Po více než šesti letech od své účinnosti se dočkal zákon č. 90/2012 Sb. , zákon o obchodních korporacích, velké novely zákonem č. 33/2020 Sb. Není to novela první, tu provedl již zákon č. 458/2016 Sb. , který však novelizoval jen několik málo ustanovení zákona o obchodních korporacích a založil právo účasti zaměstnanců na kontrole akciové společnosti. 1) Druhá novela zákona o obchodních korporacích je podstatně rozsáhlejší, o čemž svědčí i počet jejích novelizačních bodů – je jich 719. Dlužno ovšem podotknout, že řada z nich pouze odstraňuje nepřesnosti či nejednoznačnosti textu zákona a některé přinášejí spíše drobné změny. Řada úprav je však velmi významných a podstatným způsobem mění současnou úpravu. V následujícím textu se budu zabývat těmi nejvýznamnějšími.
Co přinesla velká novela zákona o obchodních korporacích
Vydáno:
20 minut čtení
Co přinesla velká novela zákona o obchodních korporacích
doc. JUDr.
Ivana
Štenglová
1. Změny týkající se společných ustanovení
První významnou změnou týkající se ustanovení společných pro více obchodních korporací je změna § 23 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k“ nebo „zákon o obchodních korporacích“), která se vztahuje k úpravě možnosti založit společnost s ručením omezeným s minimálním základním kapitálem. Pro takové společnosti zakládá novela z. o. k. zákonem č. 33/2020 Sb. (dále také jen „novela“)
výjimku z povinnosti splácet peněžitý vklad
před vznikem společnosti na zvláštní účet, který založí správce vkladů – nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v takové společnosti v souhrnu 20 000 Kč, lze vklady splácet i jiným způsobem. Další změny se týkají
podílu společníků na zisku
a jiných vlastních zdrojích2) (dále jen „zisk“). V reakci na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007, vycházející z úpravy v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“), byla výslovně upravena možnost rozdělovat zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla sestavena řádná nebo mimořádná účetní závěrka, která byla podkladem pro takové rozdělení. V této souvislosti je ale třeba podotknout, že ke stejnému závěru již dospěla judikatura
Nejvyššího soudu ve vazbě na úpravu v zákoně o obchodních korporacích (která doznala oproti úpravě v obchodním zákoníku určitých změn) v usnesení ze