Dalším novým paragrafem je úprava týkající se poskytování některých neauditorských služeb (§ 43b) auditorem, který provádí povinný audit u subjektu veřejného zájmu. Ten může v období provádění auditu, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována a dále do vydání zprávy auditora poskytovat tyto neauditorské služby za podmínky, že nemají přímý vliv nebo mají v souhrnu nevýznamný vliv na ověřovanou účetní závěrku a tento vliv je auditorem zdokumentován. Poskytování těchto služeb musí schválit kontrolní orgán.

(§ 43c) upravuje další nový paragraf. nesmí provést povinný audit, rozhodne-li tak výbor pro audit. Zákon se odvolává na příslušnou úpravu nařízení Evropského parlamentu a Rady. (§ 43d) upravuje povinnost auditorské společnosti nebo statutárnímu auditorovi oznámit uzavření smlouvy o povinném auditu se subjektem veřejného zájmu do 30 dnů Radě a Komoře.

Nový nadpis má § 44, který upravuje povinnost subjektu veřejného zájmu tento výbor zřídit. Vzhledem k tomu, že tato část zákona byla nově upravena již minulou novelou v roce 2015, jsou změny současné novely spíše upřesňující nebo formálního charakteru. Předsedu výboru pro audit volí a odvolávají členové výboru pro audit; předseda musí být nezávislý. Další paragraf určuje dodatečné povinnosti výboru (§ 44a), například projednává s auditorem rizika ohrožující jeho nezávislost a přijatá ochranná opatření tato rizika zmírnit. Dále se vyjadřuje k výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy, posuzuje, zda bude auditorská zakázka předmětem přezkumu řízení kvality jiným statutárním auditorem, informuje kontrolní orgán o výsledku povinného auditu, rozhoduje o pokračování provádění povinného auditu stávajícím auditorem, schvaluje poskytování jiných neauditorských služeb, zprávu o závěrech výběrového řízení a vykonává další působnosti podle tohoto zákona. Vložený nový paragraf týkající se (§ 44aa) tuto výše uvedenou působnost ještě doplňuje o další povinnosti. Mimo jiné jednou ročně vyhotoví zprávu o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost a poskytne ji Radě.

Další paragraf v této části zákona (§ 44b) původně bez nadpisu má vložený nadpis Týká se to subjektů veřejného zájmu, které jsou bankou, spořitelním a úvěrovým družstvem, pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo penzijní společností a které za určitých podmínek nemusí mít výbor pro audit. Upravený původní paragraf precizuje podmínky pro (§ 44c), které nejsou subjekty veřejného zájmu. Na to navazuje doplněný paragraf upravující (§ 45).

V této části zákona nedošlo k zásadním obsahovým změnám. (§ 47) upravuje pravidla, za jakých Komora zaregistruje v rejstříku auditora ze třetí země. (§ 48) se týkají postupu v předchozím paragrafu, který nemusí být použit v případě, že uvedené osoby podléhají systémům veřejného dohledu, kontroly kvality a sankcí ve třetí zemi, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům na kontrolu kvality v tomto zákoně. Poslední ustanovení této části se týká (§ 49). Ustanovení se týká možnosti Rady poskytnout spis auditora nebo jiné dokumenty v držení auditorů příslušným orgánům třetí země za určitých uvedených předpokladů. Doplněna je podmínka, aby nedošlo k narušení práva ochrany obchodního tajemství, bankovního tajemství nebo ochrany průmyslového a duševního vlastnictví účetní jednotky, u které provádí nebo prováděl auditorskou činnost.

(§ 49a) se týkají fyzických osob, které poruší některá ustanovení tohoto zákona. Doplňuje se odstavec, kdy se statutární dopustí jako klíčový auditorský partner přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem EU upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu neukončí účast na provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu nejpozději do 7 let od svého jmenování klíčovým partnerem nebo provede povinný audit subjektu veřejného zájmu před uplynutím 3 let poté, co v něm ukončil účast na provádění povinného auditu jako klíčový partner. Dále se doplňuje, že statutární se jako osoba pověřená přezkumem řízení kvality auditorské zakázky dopustí přestupku tím, že v rozporu s výše uvedeným předpisem EU nevede záznamy o výsledcích přezkumu řízení kvality zakázky.

Nový paragraf týkající se (§ 49b) odsunul původní paragraf s tímto označením. Velmi podrobně vyjmenovává situace u auditů subjektu veřejného zájmu, za kterých se statutární , auditorská společnost nebo účetní jednotka dopustí správního deliktu. Uložená pokuta může činit podle stupně provinění s odkazem na příslušná ustanovení zákona 1 mil., 5 mil., 10 mil. Kč. (§ 49c) zase vyjmenovávají situace, kdy se Komora dopustí správního deliktu. Může jí být za to uložena pokuta do 300 000 Kč. (§ 49d) uvádí příklady, kdy se tento auditovaný subjekt veřejného zájmu dopustí deliktu tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo s předpisem EU nesplní určité požadavky kladené na tyto subjekty. Poslední nové čtyři paragrafy v této části zákona nejprve upravují (§ 49e), uvádí, že právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže vynaložila veškeré možné úsilí, aby porušení právní povinnosti zabránila. Při určení výše sankce se přihlíží k závažnosti správního deliktu. Na to navazuje (§ 49f), které zajišťuje Rada ve spolupráci s Komorou. (§ 49g) je možné po uplynutí 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce. Poté již nelze na auditora nebo na jinou osobu pohlížet, jako by se správního deliktu dopustila. (§ 50) uvádí, že na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud zákon nestanoví jinak, případně se postupuje podle kontrolního řádu. Nakonec zákon (§ 50a) vydat vyhlášku k § 40a týkající se zásad odměňování a poskytování cestovních náhrad členů Prezídia.

Zákon zde uvádí, která ustanovení této novely se použijí ode dne účinnosti tohoto zákona a která ve znění účinném před tímto dnem.