Úrok z neoprávněného jednání správce daně
JUDr.
Milan
Podhrázký
Ph.D.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, čj.
7
Afs 299/2015-61
K předpisům:
–
§ 254 odst. 1 a
2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový
řád
Podle § 254 odst. 1 daňového řádu je
daňovému subjektu poskytována
kompenzace
za nezákonné jednání správce daně při stanovení daně
(rovina nalézací), zatímco podle § 254 odst. 2 téhož zákona je daňovému subjektu poskytována
kompenzace
za nezákonné vymáhání (rovina platební).Nejvyšší správní soud se v dané věci zabýval vzájemným vztahem odst. 1 a odst. 2
ustanovení § 254 daňového řádu
upravujícího úrok z neoprávněného jednání správce daně. Posouzení toho, zda je v případě určitého
neoprávněného jednání správce daně třeba vycházet z odst. 1 nebo odst. 2 zmíněného ustanovení je
významné i proto, že úrok podle odst. 2 je ve dvojnásobné výši oproti úroku dle odst. 1. Nejvyšší
správní soud ve vztahu k vyjasnění nastíněné otázky předně zdůraznil, že rozdíl mezi oběma zmíněnými
ustanoveními daňového řádu spočívá v tom, že
podle prvního odstavce je daňovému subjektu poskytována
kompenzace
za nezákonné jednání správce daně
při stanovení daně (rovina nalézací), zatímco podle druhého odstavce je daňovému subjektu
poskytována kompenzace
za nezákonné vymáhání (rovina platební). K tomu dále uvedl, že pokud se
správce daně dopustí negativního jednání v rovině nalézací, vzniká daňovému subjektu nárok na úrok z
částky, kterou na základě nebo v souvislosti s nezákonným rozhodnutím uhradil
(§ 254 odst. 1 daňového řádu). Pokud
však správce daně přistoupí k neoprávněnému vymáhání daňové povinnosti (k neoprávněné exekuci),
náleží daňovému subjektu za dobu neoprávněně vedeného exekučního řízení úrok podle odstavce 1
citovaného ustanovení ve dvojnásobné výši (§
254 odst. 2 daňového řádu).