Osvobození od DPH

Ve shora označeném rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval poměrně specifickou otázkou týkající se osvobození krevní plazmy od DPH, nicméně součástí jeho úvah ve vztahu k této dílčí (byť zajímavé) otázce jsou i některé zobecňující závěry, které stojí za pozornost. Nejvyšší správní soud především v dané věci vyšel z toho, že pojem „lidská krev a její složky“ použitý v § 58 odst. 2 zákona o DPH nevyvolává pochybnost o jeho obsahu, neboť dodatek „a její složky“ zřetelně vyjadřuje, že český zákonodárce zamýšlel od DPH osvobodit (bez nároku na odpočet daně) nejen krev, ale rovněž její separované složky. Naproti tomu evropský zákonodárce zamýšlel osvobodit od DPH (bez nároku na odpočet daně) jen dodání lidské krve. Transpozice čl. 132 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2006/112/ES ustanovením § 58 odst. 2 písm. a) zákona o DPH tedy byla provedena extenzivně. Nejvyšší správní soud poukázal dále na to, že přímá aplikace uvedeného ustanovení citované směrnice je principiálně možná, neboť toto ustanovení vykazuje dostatečnou míru bezpodmínečnosti a určitosti k tomu, aby se jich mohl jednotlivec dovolávat vůči státu. Toto ustanovení má podle Nejvyššího správního soudu zajistit, že se dodání výrobků, které přispívají k péči o zdraví nebo mají terapeutický účel, nestane nedostupným z důvodu zvýšených cen těchto výrobků v případě, že by jejich dodání podléhalo DPH. Současně platí, že veškeré výrazy použité k vymezení osvobození od daně je třeba vykládat striktně, jelikož představují odchylky od obecné zásady, že DPH je vybírána z každého poskytnutí služeb uskutečněného osobou povinnou k dani za úplatu. Při vědomí těchto principů se proto osvobození od daně uvedené v citovaném ustanovení dané směrnice může podle Nejvyššího správního soudu vztahovat jen na plazmu určenou k přímému terapeutickému využití, nikoli na tzv. průmyslovou plazmu, jejíž dodání přímo nepřispívá k činnostem ve veřejném zájmu.