Podání odvolání proti neodchylující se dani

Judikatura správních soudů dospěla k závěru, že platební výměr vydaný na základě výsledku postupu správce daně k odstranění pochybností musí být vždy daňovému subjektu doručen (§ 140 odst. 1 věta za středníkem daňového řádu ) a je proti němu v souladu s § 109 odst. 1 téhož zákona přípustné odvolání, byť se daň vyměřovaná neodchyluje od tvrzené (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 23. 1. 2014, č. j. 59 Af 31/2013-13 , č. 3325/2016 Sb. NSS ). Uvedené rozhodnutí se týká vyměřovacího řízení, nicméně v doměřovacím řízení platí pravidla obdobná. Ačkoliv jazykový výklad by mohl vést k opačnému výsledku, nelze § 144 odst. 4 vykládat a aplikovat izolovaně, přípustnost odvolání je třeba vnímat z hlediska systematiky celého ustanovení upravujícího postup správce daně při vyměření daně v souladu s tvrzením daňového subjektu. Odvolání je proto nepřípustné pouze tehdy, nevzniknou-li správci daně pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti daňového tvrzení.