Jak proúčtovat rozdíl ve výši 27 Kč u DPH, který vznikne z rozdílu mezi přijatou platbou (u dokladu na přijatou platbu výpočtem DPH shora) a vyúčtováním zboží - ve faktuře vypočítám DPH zdola. Př.: Zálohová faktura na částku: 577 533 Kč (včetně DPH) na 4 ks strojů, z nichž 1 má jinou cenu než 3 ostatní. Zákazník nám uhradil čtvrtinu celkové ceny, tj. 144 383 Kč, a my jsme mu vystavili doklad k přijaté platbě, kde jsme DPH spočítali shora, tj. základ: 119 318,11 a DPH 25 064,89 Kč, celkem 144 383 Kč. Poté mu byl zaslán 1 stroj a vystaven daňový doklad: Základ DPH: 90 300 Kč, DPH: 18 963 Kč, odpočet části uhrazené zálohy: -109 263 Kč, k úhradě: 0 Kč. Jde mi o rozdíl, který vznikne mezi výpočtem DPH shora u jednotlivých přijatých plateb a nasčítáním DPH u vystavených faktur. Jak tento rozdíl proúčtovat? Jako zaokrouhlení, nebo DPH mínus?
DPH Z PŘIJATÉ PLATBY - VÝPOČET SHORA
Ing.
Martin
Děrgel
ODPOVĚĎ:
Podle mne plátce používá nesprávnou metodiku výpočtu DPH, ta by totiž logicky měla být u jednoho zdanitelného plnění shodná, ať už vzniká povinnost přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění plnění nebo (zcela či zčásti) již ke dni dřívějšího přijetí úplaty. Tato pravidla obecně stanoví plátce uskutečňující předmětné zdanitelné plnění, respektive jsou běžnou součástí sjednaných obchodních smluv, jelikož mohou mít vliv na cash flow smluvních stran (viz dále příklady 3 a 4). Pro názornost uvádím příklad dodání zboží v základní sazbě 21%:
1)
Výpočet DPH zdola dle § 37 odst. 1 spolu s § 37a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“):
a)
Celková cena za zboží 300 000 Kč + 21% DPH 63 000 Kč = 363 000 Kč.
b)
Záloha přijatá předem 100 000 Kč + 21% DPH 21 000 Kč = 121 000 Kč.
c)
Doplatek 200 000 Kč + 21% DPH 42 000 Kč = 242 000 Kč.
2)
Výpočet DPH shora podle § 37 odst. 2 spolu s § 37a ZDPH:
a)
Celková cena za zboží 300 000 Kč včetně 21% DPH (300 000 Kč x 0,1736 = 52 080 Kč).
b)
Záloha přijatá předem 100 000 Kč včetně 21% DPH (100 000 Kč x 0,1736 = 17 360 Kč).
c)
Doplatek 200 000 Kč včetně 21% DPH (200 000 Kč x 0,1736 = 34 720 Kč).
Problém s DPH ovšem nevzniká ani v případě smíšených výpočtů, kdy je jiná metodika uplatněna při výpočtu DPH u záloh a jiná při dopočtu daně při uskutečnění plnění. V souladu s § 37a odst. 1 ZDPH je k datu uskutečnění plnění základem daně už jen rozdíl mezi základem daně z celkové úplaty a základem (případně základy) daně u již zdaněných záloh. Přičemž dle § 36 odst. 2 ZDPH je základem daně při zdanění zálohy před uskutečněním plnění část přijaté úplaty snížená o daň. Vypočtenou daň zaokrouhluji na celé koruny.
3)
Výpočet DPH u záloh shora a při uskutečnění zdola:
a)
Celková cena za zboží 300 000 Kč + 21% DPH 63 000 Kč = 363 000 Kč.
b)
Záloha přijatá předem 100 000 Kč včetně 21% DPH (100 000 Kč x 0,1736 = 17 360 Kč), ještě je třeba dopočíst základ daně = 100 000 Kč - 17 360 Kč = 82 640 Kč.
c)
Doplatek, daň se vypočte zdola z rozdílů základů daně (300 000 Kč - 82 640 Kč) = 217 360 Kč, z čehož vychází 21% DPH = 0,21 x 217 360 Kč = 45 646 Kč, celkem k úhradě = 263 006 Kč.
4)
Výpočet DPH u záloh zdola a při uskutečnění shora:
a)
Celková cena za zboží 300 000 Kč včetně 21% DPH (300 000 Kč x 0,1736 = 52 080 Kč).
b)
Záloha přijatá předem 100 000 Kč + 21% DPH 21 000 Kč = 121 000 Kč.
c)
Doplatek činí rozdíl úplat včetně daně (300 000 Kč - 121 000 Kč) = 179 000 Kč, z čehož se 21% DPH vypočte shora koeficientem (179 000 Kč x 0,1736 = 31 074 Kč), rozdíl je základem daně = 147 926 Kč.
Předmětem účtování jsou pouze dva účetní případy - označené písmeny b) a c) - což je přijetí zálohy a pozdější uskutečnění zdanitelného plnění. Neúčtuje se naopak o celkové ceně za zboží ad a), což je pouze např. katalogový údaj o zboží. Logicky proto nemohou ani návazně vznikat účetní rozdíly mezi souhrnem základů daně, případně úplat a DPH z případu ad b) + c) a mezi „celkovým“ základem daně, příp. „celkovou“ úplatou a „celkovou“ daní podle ad a). Pevná je pouze sjednaná celková cena bez, případně včetně, daně, zatímco DPH bude záviset na volbě metodiky zdola
versus
shora v případě zálohy a k datu uskutečnění zdanitelného plnění.Tyto matoucí neshody se přitom týkají pouze variant 3 a 4, jejichž uplatnění je podle mne značně sporné. I z tohoto důvodu proto spíše doporučuji praktikovat stálost výpočtové metody ve smyslu variant 1 a 2.