K povinnosti hradit úrok z prodlení

V dané věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda bylo namístě v rámci odvolacího řízení vedeného proti platebnímu výměru na úrok z prodlení zohlednit skutečnost, že částka daně, ze které byl úrok z prodlení stanoven, byla zpětně posečkána ode dne její splatnosti. S odkazem na § 157 daňového řádu zde Nejvyšší správní soud zdůraznil, že z uvedeného ustanovení vyplývá, že po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení, ale úrok z posečkání. V důsledku povolení zpětného posečkání zanikne již případně do té doby vzniklý úrok z prodlení. Z odst. 5 daného ustanovení dále vyplývá, že případné nedodržení některé z podmínek povoleného posečkání má za následek pozbytí účinnosti rozhodnutí, a to dnem jejího nedodržení, tedy . Z toho je podle Nejvyššího správního soudu zřejmé, že úrok z posečkání za dobu, po kterou bylo v platnosti rozhodnutí o posečkání, zůstává nezměněn ani v případě následného nedodržení podmínek posečkání. Nedodrží-li daňový subjekt tyto podmínky, rozhodnutí o posečkání pozbude účinnosti dnem jejich porušení. Nejdříve od tohoto dne se tak změní úrok z posečkání opět na úrok z prodlení.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.