V příspěvku uveřejněném v rámci expertních příspěvků č. 2/20201) jsem se zabývala změnami, které přinesla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. v právní úpravě obchodních společností. V tomto článku se budu zabývat významnými změnami v právní úpravě družstev provedené dvěma novelami zákona o obchodních korporacích – zákonem č. 33/2020 Sb. a zákonem č. 163/2020 Sb. Změny provedené uvedenými novelami v právní úpravě družstev jsou poměrně rozsáhlé. Škoda jen, že se v Poslanecké sněmovně nepodařilo dosáhnout shody o úpravě vypořádacího podílu v bytových družstvech, která je více než potřebná a která by odstranila přetrvávající stav právní nejistoty v této citlivé oblasti.
Co přinesly novely zákona o obchodních korporacích v právní úpravě družstev
doc. JUDr.
Ivana
Štenglová
První významnější změnou zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „z. o. k“), kterou přinesly zákon č. 33/2020 Sb. a zákon č. 163/2020 Sb. (dále jen „nová právní úprava“) v právní úpravě družstev, je sjednocení důsledků
porušení povinnosti
obchodní korporace
podat návrh za zápis do obchodního rejstříku
do šesti měsíců ode dne jejího založení. Nadále budou důsledky stejné pro obchodní společnosti i pro družstva – nebude-li návrh podán ve lhůtě, uplatní se nevyvratitelná právní domněnka, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy.Další významnou změnou je
doplnění úpravy usnášeníschopnosti ustavující schůze.
Před novelizací zákon o obchodních korporacích podmínky její usnášeníschopnosti neupravoval, a protože ustavující schůze není orgánem družstva, nebylo možné pro ni použít úpravu dle § 156 odst. 1 záko