Je úhrnná kupní cena při prodeji více věcí movitých neurčitým právním jednáním? Jak je to s odstoupením od distanční smlouvy? A kdy je třeba souhlasu valné hromady při převodu nemovitosti? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejvyšší a Ústavní soud ve své nejnovější judikatuře týkající se kupních smluv a převodu majetku při podnikání…
Důležitá soudní rozhodnutí ohledně převodu majetku
Mgr.
Marek
Martinka
Kupní smlouvou se podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen OZ“) prodávající zavazuje, že věc, která je předmětem koupě, odevzdá kupujícímu a umožní mu nabýt k ní vlastnické právo. Kupující se kupní smlouvou zavazuje, že věc převezme a zaplatí kupní cenu. Ta je sjednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Pokud se jedná o kupní smlouvu, jejímž předmětem je více věcí movitých, může být dohodnuta pouze úhrnná kupní cena, aniž by to znamenalo neurčité nebo nesrozumitelné právní jednání. Nejvyšší soud tak rozhodl v rozsudku z ledna minulého roku (20 Cdo 4452/2018) s odůvodněním, že není důvod nerespektovat zcela zjevnou vůli kupujícího a prodávajícího směřující k převodu vlastnického práva k věcem za konkrétní úhrnnou cenu,