Výkaz nedoplatků jako exekuční titul

Praktický význam výše označeného rozhodnutí Nejvyššího správního sudu spočívá především v tom, že zde uvedený soud vyslovil závěry prolamující obecné pravidlo, podle něhož je (i v daňovém řízení) dána vázanost exekučního orgánu exekučním titulem. Dané rozhodnutí vychází z toho, že ustanovení § 176 daňového řádu obsahuje výčet exekučních titulů, mezi nimiž je uveden i výkaz nedoplatků, jenž je veřejnou listinou, kterou sestavuje správce daně na základě údajů evidence daní, není rozhodnutím, ale pouze vnitřním dokladem správce daně, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Vzhledem k absenci opravných prostředků se připouští, že i v exekučním řízení lze výjimečně namítat věcnou nesprávnost výkazu nedoplatků. Proti výkazu nedoplatků lze sice brojit námitkou dle § 159 daňového řádu, ovšem námitku nelze považovat za účinný prostředek nápravy, neboť výkaz nedoplatků se dlužníku vůbec nedoručuje, dlužník se s ním seznámí teprve prostřednictvím doručovaného exekučního příkazu. Z tohoto hlediska lze podle Nejvyššího správního soudu považovat výjimečné prolomení vázanosti exekučního orgánu exekučním titulem za správné.