Převzetí podnikání v insolvenci jako podvod

Vydáno: 1 minuta čtení

Zdejší soud již však opakovaně uvedl, že pouhá chybějící daň pro odepření odpočtu pro zapojení do podvodného řetězce nepostačuje (viz např. rozsudek ze dne 30. 1. 2018, č. j. 5 Afs 60/2017-60 ). Musí zde být i další okolnosti svědčící o tom, že absence daně byla způsobena podvodným jednáním zacíleným na neoprávněné získání daňového zvýhodnění. Tyto okolnosti však z rozhodnutí orgánů finanční správy neplynou (viz výše). Nadto nelze přehlédnout, že společnost M-CHEM nebyla „typickým“ missing traderem, tj. společností, která nepodává daňová přiznání, nehradí své daňové povinnosti a následně zmizí, čímž znemožní ověřit správnost své daňové povinnosti. Společnost M-CHEM daň na výstupu spojenou se sporovanými obchody přiznala. Tuto daň neuhradila. Nikoliv však proto, že by např. zmizela a stala se pro orgány finanční správy nekontaktní. Daň nebyla uhrazena, protože bylo zahájeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek dané společnosti a na její majetek byl prohlášen konkurz (nyní posuzovaná daňová povinnost se přitom týká zdaňovacích období následujících po zahájení insolvenčního řízení). Daňové pohledávky tudíž šlo uplatnit pouze přihláškou, a tyto lze uspokojit pouze postupy podle insolvenčního zákona za součinnosti insolvenční správkyně společnosti M-CHEM. V této souvislosti nelze přisvědčit tvrzení stěžovatele obsaženému v rozhodnutí o odvolání, že žalobce věděl o tom, že společnost M-CHEM z daných obchodů neodvede daň. Je sice pravdou, že žalobce si byl zcela jistě z důvodu svého personálního napojení na společnost M-CHEM vědom toho, že společnost M-CHEM na sebe podala insolvenční návrh, na základě kterého bylo zahájeno insolvenční řízení. Samotná skutečnost, že daňový subjekt vědomě obchoduje se subjektem, u kterého bylo zahájeno insolvenční řízení, však nutně nemusí zakládat jeho vědomost o tom, že z daných obchodů nebude odvedena daň, a jeho účast na daňovém podvodu. Výklad orgánů finanční správy by ostatně vedl k tomu, že každý subjekt obchodující, a to i se svolením insolvenčního správce, s partnerem, u něhož probíhá insolvenční řízení, by byl vědomě účasten na daňovém podvodu – každá osoba si totiž je, resp. má být, z důvodu existence veřejně přístupného insolvenčního rejstříku vědoma probíhajícího insolvenčního řízení. V nyní posuzované věci přitom nebyly zjištěny takové okolnosti, které by prokazovaly vědomost žalobce o tom, že nedojde, resp. ani nemůže dojít k úhradě daně z předmětných plnění. Žalobce tvrdil, že insolvence byla u společnosti M-CHEM způsobena vydáním zajišťovacích příkazů celního úřadu, jejichž zákonnost byla danou společností zpochybňována a jejichž výše se od jejich vydání snížila ze stovek milionů na desítky milionů. Nutno dodat, že odepření nároku na odpočet daně z důvodu zapojení do podvodného řetězce představuje výjimku z pravidla, že plátce daně má nárok na odpočet daně. Orgány finanční správy by tedy měly s daným institutem nakládat obezřetně a aplikovat jej pouze a výhradně na situace, které vykazují jasné znaky podvodného jednání.

Převzetí podnikání v insolvenci jako podvod
<