Stejně tak používání virtuálních sídel je v obchodním styku známým jevem, který sám o sobě podezření budit nemusí, avšak ve spojení s ostatními indiciemi měl podezření stěžovatelky vzbudit.
Virtuální sídla před rokem 2013
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 3 Afs 161/2016, www.nssoud.cz
Virtuální sídlo je dnes něco, jako červený hadr. Soudy konstantně toto považují za jeden z důkazů nestandardností. Nicméně tento úsudek odhlíží od toho, jak virtuální sídla byla vnímána v minulosti. Zhruba do roku 2012, kdy začala být virtuální sídla finanční správou aktivně potírána, se jednalo o prestižní záležitost. Společnost tím dávala najevo pražský statut na nezřídka renomované (drahé) adrese. Existovalo tak množství legitimních společností, které se k tomuto kroku uchýlili. Teprve po roce 2012 od tohoto kroku začaly legitimní společnosti ustupovat, což obnažilo skupinu společností, které takovéto sídlo využívalo ze zcela jiných důvodů. Proto finanční správa a soudy by měly v rámci posuzování daňových podvodů vést toto v patrnosti tam, kde se jedná o zdaňovací období roku 2012 a dřív. Považovat tak využívání virtuálního sídla obchodním partnerem v těchto obdobích za do očí bijící znak podvodu, by bylo chybným úsudkem.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.