V minulých třech dílech našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8, 9 a 10/2012), který obsahuje příklady a případové studie na aplikaci IFRS v podnikové praxi, jsme se zaměřili na téma podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Postupně jsme probrali jednotlivé kroky Metody akvizice až k otázce následného oceňování a účtování, tj. k vykazování položek aktiv a závazků v konsolidované rozvaze nabyvatele v obdobích, která následují po datu akvizice. Posledním bodem, který zbývá vysvětlit, je následné vykazování goodwillu, zejména jeho testování na snížení hodnoty v obdobích po akvizici a účtování případného snížení hodnoty goodwillu v konsolidované rozvaze nabyvatele.
Podnikové kombinace podle IFRS - praktikum
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph.D.
Anglia Ruskin University, Cambridge a Chelmsford, UK
Následné vykazování goodwillu
Vydáním IFRS 3
Podnikové kombinace
(tento standard byl poprvé vydán v roce 2004) došlo v rámci "plných" IFRS k zásadní změně v následném vykazování goodwillu. Před vydáním IFRS 3 se goodwill
odpisoval (amortizoval) po dobu jeho životnosti s tím, že platil předpoklad, že doba životnosti nepřekročí 20 let. Po vydání IFRS 3, tj. od roku 2004, se goodwill
neamortizuje, avšak testuje se minimálně jednou ročně na snížení hodnoty (stejně jako ostatní nehmotná aktiva s neurčitelnou životností). Otázka snížení hodnoty goodwillu a jednotlivé kroky testu na snížení hodnoty je detailně upravena v IAS 36 Snížení hodnoty aktiv
.Testování goodwillu na snížení hodnoty
Goodwill
nevytváří peněžní toky nezávisle na ostatních aktivech nebo skupinách aktiv. Pro jeho testování na snížení hodnoty je proto nutné jej od data akvizice
přiřadit k některé (některým) penězotvorné jednotce1 ( jednotkám), u níž se očekává, že bude mít prospěch ze synergií v rámci této kombinace (bez ohledu na to, zda jsou k této jednotce nebo skupině jednotek přidělena jiná aktiva nebo závazky). Každá jednotka nebo skupina jednotek, ke které je goodwill
takto přiřazen, musí:(a)
reprezentovat
nejnižší úroveň
v rámci společnosti, na níž se goodwill
sleduje pro interní potřeby vedení,(b)
nesmí být větší než
provozní segment
určený podle IFRS 8 Provozní segmenty.
PŘÍKLAD
Příklad (1) - úroveň pro přiřazení goodwillu
Společnost má tři divize (potraviny, domácí potřeby, oděvy), které se skládají z většího počtu maloobchodních prodejen, které podnikají nezávisle na sobě. Každá z divizí je provozním segmentem podle IFRS 8
Provozní segmenty
. Jednotlivé divize byly koupeny vždy jako celek. Management sleduje goodwill
pro interní potřeby na úrovni provozních segmentů, tedy jednotlivých divizí. Technicky by však bylo možné sledovat goodwill
i na úrovni jednotlivých prodejen, tj. na nižší úrovni. Na jakou úroveň má tedy management přidělit goodwill
?Podle požadavků IAS 36 (uvedených výše) nemusí management přiřazovat
goodwill
až na úroveň jednotlivých prodejen. Požadavky standardu jsou splněny na úrovni jednotlivých divizí.Každoroční testování
Penězotvorná jednotka, k níž byl přiřazen
goodwill
, se musí testovat na snížení hodnoty každoročně, popřípadě častěji,
pokud existuje indikátor na snížení hodnoty této penězotvorné jednotky. Indikátory na snížení hodnoty, které mohou vést k častějšímu testování penězotvorné jednotky, jsou uvedeny v textu IAS 36 Snížení hodnoty aktiv
. Test na snížení hodnoty penězotvorné jednotky, ke které byl přiřazen goodwill
, lze provést kdykoliv v průběhu účetního období. Různé penězotvorné jednotky mohou být testovány na snížení hodnoty v různé době. Pokud však goodwill
vznikl v podnikové kombinaci v průběhu běžného období, musí se jednotka otestovat na snížení hodnoty před koncem tohoto období. Pokud však byla v předcházejícím období provedena detailní kalkulace zpětně získatelné částky penězotvorné jednotky, ke které byl přiřazen
goodwill
, může být tato kalkulace použita
iv běžném období, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:(a)
Aktiva a závazky tvořící tuto jednotku se významně nezměnily od poslední kalkulace zpětně získatelné částky.
(b)
Z poslední kalkulace zpětně získatelné částky vyplynula částka, která výrazně převýšila účetní hodnotu penězotvorné jednotky.
(c)
Z výsledků analýzy událostí, k nimž došlo, a analýzy změn okolností od poslední kalkulace zpětně získatelné částky vyplývá, že existuje pouze mizivá pravděpodobnost toho, že zpětně získatelná částka určená v současnosti by byla menší než účetní hodnota penězotvorné jednotky.
Poznámka:
Tento text užívá pojmosloví uvedené v IAS 36
Snížení hodnoty aktiv
. Tento standard dosud nebyl obsažen v našem seriálu, jeho detailní výklad bude předmětem některého z dalších dílů. Protože však v tomto textu často užíváme pojem zpětně získatelná částka, je vhodné jej vysvětlit. IAS 36 definuje ztrátu ze snížení hodnoty jako rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva nebo skupiny aktiv (penězotvorné jednotky) a zpětně získatelnou částkou (recoverable amount). Zpětně získatelná částka je vyšší částka z fair value aktiva snížené o náklady spojené s jeho případným prodejem (fair value less cost to sell) a hodnoty z užívání aktiva (value in use). Jednoduše řečeno: pokud provádíme test na snížení hodnoty, musíme odhadnout dvě částky, které se týkají daného aktiva nebo skupiny aktiv: (1) jaký by mohl být čistý výtěžek z případného prodeje aktiva (fair value less cost to sell) a (2) jakou částku by nám aktivum vyneslo, pokud bychom jej neprodali, ale pokračovali v jeho užívání (value in use). Tyto dvě částky se následně porovnají a vybere se vyšší z nich. To je zpětně získatelná částka.Přiřazování ztráty ze snížení hodnoty
Pokud je u penězotvorné jednotky zjištěna ztráta ze snížení hodnoty, snižují se o tuto ztrátu účetní hodnoty aktiv jednotky (skupiny jednotek) v tomto pořadí:
(1)
Nejprve se sníží
účetní hodnota goodwillu,
přiřazeného této penězotvorné jednotce (skupině jednotek) až na nulu.(2)
Potom se sníží
účetní hodnota ostatních aktiv,
která náležejí penězotvorné jednotce, v poměru k účetním hodnotám
jednotlivých aktiv penězotvorné jednotky (skupiny jednotek). Tento požadavek standardu má však jisté výjimky, které jsou podrobněji popsány v dalším textu.Goodwill
a podíl nezakládající ovládání (menšinový podíl) Novelizovaná verze IFRS 3 (účinná od 1. července 2009) povoluje pro stanovení výše podílu nezakládajícího ovládání volbu mezi těmito dvěma možnostmi:
(1)
procentní podíl na čistých aktivech nabývané společnosti, nebo
(2)
ocenění ve fair value.
Zvolená varianta pochopitelně ovlivňuje výši podílu nezakládajícího ovládání v konsolidované rozvaze nabyvatele. Z toho dále vyplývá, že na zvolené variantě závisí i výše goodwillu v konsolidované rozvaze a následně zacházení s goodwillem v případě jeho testování na snížení hodnoty.
Postup při testování goodwillu na snížení hodnoty za předpokladu, že je podíl nezakládající ovládání určen jako procentní podíl na čistých aktivech nabývané společnosti
V případě, kdy je
goodwill
přiřazen k penězotvorné jednotce, která není ve 100% vlastnictví nabyvatele ( jde např. o 90% dceřinou společnost), a podíl nezakládající ovládání byl určen jako procentní podíl na čistých aktivech nabývané společnosti, se pro účely testu na snížení hodnoty:*
nejprve přepočte
goodwill
, jako by se jednalo o 100% vlastněnou společnost,*
provede se test na snížení hodnoty,
*
vykáže se pouze poměrná část (např. 90%) tohoto snížení jako ztráta ze snížení goodwillu ve výsledovce.
Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že
goodwill
vzniká jako reziduální položka, která tvoří rozdíl mezi podílem nabyvatele na nakoupeném podniku a náklady na akvizici, a tak se goodwill
související s podílem nezakládajícím ovládání do výkazů nedostává.Goodwill
vznikající z akvizice nabývané společnosti je v tomto případě jediné aktivum, které se do konsolidované rozvahy nabyvatele promítá v poměrné výši. Veškerá ostatní aktiva a závazky se do konsolidované rozvahy nabyvatele promítají ve stoprocentní výši.PŘÍKLAD
Příklad (2) - podíl nezakládající ovládání je určen jako procentní podíl na čistých aktivech nabývané společnosti
Mateřská společnost koupila 80% podíl v dceřiné společnosti A za 1 500. K datu akvizice (1. ledna 20X1) byla fair value čistých aktiv dceřiné společnosti 1 200. Mateřská společnost oceňuje podíl nezakládající ovládání procentním podílem na čistých aktivech dceřiné společnosti. Podíl nezakládající ovládání je tedy 20 %z 1 200, tj. 240.Z akvizice vznikl
goodwill
v částce 540 (tj. rozdíl mezi součtem ceny akvizice (1 500) s podílem nezakládajícím ovládání (240) a čistými aktivy dceřiné společnosti (1 200). Dceřiná společnost je penězotvornou jednotkou jako celek. Protože se neočekává, že ostatní penězotvorné jednotky mateřské společnosti budou mít nějaký prospěch ze synergií vzniklých v této akvizici, byl celý goodwill
přiřazen dceřiné společnosti A.Na konci roku 20X1 určila mateřská společnost zpětně získatelnou částku dceřiné společnosti na 800.K tomuto datu byla čistá aktiva dceřiné společnosti (bez goodwillu) 900.
Součástí zpětně získatelné částky dceřiné společnosti (800) je i
goodwill
přiřaditelný podílu nezakládajícímu ovládání, který však není vykázán v konsolidované rozvaze mateřské společnosti (goodwill
je v konsolidované rozvaze mateřské společnosti vykázán pouze v 80% výši). Pro potřeby testu na snížení hodnoty musí být proto goodwill
přepočten na 100% výši, která činí 675 (tj. 540 / 80 x 100).Výpočet ztráty ze snížení hodnoty
+-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | |Goodwilldceřiné | Čistá aktiva | Celkem | | | společnosti | dceřiné společnosti | | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | Účetní hodnota | 540 | 900 | 1 440 | | Nevykázanýgoodwill| 135 | | 135 | | Upravená účetní hodnota | 675 | 900 | 1 575 | | Zpětně získatelná částka | | | 800 | | Ztráta ze snížení hodnoty | | | 775 | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+
Přiřazení ztráty ze snížení hodnoty
Nejprve se část ztráty ze snížení hodnoty (775) přiřadí goodwillu. Částka 675 připadá na
goodwill
, na ostatní aktiva tedy připadá částka 100. Protože je goodwill
vykázán pouze ve výši 80 %, vykáže mateřská společnost pouze 80 % ztráty ze snížení goodwillu, tj. 540.+-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | |Goodwill| Čistá aktiva | Celkem | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | Účetní hodnota | 540 | 900 | 1 440 | | Ztráta ze snížení hodnoty | –540 | –100 | –640 | | Účetní hodnota po přiřazení ztráty | 0 | 800 | 800 | | ze snížení hodnoty | | | | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+
PŘÍKLAD
Příklad (3)- podíl nezakládající ovládání je oceněn ve fair value
Mateřská společnost koupila 80% podíl v dceřiné společnosti A za 1 500. K datu akvizice (1. ledna 20X1) byla fair value čistých aktiv dceřiné společnosti 1 200. Mateřská společnost oceňuje podíl nezakládající ovládání ve fair value, která k datu akvizice činila 375. Z akvizice vznikl
goodwill
v částce 675 [tj. rozdíl mezi součtem ceny akvizice (1 500)s podílem nezakládajícím ovládání (375)a čistými aktivy dceřiné společnosti (1 200)]. Dceřiná společnost je penězotvornou jednotkou jako celek. Protože se neočekává, že ostatní penězotvorné jednotky mateřské společnosti budou mít nějaký prospěch ze synergií vzniklých v této akvizici, byl celý goodwill
přiřazen dceřiné společnosti A.Na konci roku 20X1 určila mateřská společnost zpětně získatelnou částku dceřiné společnosti na 800.K tomuto datu byla čistá aktiva dceřiné společnosti (bez goodwillu) 900.
Výpočet ztráty ze snížení hodnoty
+-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | |Goodwilldceřiné | Čistá aktiva | Celkem | | | společnosti | dceřiné společnosti | | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | Účetní hodnota | 675 | 900 | 1 575 | | Zpětně získatelná částka | | | 800 | | Ztráta ze snížení hodnoty | | | 775 | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+
Přiřazení ztráty ze snížení hodnoty
Nejprve se část ztráty ze snížení hodnoty (775) přiřadí goodwillu. Částka 675 připadá na
goodwill
, na ostatní aktiva tedy připadá částka 100.+-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | |Goodwill| Čistá aktiva | Celkem | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+ | Účetní hodnota | 675 | 900 | 1 575 | | Ztráta ze snížení hodnoty | –675 | –100 | –775 | | Účetní hodnota po přiřazení ztráty | 0 | 800 | 800 | | ze snížení hodnoty | | | | +-------------------------------------+-------------------+---------------------+--------+
Základní pravidlo pro vykazování ztráty ze snížení hodnoty
V předcházejících příkladech jsme se zaměřili zejména na přiřazení ztráty ze snížení hodnoty ke goodwillu. Po snížení hodnoty goodwillu na nulu jsme se spokojili s tvrzením, že případná zbylá ztráta ze snížení hodnoty připadne na čistá aktiva společnosti. V předcházejícím textu bylo uvedeno, že tato ztráta se přiřazuje ostatním aktivům podle jejich účetní hodnoty. Nyní toto tvrzení poněkud upřesníme. Důležitým požadavkem standardu pro přiřazení ztráty ze snížení hodnoty totiž je, že společnost nesmí snížit účetní hodnotu aktiva pod nejvyšší z těchto částek:
(a)
fair value aktiva mínus náklady spojené s prodejem (pokud lze určit),
(b)
hodnotu z užívání aktiva (pokud lze určit),
(c)
nulu.
PŘÍKLAD
Příklad (4)- základní pravidlo pro vykazování ztráty ze snížení hodnoty
Vyjdeme z předcházejícího příkladu, kde jsme konstatovali, že ztráta ze snížení hodnoty připadající na čistá aktiva dceřiné společnosti je 100. Předpokládejme, že čistá aktiva dceřiné společnosti jsou tato:
+---------------------+----------------+ | | Účetní hodnota | +---------------------+----------------+ | Budova | 600 | | Strojní zařízení | 300 | | Pozemek | 400 | | Vybavení kanceláří | 100 | | Celkem | 1 400 | | Závazky | 500 | | Čistá aktiva | 900 | +---------------------+----------------+
Přiřazení ztráty ze snížení hodnoty k aktivům v poměru k jejich účetním hodnotám
+---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+ | | Účetní hodnota | Poměr | Rozdělení ztráty | Nová účetní | | | | | | hodnota | +---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+ | Budova | 600 | 600 / 1 400 | 43 | 557 | | Strojní zařízení | 300 | 300 / 1 400 | 21 | 279 | | Pozemek | 400 | 400 / 1 400 | 29 | 371 | | Vybavení kanceláří | 100 | 100 / 1 400 | 7 | 93 | | Celkem | 1 400 | | 100 | 1 300 | +---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+
PŘÍKLAD
Příklad (5)- základní pravidlo pro vykazování ztráty ze snížení hodnoty
Vyjdeme z předcházejícího příkladu, avšak předpokládáme, že fair value budovy snížená o náklady spojené s prodejem je 650. Společnost oceňuje budovy v pořizovací ceně (tj. cost modelem).
V tomto případě nemá smysl přiřazovat ztrátu ze snížení hodnoty budově. Její účetní hodnota zůstane 600. Ztrátu proto musíme přiřadit k ostatním aktivům penězotvorné jednotky.
+---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+ | | Účetní hodnota | Poměr | Rozdělení ztráty | Nová účetní | | | | | | hodnota | +---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+ | Budova | | | | 600 | | Strojní zařízení | 300 | 300 / 800 | 38 | 262 | | Pozemek | 400 | 400 / 800 | 50 | 350 | | Vybavení kanceláří | 100 | 100 / 800 | 12 | 88 | | Celkem | 800 | | 100 | 1 300 | +---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+
PŘÍKLAD
Příklad (6)- základní pravidlo pro vykazování ztráty ze snížení hodnoty
Vyjdeme opět z příkladu 4, avšak předpokládáme, že fair value budovy snížená o náklady spojené s prodejem je 580.
Částka 580 je maximum, na které může být hodnota budovy snížena. V příkladu 4 byla budově přidělena ztráta ve výši 43. Rozdíl ve ztrátě ze snížení hodnoty, která byla původně přidělena budově (43), a nejvyšší přidělitelné ztrátě (20), je 23. Tato částka musí být přidělena ostatním aktivům v poměru k jejich účetním hodnotám.
+---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+ | | Účetní hodnota | Poměr | Rozdělení ztráty | Nová účetní | | | | | | hodnota | +---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+ | Budova | | | | 580 | | Strojní zařízení | 279 | 279 / 743 | 9 | 270 | | Pozemek | 371 | 371 / 743 | 11 | 360 | | Vybavení kanceláří | 93 | 93 / 743 | 3 | 90 | | Celkem | 743 | | 23 | 1 300 | +---------------------+-----------------+--------------+------------------+-------------+
ZÁVĚR
Tímto příspěvkem jsme ukončili téma Podnikové kombinace podle IFRS, konkrétně podle IFRS 3. Další příklady k uvedenému tématu jsou obsaženy v literatuře [3], zejména v kapitole Reporting pro mateřskou společnost. V této knize naleznou čtenáři číselné příklady na prvotní a následné zachycení akvizice v rozvaze nabyvatele a praktický návod jak postupovat, pokud nabyvatel požaduje, aby podklady pro sestavení konsolidované rozvahy připravovala nabývaná (dceřiná) společnost.
Dalších několik dílů našeho seriálu bude věnováno problematice konsolidované účetní závěrky, tedy tématu, který jednoznačně souvisí s oblastí podnikových kombinací.
Literatura:
*
(1) International Accounting Standards Board: International Financial Reporting Standards, IFRS 2012, ISBN 9 781907 877452
*
(2) International Accounting Standards Board: IFRS for SMEs Training Materials, Module 19, www.iasb.org/IFRS+for+SMEs/Training+material.htm (v přípravě)
*
(3) Krupová, L.: IFRS - Aplikace v podnikové praxi, VOX Praha, 2009, ISBN 9 788086 324760
*
(4) Deloitte: iGAAP 2011, A guide to IFRS reporting, LexisNexis, London, 2011, ISBN 978-0-7545-3996-4
*
(5) Ernst&Young: International GAAP 2010, Volume 1, Wiley, 2010, ISBN 978-0-470-68800-7
1 Tento pojem je definován v IAS 36 Snížení hodnoty aktiv. Zhruba řečeno jde o skupinu aktiv, pro kterou lze určit peněžní toky (peněžní příjmy a peněžní výdaje), které jsou nezávislé na jiné skupině aktiv.