Dluhy, resp. pohledávky jsou obecně velmi aktuálním tématem, a i zdravotní pojišťovny evidují nemalý počet subjektů, neplnících jednu ze základních zákonných povinností ve zdravotním pojištění. Touto povinností je placení pojistného, případně záloh na pojistné u podnikatelského sektoru, v zákonem stanovených lhůtách. Dluhy na pojistném (a návazně na penále) nebo z titulu uložené pokuty za porušení zákonných povinností vznikají u zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a u osob bez zdanitelných příjmů, což jsou skupiny plátců, kteří jsou povinni platit pojistné podle zákona.
Zdravotní pojišťovny a řešení pohledávek
Ing.
Antonín
Daněk
Vznik dluhu
Nejdůležitější povinností každého plátce pojistného (tedy zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a v zákonem stanovené výši. Dluh na pojistném – včetně souvisejícího penále – vzniká při:
–
placení pojistného opožděně,
–
placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
–
kombinaci těchto chybných postupů,
–
neplacení pojistného.
Pokud plátce pojistného (zaměstnavatel, OSVČ či osoba bez zdanitelných příjmů) neplatí pojistné na zdravotní pojištění včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném včetně penále, jehož výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nejrůznější životní situace včetně případné kombinace s výkonem výdělečné činnosti však mohou způsobit, že se dlužníkem ve zdravotním pojištění může stát i občan – pojištěnec nebo podnikatel. V dalším textu se zaměřím na postupy zdravotních pojišťoven vůči dlužícím zaměstnavatelům, neboť ti představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců a současně i zásadní objem neuhrazených pohledávek zdravotních pojišťoven. Postupy zdravotních pojišťoven vůči dlužníkům – samoplátcům, tedy vůči osobám samostatně výdělečně činným a osobám bez zdanitelných příjmů, budou obdobné.
Vyúčtování zaslané zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou
Zaměstnavatel je průběžně v kontaktu s těmi zdravotními pojišťovnami, jejichž pojištěnce zaměstnává. To znamená, že se u nich nejprve registruje jako plátce pojistného, následně jim oznamuje změny, týkající se zaměstnanců (zejména zahájení, resp. ukončení zaměstnání a skutečnosti mající vliv na platbu pojistného státem) a především pak pravidelně odvádí pojistné podle zákona, což každou zdravotní pojišťovnu primárně zajímá.
Řádné placení pojistného
Jestliže zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance včas (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) a ve správné výši (sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, případně s přihlédnutím k minimálnímu vyměřovacímu základu), nemusí mít obavu, jestliže obdrží od zdravotní pojišťovny vyúčtování pohledávek a plateb. V takovém případě zdravotní pojišťovna neeviduje dluhy na pojistném ani na penále. Tuto skutečnost však nelze chápat v absolutní rovině – jinými slovy, provedenou kontrolou mohou být zjištěny určité nedostatky, ve svých důsledcích zakládající nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné a na penále, eventuálně m