Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, čj. 1 Afs 28/2018-29
Úrok z neoprávněného jednání správce daně
Milan
Podhrázký,
Ph.D.
K předpisům:
–
§ 254 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád
Právní úpravu týkající se nároku daňového subjektu na úrok z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 odst. 1 daňového řádu) je třeba vykládat tak, že částka, která byla daňovým subjektem uhrazena, zahrnuje také částku nadměrného odpočtu, která mu v důsledku nezákonného postupu správce daně nebyla vyplacena.
V dané věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou aplikovatelnosti § 254 odst. 1 daňového řádu v situaci, kdy daňovému subjektu nebyl vyplacen jím nárokovaný odpočet z důvodu vydání platebního výměru znějícího na daňovou povinnost, který byl však posléze změněn tak, že daňovému subjektu přiznal původně vyčíslený nadměrný odpočet. Otázkou tedy bylo, zda z částky nadměrného odpočtu, který byl vyplacen až na základě změněného platebního výměru, přičemž předchozí rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost, náleží úrok dle § 254 odst. 1 daňového řádu. Nejvyšší správní soud dospěl v tomto ohledu i s odkazem na judikaturu Soudního dvora EU a s ohledem na požadavek eurokonformního výkladu daňového řádu k závěru, že ustanovení § 254 odst. 1 daňového řádu, jež upravuje nárok daňového subjektu na úrok z neoprávněného jednání správce daně, je třeba vykládat tak, že částka, která byla daňovým subjektem uhrazena, zahrnuje také částku nadměrného odpočtu, jež mu v důsledku nezákonného postupu správce daně nebyla vyplacena.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.