Na internetových stránkách Finanční správy byly zveřejněny další dotazy a odpovědi k dani z nemovitých věcí od 1.1.2014.
Další dotazy a odpovědi k problematice daně z nemovitých věcí od 1.1.2014
Které stavby jsou předmětem daně ze staveb a jednotek?
Nová právní úprava daně z nemovitých věcí, tj. zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), upravuje předmět daně ze staveb a jednotek poněkud odlišně od úpravy účinné do 31.12.2013. S účinností od 1.1.2014 jsou předmětem daně ze staveb a jednotek budovy, inženýrské stavby vyjmenované v příloze zákona o dani z nemovitých věcí (dále jen „vyjmenované inženýrské stavby“), tj. tzv. zdanitelné stavby a jednotky. Budovou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, tj. ve smyslu definice budovy vymezené v katastrálním zákoně (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí). Z hlediska daně z nemovitých věcí je irelevantní, zda taková budova je nebo není evidována v katastru nemovitostí. Předmět daně ze staveb je tak z hlediska stavební konstrukce přesněji vymezen vůči ostatním stavbám - ty, které nesplňují parametry budovy, nebo vyjmenované inženýrské stavby, nejsou předmětem daně ze staveb.
Kdy se nové stavby stanou předmětem daně ze staveb a jednotek?
Z hlediska časového, kdy se zdanitelná stavba a jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, se vychází z dosavadní právní úpravy, tj. jedná se o stavby dokončené bez ohledu na skutečnost, zda jsou ve smyslu příslušných ustanovení nového katastrálního zákona předmětem evidence v katastru nemovitostí. Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou i nadále zdanitelné stavby, které:
-
lze užívat dle ust. § 119 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), které stanoví, ve kterých případech se vyžaduje pro užívání stavby vydání kolaudačního souhlasu nebo kdy postačí oznámení stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby. Vznikem zdanitelné stavby jako samostatného předmětu daně ze staveb a jednotek, přestává být pozemek stavebním pozemkem ve smyslu ust. § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí,
-
jsou užívané před vydáním kolaudačního souhlasu nebo před oznámením stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby, jestliže zdanitelná stavba bude stavebně a technicky uspořádána tak, že je schopna plnit základní funkci a je užívána,
-
je užívána nebo je možné začít s jejím užíváním, pokud jde o takovou zdanitelnou stavbu, která nevyžadovala pro zahájení výstavby stavební povolení ani ohlášení, a je stavebně a technicky uspořádána tak, že plní základní funkci této zdanitelné stavby.
Kdy se v daňovém přiznání zohlední změny skutečností rozhodných pro stanovení daně v případě změn stávajících staveb?
Dojde-li u zdanitelné stavby stavebními úpravami ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně, např. ke změně počtu dalších nadzemních podlaží nástavbou, k rozšíření zastavěné plochy přístavbou nebo naopak ke zmenšení zastavěné plochy či počtu dalších nadzemních podlaží v případech, kdy je součástí stavebních úprav částečná demolice stavby, vzniká poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období následující po roce, v němž byly stavební úpravy dokončeny, tzn. že byl vydán kolaudační souhlas nebo ohlášeno užívání stavby, nebo je-li zdanitelná stavba skutečně užívána, a to včetně části dotčené stavebními úpravami.
Další dotazy naleznete na www.financnisprava.cz.