Již několik let žiji ve Velké Británii, kde učím na universitě. Při poslední návštěvě České republiky jsem si všimla kampaně POPLATKY ZPĚT, o které jsem se dozvěděla na internetu. Jako ekonoma mne problém zaujal a začala jsem přemýšlet o jeho logice a smyslu. Protože na Universitě ve Velké Británii vyučuji účetnictví, konkrétně Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), začala jsem o problému přemýšlet také ve vztahu k těmto účetním předpisům.
Bankovní poplatky, úroky a půjčky podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS)
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph.D.
Anglia Ruskin University, Cambridge a Chelmsford, UK
Pokud chceme účetně vykázat přijatý bankovní úvěr, půjčku nebo hypotéku podle IFRS, je nutno se seznámit s "Metodou efektivní úrokové míry". Jedná se o metodu, podle které vykazujeme výši našeho závazku vůči bance v účetnictví a podle které snižujeme naše hospodářské výsledky o úrok, který v souvislosti s půjčkou platíme. V souvislosti s půjčkou nám vznikají typicky dvě základní platby: bankovní poplatky a úroky. V této souvislosti IFRS rozlišují poplatky, které jsou svou ekonomickou podstatou integrální součástí úroku, a dále poplatky, které platíme za služby, které nám banka v souvislosti s půjčkou poskytuje. Podotýkám, že ani jeden typ poplatků není těmito standardy označován jako "NEOPRÁVNĚNÝ". Podle IFRS se jedná o platby za bankovní služby, které tyto standardy chápou stejně, jako platby za jakékoli jiné služby. Standardy IFRS se tímto členěním pouze snaží popsat dopad těchto poplatků do účetnictví.
Mezi poplatky, které jsou podle IFRS integrální součástí úroku patří [IAS 18
Ilustrativní příklady
Odstavec 14 (a)]: poplatky za posouzení finančních podmínek žadatele, poplatky za posouzení záruk za úvěry a účtování těchto záruk, poplatky za sjednání zabezpečení půjčky, poplatky za sjednání podmínek úvěru a splátek a poplatky za přípravu veškerých souvisejících dokumentů a za uzavření transakce.Mezi poplatky, které nejsou integrální součástí úroku, patří poplatky za průběžné vedení úvěrového účtu po dobu půjčky. Tento typ poplatků je standardy chápán jako poplatek za službu, kterou peněžní ústav klientovi poskytuje, a standardy popisují jeho účetní řešení, konkrétně okamžik, kdy má peněžní ústav vykázat výnos z tohoto poplatku.
PŘÍKLAD
Na počátku roku jsme sjednali s bankou úvěr ve výši 1 000, který budeme postupně splácet tři roky. Podle podmínek smlouvy je úvěr úročen roční sazbou ve výši 5 %. Na konci každého roku zaplatíme částku 367 korun. Tato částka obsahuje splátku jistiny a úrok. Ve smlouvě je dále uvedeno, že poplatek za uzavření smlouvy činí 50 korun.
Princip metody efektivní úrokové míry spočívá v tom, že považuje poplatek v částce 50 korun za integrální součást úroku. Skutečná (efektivní) úroková míra tedy není 5 %, nýbrž jiné číslo. Efektivní úrokovou sazbu lze poměrně snadno vypočítat využitím funkcí v tabulkovém kalkulátoru tak, že místo úvěru ve výši 1 000 uvažujeme úvěr v částce 1 000 - 50 (poplatek) = 950. Nebudu čtenáře zatěžovat jednotlivými kroky tohoto výpočtu; budu doufat, že mi uvěří, když uvedu, že skutečná (efektivní) úroková míra je v našem případě 7,75
%.
V rámci IFRS pak v účetnictví rozdělíme splátku (367 korun) mezi úrok a snížení jistiny podle následující tabulky:
+------+---------+--------------------------+----------+--------------------+ | Rok | Platba | Závazek na počátku roku | Úrok(a) | Snížení závazku(b) | +------+---------+--------------------------+----------+--------------------+ | 1 | 367 | 950 | 74 | 293 | | 2 | 367 | 657 | 51 | 316 | | 3 | 367 | 341 | 26 | 341 | +------+---------+--------------------------+----------+--------------------+
Vysvětlivky:
(a) Úrok za období se vypočte jako Závazek na počátku roku krát úroková sazba 7,75 %
a vykazuje se jako nákladve výsledovce. (b) Snížení závazku se vypočte jako Závazek na počátku daného roku mínus Úrok.Tento příklad obsahoval problematiku poplatků, které
klient
bance platí na počátku úvěrového vztahu, a měl naznačit, že pokud by neexistovaly bankovní poplatky tohoto typu, platili bychom vyšší úroky. V konečném důsledku bychom ale na celkových platbách zaplatili stejně. Pokud uvažuji o tom, zda bych chápala nějakou situaci jako NEOPRÁVNĚNOU, pak bych rozhodně neuvažovala o poplatcích jako takových, nýbrž o rozdělení plateb mezi nominální úrok a poplatky. V televizních reklamách často slyšíme: "U nás poplatky neexistují". Co však již nezazní, je skutečnost, že úroková sazba u úvěrů poskytovaných těmito bankami je typicky vyšší, než úroková sazba u bank, kde poplatky existují. Pokud bych tedy osobně žádala o půjčku, využila bych svých znalostí, propočítala bych si efektivní úrokovou sazbu a teprve pak bych porovnávala, kde je pro mne půjčka výhodnější. Rozhodně bych nevěřila reklamním akcím typu: "Neplatíte poplatky", popřípadě "Neplatíte úroky". Pokud totiž neplatíte poplatky, tak platíte vyšší úroky; pokud neplatíte úroky, zaplatíte vyšší poplatky. Ekonomicky se totiž jedná o spojené nádoby.