Základ daně z nabytí nemovitých věcí

Vydáno: 2 minuty čtení

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2017, čj. 4 Afs 88/2017-35

Základ daně z nabytí nemovitých věcí
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D.
K předpisům:
§ 11 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
Součástí základu daně z nabytí nemovitých věcí nebyla DPH, která byla uhrazena převodci, který byl plátcem DPH.
I v tomto případě bylo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu očekáváno se značným zájmem, neboť otázka, zda je DPH součástí základu daně z nabytí nemovitých věcí určeného podle ceny sjednané, nebyla v praxi nahlížena jednotně. V úvahu přichází dva výklady shora označeného ustanovení zákonného opatření. Z důvodové zprávy vyplývá, že při přípravě tohoto předpisu zřejmě bylo uvažováno o zahrnutí DPH do základu daně, tento záměr ale nebyl výslovně zakotven ve znění příslušných ustanovení zákonného opatření. Z teleologického a komparativního výkladu podle Nejvyššího správního soudu vyplývá, že účelem daně z nabytí nemovitých věcí je zdanění finančního výnosu poplatníka, kterým nemůže být DPH zahrnutá v zaplacené kupní ceně. Připomněl, že je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který vůbec (co nejméně) zasahuje do toho kterého základního práva či svobody. Nejvyšší správní soud se proto přiklonil k tomu, že je třeba užít výklad, který neumožňuje zahrnout DPH do základu daně z nabytí nemovitých věcí.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.