Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál u s.r.o.

Konkrétně zákonodárce (v § 121 „starého“ obchodního zákoníku - zákon č. 513/1991 Sb., dále jen „ObchZ“ - věnovaném s.r.o.), tuto situaci popsal jako „přispění na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál“. To mohlo, i nově může být, jak povinné - ustanovením společenské smlouvy - tak dobrovolné. je více formalisticky svázán. Jedná se především o povinnost vyplývající ze společenské smlouvy, kterou dále musí společníkům přikázat rozhodnutí valné hromady, i když jen do poloviny výše základního kapitálu. Navíc je předepsáno peněžité plnění.

Takto striktní předpis ale u takzvaného není. Na jednu stranu je to výhodná situace. Platí totiž zásada, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“ (článek 2 Listiny základních práv a svobod). Na stranu druhou se touto volností pro účetního rozprostírá často vážnější problém nerudovského typu („kam s ním“), tedy kdy o dobrovolném příplatku účtovat. Nezřídka se nejedná o nemalou částku. Její nevykázání společnost může poškodit. Stejně tak i její neoprávněné vykázání. Při rozhodování samozřejmě mimo jiné záleží na adresátech účetních výkazů. Taková financující banka či leasingová společnost může jednoduše na základě finančních výkazů učinit nesprávné rozhodnutí. Naopak vylepšení kapitálové struktury může významně pomoci daňové uznatelnosti úroků z důvodu nízké kapitalizace.

Klíčovým mezníkem právní úpravy příplatku byl 1. leden 2001. Před tímto datem tehdejší právní úprava dobrovolné poskytnutí příplatku společníkem přímo neumožňovala. Poté se situace obrátila. Umožnila valné hromadě pravomoc ukládat příplatek na libovolné účely, tedy nejen na úhradu ztráty. Zakotvila totiž v druhém odstavci § 121 ObchZ možnost dobrovolného příplatku jednotlivého společníka, souhlasí-li s ním valná hromada, a to bez jakéhokoliv hodnotového omezení, bez podkladu ve společenské smlouvě a nezávisle na výši vkladu do základního kapitálu dalších společníků. Paralelně však často vedle sebe existovaly některé odlišné názory na významné otázky, které se postupně buď zcela, nebo alespoň zčásti, vyjasnily. Jednalo se zejména o:

Pro rozhodování o tom, kdy o dobrovolném příplatku začít vůbec účtovat, navrhujeme vyjít z následující deduktivní úvahy.

Podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), obsahuje účetní doklad pokud není shodné s datem vyhotovení účetního dokladu. Při účtování dobrovolného příplatku mimo základní to však nemusí být vždy shodné. Odstavec 2.4.3 Českého účetního standardu (dále jen „ČÚS“) č. 001 - Účty a zásady účtování na účtech vyjmenovává různé okamžiky, ke kterému dni je v daném případě účtováno. Pro náš případ se na první či spíše druhý pohled mohou jevit jako možnosti „převzetí dluhu“ či „pohyb majetku“ a „ostatní skutečnosti vyplývající ze zákona, vyhlášky atp.“ Bohužel ani jedna varianta není jednoznačně správná.

Pojďme se proto poohlédnout, jaká data uskutečnění účetního případu se vůbec nabízejí? Jak je zmíněno výše, ObchZ a ani nahrazující ZOK k dobrovolnému příplatku žádné rigidní ustanovení nepředepisuje. Podle staré úpravy společník „mohl poskytnout příplatek se souhlasem valné hromady, i když tak nestanoví společenská smlouva“ (již známý druhý odstavec § 121 ObchZ). Prvním datem mohlo být tedy Záleží ale na míře jistoty, zdali jsou jednak splněny i všechny jiné náležitosti, a také jak takový „příslib“ společníka a následný „souhlas“ vůbec zní. S ohledem na to, že podle § 141 odst. 1 ObchZ se jak u povinného, tak i u dobrovolného příplatku (dle převažujícího výkladu) sice nejednalo o změnu společenské smlouvy, ale notářský zápis byl nutný. Jinak byl tento úkon neplatný, a to od počátku. Proto určitě výhodnější bude nejen datum eventuálního notářského zápisu či notářsky ověřeného podpisu, ale i přesné znění příslibu společníka a zmíněného souhlasu.

Pro zamezení jakýchkoliv pochybností není vůbec zbytečné, či ba naopak je velmi praktické, formulovat daný příslib, a to nejpozději při schvalování příplatku nebo dokonce u notáře striktně tak, jak to například stojí ve zpravidla samostatném dokumentu Samozřejmě se nabízí i analogie s tímto komplikovaným postupem, a to vyhotovení samostatného doprovodného dokumentu Prohlášení o převzetí závazku k poskytnutí prostředků formou dobrovolného příplatku společníka mimo základní . Vycházejme ale z již zmíněné podstaty dobrovolného příplatku. Možností je i uzavření smlouvy mezi společníkem a společností, kde se společník zaváže k poskytnutí příplatku.

S ohledem na výše uvedené jsme toho názoru, že účetní při rozhodování o okamžiku uskutečnění účetního případu, tím pádem i vykázání v rámci vlastního kapitálu, musí vycházet z Již kvůli principu opatrnosti, který je pro účetnictví tak příznačný. Důležitým momentem je totiž související vznik pohledávky společnosti vůči společníkovi jako jeho plnit - učinit konkrétní platbu či poskytnout nepeněžitý vklad vůči společnosti - a jeho

Náš názor opíráme také o analogii navyšování základního kapitálu, kdy sice ZOK v § 216 (původně ObchZ v § 145) stanovuje okamžik účinku zvýšení základního kapitálu až dnem zápisu do obchodního rejstříku, na druhou stranu je o navýšení účtováno již dříve. Jedná se o účtování na zvláštní účet v rámci účtové osnovy s číslem 419-Změny základního kapitálu, právě v okamžiku přebírání závazku společníka ke vkladu. Samotná úhrada v plné výši není v tomto případě potřebná, pokud tak nestanoví společenská smlouva. Jinak je v ZOK stanovena maximální lhůta pěti let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti. Proto se účtování až v návaznosti na úhradu jeví jako přespříliš opatrné. Má se z povahy věci jednat o dobrovolný, ne tak předpisy svázaný příplatek, kdy je jako u navyšování základního kapitálu shodná ochota a schopnost prostředky společnosti poskytnout.

Výše uvedené transakce se na straně společnosti mohou zaúčtovat například následujícím způsobem: Nejdříve se účtuje o poskytnutí příplatku, dejme tomu, že datum uskutečnění účetního případu bude datem odsouhlasení poskytnutí příplatku: MD 355 jako pohledávka společnosti vůči společníkovi, souvztažně D 413-Ostatní kapitálové fondy - příplatky společníka. Účtování o pohledávce z titulu nároku společnosti na příplatek od společníka je vymahatelné až právě od okamžiku, kdy se společník k poskytnutí příplatku sám zaváže. Posléze úhrada pohledávky za společníkem může být uskutečněna buď přijetím peněžních prostředků či obdržením jiných aktiv nebo formou zápočtu se závazkem.

Jak to vypadá podle Všeobecně lze konstatovat, že se vše přesouvá ještě k větší odpovědnosti a dobrovolnosti. Zákonodárce zřejmě předpokládá a zároveň se i spoléhá na férové a jednoznačné jednání společníka. Jednak již není potřeba notářský zápis z valné hromady či rozhodnutí společníka a pro schválení již nebude potřeba souhlas valné hromady. Postačí odsouhlasení statutárním orgánem (jednatelem) společnosti. Nezbytné je nechat ocenit nepeněžitý příplatek znalcem.

Z účetního pohledu zůstává ale nadále potřeba hledat správné datum uskutečnění účetního případu. Jak bylo zmíněno, nově postačuje jen rozhodnutí společníka a posléze souhlas jednatele. Proto bude opět záležet na formulaci rozhodnutí. Bude-li naformulováno jednoznačně a dostatečně konkrétně - nejlépe ve stylu převzetí závazku společníka a nejlépe i s termíny a formou plnění - nejbližším termínem bude okamžik souhlasu jednatele. Proúčtování může být proto jednoduché a okamžité.

V opačném případě bude stále těžké najít ten správný okamžik. V případě pouze proklamativního „rozhodnutí“ nebude zbývat nic jiného než hledat okamžik s dostatečnou mírou jistoty úhrady příspěvku. V mnoha případech to může být

Určitě častým řešením bude využití - z našeho pohledu možná až zneužitím - přílohy v účetní závěrce. Důkladným popisem a upozorněním na možná rizika v ní jsou důležité informace pozornému čtenáři účetní závěrky sice sděleny, ale jedná se spíše o zpracovatele účetní závěrky než o skutečné vyřešení problému, respektive nesprávného řešení. Samozřejmě bude v každém nejednoznačném případě povinností okolnosti a podmínky popsat a závěr rozhodnutí zdůvodnit. Na druhou stranu tento „institut“ nelze zneužívat.

Dobrovolné poskytnutí příplatku mimo základní vychází stále ze stejného základního předpokladu, a to, že chce finančně či jinak společnost bez zbytečného odkladu Odsouhlasení daného záměru padá nově na bedra jednatelů. Stále ovšem platí, že je nutné věnovat zvýšenou pozornost právě formulaci poskytnutí příspěvku. Nově vyhotovovat Stejně tak jako u všech nových věcí bude potřeba jednak vyčkat na první zkušenosti, jakož i názory odborné veřejnosti, ale také bude nezbytné důsledně analyzovat konkrétní případy a hlavně používat zdravý rozum.