Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 4 Afs 397/2018-32
Změna volby způsobu určení srovnávací daňové hodnoty
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D
K předpisům:
–
§ 14 odst. 3 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
V odvolacím řízení není daňový subjekt oprávněn změnit volbu způsobu určení srovnávací daňové hodnoty podle § 14 odst. 3 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
Nejvyšší správní soud se v popisovaném rozhodnutí věnoval sporné otázce, zda daňový subjekt může v odvolacím řízení změnit zvolený způsob stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí ze srovnávací daňové hodnoty na cenu zjištěnou. Nejvyšší správní soud předně zdůraznil, že povaha odvolacího daňového řízení a skutečnost, že daňové řízení tvoří jeden celek od jeho zahájení až do právní moci konečného rozhodnutí, neznamená, že daňový subjekt je v odvolacím řízení oprávněn změnit volbu způsobu stanovení srovnávací daňové hodnoty. Jestliže se stěžovatel v daňovém přiznání rozhodl pro stanovení základu daně porovnáním ceny sjednané se 75 % směrné hodnoty, vymezil předmět daňového řízení, rozsah a předmět dokazování a v důsledku i vyměřený základ daně. Předmět odvolacího řízení je co do základu daně zásadně vymezen řízením vyměřovacím. Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že je od sebe třeba rozlišit skutečnosti, které jsou v daňovém řízení dokazovány, od volby způsobu vyměření daně, který předmětem dokazování není a ani být nemůže, neboť se jedná o volbu způsobu výpočtu daně na základě doložených skutečností. Jinak řečeno, v případě, kdy právní úprava umožňuje daňovému subjektu zvolit způsob výpočtu daně, nepředstavuje tato volba skutečnost, která se dokazuje, a zjišťování a dokazování skutečností relevantních pro vyměření daňové povinností probíhá v rámci způsobu určení a vyměření daně takto zvoleného daňovým subjektem. Nejvyšší správní soud závěrem ještě zdůraznil, že žalobce měl možnost si dopředu vypočítat, jaká je směrná hodnota pro jeho nemovitost, měl zároveň svobodnou volbu rozhodnout se, zda pro vypočtení daně využije této směrné hodnoty porovnané s cenou sjednanou, či zda se obrátí na znalce. K takovéto volbě by měl daňový subjekt přistoupit obezřetně a zodpovědně, neboť se jedná o právní jednání, které jej zavazuje. Také s přihlédnutím k tomuto aspektu volby způsobu výpočtu daně z převodu nemovitostí má Nejvyšší správní soud za to, že učiněnou volbu již nelze v odvolacím řízení změnit.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.