Moje teta a strýc žili již 50 let na Slovensku. Strýc zemřel. Děti nemají. Teta zůstala sama – je sestra mé maminky – obě se narodily u nás v ČR a teta se přestěhovala před 50 lety na Slovensko. Kdo má ze zákona nárok na dědictví po strýci, resp. tetě – podle našeho českého nebo slovenského zákona? Nyní kolem majetku tety „začali kroužit“ staří známí kamarádi a příbuzní. Strýc měl bratra, který nežije, jeho děti, neteř a synovec, ano. Nyní by měla v dědictví získat všechno teta. Nebude-li sepsána závěť, kdo má nárok na dědictví po tetě? Teta měla jednu sestru, mou maminku, která již nežije. Strýc měl bratra, který také již nežije. Bratr měl dvě děti, které žijí na Slovensku. Jaká jsou pravidla v daném případě pro dědictví? Má nárok na dědictví po tetě a strýci jak větev z ČR (tedy neteř a synovec, či např. manžel tetiny sestry), tak i neteř a synovec ze strýcovy strany na Slovensku?
Otázky a odpovědi: Dědictví ze Slovenska
Vydáno:
3 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Dědictví ze Slovenska
JUDr.
Vlasta
Víghová
V tomto případě je nejprve třeba zvážit, jakým právním řádem se bude dědění v tomto případě řídit, a orgány kterého státu budou v této dědické věci rozhodovat.
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, platí, že pro rozhodování o dědictví jako o celku jsou příslušné soudy členského státu EU, na jehož území měl zůstavitel obvyklý pobyt v době své smrti (čl. 4). Současně toto nařízení staví, že rozhodným právem pro dědění je (s určitými výjimkami) právo státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti.
Z dotazu vyplývá, že strýc i teta žili posledních 50 let na Slovensku. Lze tedy mít za to, že jejich obvyklý pobyt je na Slovensku a po jejich smrti se tedy dědění bude řídit slovenským právem a v dědických věcech budou rozhodovat slovenské soudy.
V podrobnostech by tedy bylo určitě vhodné obrátit se spíše na nějakého právního odborníka ze Slovenska. Nicméně dle obecných informací o obsahu slovenské právní úpravy (dostupné např. zde: https://e-justice.europa.eu/content_succession-166-sk-cs.do#toc_5_1) je pravděpodobné, že pokud strýc nepořídil závět a pokud se tedy bude dědit dle zákonné posloupnosti, bude jeho jediným dědicem teta jako manželka zůstavitele a bude dědit v tzv. druhé dědické třídě (neboť zůstavitel neměl potomky, ani již pravděpodobně nežijí jeho rodiče).
Pokud zemře teta (opět bez potomků a bez zanechání závěti), budou přicházet do úvahy buď dědicové v druhé třídě, kterými mohou být rodiče zůstavitele, pokud žijí, příp. každý, kdo žil se zůstavitelem ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí a kdo se z tohoto důvodu o společnou domácnost staral, popřípadě kdo závisel na výživném od zůstavitele. Pokud by nedědil nikdo v druhé dědické třídě, nastoupí třetí dědická třída, ve které dědí rovným dílem sourozenci zůstavitele (tedy sourozenci tety) a dále každý, kdo se zůstavitelem žil ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před smrtí a kdo se z tohoto důvodu o společnou domácnost staral, popřípadě kdo závisel na výživném od zůstavitele. Jestliže některý ze sourozenců zůstavitele nedědí, připadne jeho podíl rovným dílem jeho potomkům, tj. synovcům a neteřím tety.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.