Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dojde pouze k odložení vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu a správních orgánů do doby, než Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodne. Stěžovatel tak po určitou dobu nebude muset uloženou povinnost splnit, avšak bude k tomu povinen v případě neúspěchu své kasační stížnosti. Veřejný zájem na výběru daní tak je pouze dočasně odložen, nikoliv znemožněn.
Odkladný účinek kasační stížnosti – důležitý veřejný zájem
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, čj. 5 Afs 303/2017-28, www.nssoud.cz
Odkladný účinek žaloby či kasační stížnosti je upraven zejména v ustanovení § 73 SŘS. V jeho odstavci druhém se praví, že jej lze přiznat pouze tam, kde to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. K obsahu tohoto pojmu se zde vyjádřil Nejvyšší správní soud. Dle jeho názoru nelze v případě odkladu vykonatelnosti o rozporu s důležitým veřejným zájmem hovořit, neboť dochází toliko k odkladu, avšak ne k zániku. Lze tak usuzovat, že o rozporu by tak bylo možno hovořit toliko tam, kde by hrozilo, že odklad vykonatelnosti navrhovatel využije k tomu, aby svůj majetek ukryl a následnou odkládanou exekuci tak zcela zmařil. Pro tento účel je tak na správci daně, aby v rámci dotazu soudu poskytl dostatečné podklady o tomto riziku svědčící.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.