Česká společnost, plátce DPH, má uzavřenou smlouvu na dodávku HW a SW do Řecka s řeckou společností A a zároveň smlouvu s řeckou společností B na instalaci HW u zákazníka A. Společnosti A i B jsou v Řecku plátci DPH. HW bude objednávat a kupovat v Řecku společnost B, bude za něj fakturovat naší společnosti, HW fyzicky zůstane v Řecku a bude dodán společnosti A. Naše společnost bude následně dodávku HW a SW fakturovat řecké společnosti A. Jak bude v tomto obchodu správně uplatněna a vypořádána DPH u všech tří společností?
Otázky a odpovědi: DPH při dodání HW a SW do Řecka
Ing.
Martin
Děrgel
Tazatel si částečně protiřečí... Nejprve uvádí, že firma B pro něj bude dodávaný HW pouze instalovat coby subdodavatel u odběratele tohoto zboží A. Ovšem poté píše, že HW bude objednávat a kupovat firma B. Takže jak je to, kdo je odběratelem předmětného HW od české firmy, je to již tamní prostředník B, nebo až konečný zákazník A? To si musí tazatel vyjasnit, protože samozřejmě nemůže jedno zboží dodat současně oběma řeckým firmám.
Ať to je tak nebo tak, půjde v obou případech pro českého dodavatele (plátce) o dodání zboží (tzv. s pohybem) do jiného členského státu, které je pro něj osvobozeno od české DPH na výstupu s nárokem na odpočet daně na vstupu v souladu s § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Zdanění proběhne až u dotyčného zákazníka v Řecku podle tamních předpisů upravujících DPH, který musí standardně přiznat tamní DPH na výstupu z titulu pořízení zboží z jiného členského státu (z ČR).
Pokud by oním pořizovatelem byl prostředník B, který HW (zboží) poté dále (pře)prodá konečnému zákazníkovi A, šlo by již o čistě řeckou transakci podléhající tamní DPH v souladu s řeckými předpisy o DPH. Obdobně to platí ohledně možností uplatnění odpočtů řecké DPH na vstupu. Tuto daňovou problematiku je vhodnější případně konzultovat s řeckým daňovým poradcem – což je ale starostí tamních firem A, B.
Aby řecký odběratel HW „nezapomněl“ přiznat tamní DPH na výstupu, musí ještě český dodavatel za příslušné zdaňovací období kromě daňového přiznání podat českému správci daně rovněž souhrnné hlášení o dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném státě EU, viz § 102 ZDPH. Načež český správce předá tuto cennou informaci automaticky řecké finanční správě, která pak bude očekávat, jestli řecký pořizovatel zboží z ČR splní svou povinnost přiznat tamní DPH na výstupu.
Jestliže pořizovatelem českého zboží bude přímo konečný zákazník A, pak zřejmě bude druhá řecká firma B fakturovat české straně svou službu ohledně zmíněné instalace HW u jejího zákazníka A. V souladu s § 9 odst. 1 ZDPH bude místo plnění – a tedy i zdanění – této přeshraniční obchodní služby určeno sídlem jejího příjemce. Protože příjemcem služby je český plátce, překlápí se místo plnění do Česka a podle § 24 ZDPH bude muset český příjemce služby od řecké firmy (neusazené u nás) přiznat odpovídající českou DPH na výstupu.
Podle § 14 odst. 1 písm. a) ZDPH se za poskytnutí služby považuje mimo jiné také pozbytí nehmotné věci, kam spadá rovněž prodej softwaru, nejedná se o dodání zboží dle § 13 ZDPH. Při určení místa tohoto plnění – coby přeshraniční obchodní služby – se opět uplatní § 9 odst. 1 ZDPH, takže bude určeno sídlem jejího příjemce. Protože příjemcem SW je řecká firma, překlápí se místo plnění této služby, a tedy rovněž břemeno zdanění, do Řecka s tím, že osobou povinnou přiznat a zaplatit tamní DPH z takto přijaté služby je dotyčná řecká firma. Český dodavatel tudíž bude fakturovat SW i HW bez české (i bez řecké) daně. A rovněž prodej SW firmě do Řecka podléhá již zmíněné povinnosti českého dodavatele uvést jej do souhrnného hlášení dle § 102 ZDPH.
Související ustanovení:
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.