Vyrozumění žalovaného o tom, že neshledal důvody pro vyslovení nicotnosti, nesplňuje formální znaky rozhodnutí. Uvedené vyrozumění může být učiněno i neformálním způsobem. Kromě skutečnosti, že vyrozumění žalovaného není rozhodnutím ani zásahem, nelze postup žalovaného hodnotit ani jako nečinnost, jejímž důsledkem je nevydání rozhodnutí o vyslovení nicotnosti rozhodnutí odvolacího orgánu. Je tomu tak zejména s ohledem na cíl řízení o žalobě podle § 79 s. ř. s. Tím je vydání rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Již shora citovaná judikatura zdejšího soudu však zastává stanovisko, že na vydání pozitivního rozhodnutí o vyslovení nicotnosti není právní nárok, nelze se tak tohoto výsledku domáhat cestou nečinnostní žaloby. Z povahy věci pak rozhodnutí o vyslovení nicotnosti nemůže být osvědčením.
Když chce subjekt dosáhnout prohlášení nicotnosti rozhodnutí
Vydáno:
1 minuta čtení
Když chce subjekt dosáhnout prohlášení nicotnosti rozhodnutí
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 8 Afs 87/2018, www.nssoud.cz
Žalobce se pokoušel dosáhnout prohlášení nicotnosti rozhodnutí. Pro tento účel využil postupu dle ustanovení § 105 DŘ. Jeho podnět na prohlášení nicotnosti byl ale odložen. Vznikla otázka, jaký žalobní typ by měl žalobce zvolit k následné ochraně svých práv.
Dle názoru Nejvyššího správního soudu nelze proti vyrozumění o odložení podnětu brojit žádným způsobem. Důvod je ten, že „řízení“ o podnětu je ryze neformální. Proto rada pro tyto případy zní, že ochrany se měl daňový subjekt dovolávat žalobou proti rozhodnutí, jehož nicotnosti se marně domáhal. Ono je tím jádrem, které jako jediné může zasahovat do práv daňového subjektu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.