Smluvní pokuta ve výši úhrady za původní plnění

Vydáno: 3 minuty čtení

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2018 ve věci C-295/17 Meo – Serviços de Comunicaçoes e Multimédia

Smluvní pokuta ve výši úhrady za původní plnění
Ing.
Jan
Rambousek,
LL.M.
K předpisům:
§ 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
1.
Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že předem stanovená částka, kterou hospodářský subjekt obdrží v případě předčasného ukončení smlouvy o poskytování služeb s minimální dobou vázanosti ze strany jeho zákazníka nebo z důvodu tomuto zákazníkovi přičitatelného, přičemž tato částka odpovídá částce, kterou by daný hospodářský subjekt obdržel po zbytek uvedené doby v případě, že by k takovému ukončení nedošlo, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, musí být považována za odměnu za poskytnutí služby za úplatu a jako taková podléhá této dani.
2.
Pro kvalifikaci částky předem stanovené ve smlouvě o poskytování služeb, kterou dluží zákazník při předčasném ukončení této smlouvy, není rozhodující skutečnost, že účelem této paušální částky je odradit zákazníky od nedodržení minimální doby vázanosti a nahradit škodu vzniklou hospodářskému subjektu v případě nedodržení této doby, skutečnost, že odměna obdržená obchodním zástupcem za uzavření smluv stanovujících minimální dobu vázanosti je vyšší, než je odměna určená v rámci smluv, které takovouto dobu nestanovují, ani skutečnost, že uvedená částka je ve vnitrostátním právu kvalifikována jako smluvní pokuta.
Společnost MEO usazená v Lisabonu (Portugalsko) v rámci své hlavní činnosti poskytovala služby v telekomunikační oblasti na portugalském území. V rámci této činnosti uzavírala společnost MEO se svými zákazníky smlouvy o poskytování služeb v oblasti telekomunikací, přístupu k internetu, televizních a multimediálních služeb, z nichž některé stanovují minimální doby vázanosti a současně poskytují zákazníkům výhodné podmínky, zejména v podobě nižšího měsíčního předplatného. Smlouvy obsahovaly ustanovení, že v případě deaktivace produktů a služeb uvedených v těchto smlouvách před uplynutím sjednané minimální doby vázanosti, na žádost zákazníků nebo z důvodu jim přičitatelného, má společnost MEO nárok na náhradu odpovídající částce sjednaného měsíčního předplatného vynásobené rozdílem mezi délkou minimální doby vázanosti stanovenou ve smlouvě a počtem měsíců, během kterých byla služba poskytována. Z takto vybraných částek společnost neodváděla DPH, neboť byla názoru, že částka splatná z důvodu předčasného ukončení smluv o poskytování služeb představuje náhradu, která nepodléhá DPH, a to z důvodu, že není protihodnotou za žádné poskytnutí služeb. Jak se tedy ukázalo, SDEU zaujal na tuto problematiku odlišný názor a považoval tuto náhradu za zdanitelné plnění.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty