Náhrada škody v souvislosti s opatřeními státu proti koronaviru

Vydáno: 8 minut čtení

Koronavirus neohrožuje pouze lidské zdraví, ale také příjmy fyzických a právnických osob, které v důsledku jednotlivých opatření vlády klesají. Tyto osoby mají ovšem možnost žádat o náhradu škody dle zákona č. 240/2000 Sb. , krizový zákon.

Náhrada škody v souvislosti s opatřeními státu proti koronaviru
Mgr.
Marek
Martinka,
Martinka Partners, advokátní kancelář
Krizový zákon se náhradě škody konkrétně věnuje v § 36. Toto ustanovení hovoří o tom, že
stát je povinen nahradit škodu
způsobenou právnickým a fyzickým osobám
v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními
(a cvičeními) prováděnými podle krizového zákona. Odpovědnosti za škodu se může stát zprostit pouze v případě, že se prokáže, že poškozený si škodu způsobil sám. Jinými slovy, každý, kdo by rád žádal o náhradu škody, musí projít tříbodovým testem.
 
Tři předpoklady
Za prvé musí dojít k
provedení krizového opatření
, v tomto případě půjde zejména o usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 194 o vyhlášení nouzového stavu, popřípadě dalších usnesení, které jsou dostupné na webu vlády. Dále je třeba
prokázat vznik škody a tuto škodu vyčíslit
. A konečně je třeba
prokázat příčinnou souvislost
. Není možné uplatňovat škodu, která nemá souvislost s krizovým opatřením. Pokud dojde například ke škodě způsobené během nouzového stavu nesprávným výrobním postupem či k insolvenci způsobené dlouhodobou platební neschopností, není možné žádat o náhradu podle tohoto zákona. Pokud naopak došlo např. k uzavření prodejny, na kterou se nevztahovala výjimka, příčinná souvislost je dána.
 
Uplatnění nároku
Nárok na náhradu škody je třeba
nejprve uplatnit u orgánu krizového řízení
. Tím je podle převažujících názorů orgán, který konkrétní opatření nařídil. Typicky jím bude vláda ČR a/nebo konkrétní ministerstvo. Z opatrnosti lze doporučit podat žádost o náhradu škody u více orgánů (například vlády a Ministerstva vnitra, vlády a Ministerstva školství atd.). S ohledem na rychle se měnící situaci je ovšem možné, že vláda ČR k náhradě škody vydá upřesňující pokyny.
Nárok je třeba uplatnit písemně
do 6 měsíců
od doby, kdy se osoba o škodě dozvěděla,
nejdéle do 5 let od vzniku škody
. Jedná o lhůtu, která je prekluzivní. V případě jejího marného uplynutí právo na náhradu škody zaniká. Orgán krizového řízení může ale v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. S ohledem na vážnost situace lze důrazně doporučit podat nárok na náhradu škody včas.
V žádosti je třeba
přesně označit poškozeného
(název společnosti, IČO, sídlo, sp. zn. či jméno, příjmení, IČO / datum narození / RČ, sídlo či bydliště), uvést
důvod vzniku nároku škody
(krizové opatření) a
výši škody
. V žádosti je nutné dále označit
důkazy
prokazující vznik škody a tím příčinnou souvislost mezi výší škody a krizovým opatřením.
V této souvislosti lze důrazně doporučit
průběžné zajišťování důkazů
a vedení veškeré komunikace týkající se možné škody v písemné formě. Za důkazy je možné předložit objednávky, smlouvy, výpovědi, písemnou komunikaci, daňové doklady, fotografie, znalecké posudky. V krajním případě lze také navrhnout výpověď svědků.
S ohledem na neexistenci jednotného formuláře je třeba podat vlastní žádost, s jejíž přípravou vám ráda poradí naše advokátní kancelář.
Pokud orgán krizového řízení nárok neuzná, je možné podat žalobu k příslušnému soudu, a to v tříleté promlčecí lhůtě.
 
Ušlý zisk
Spolu s žádostí o náhradu škody
lze žádat také o ušlý zisk
. Ušlý zisk představuje hodnotu, o kterou se nezvětšil majetek poškozeného, kterou by bylo možno očekávat za obvyklého, pravidelného průběhu věcí. Podle judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. 25 Cdo 3586/2006) musí existovat vysoká pravděpodobnost, že by k rozmnožení majetku došlo, nestačí pouhá neodůvodněná naděje – ušlý zisk se pojímá jako
odůvodněná naděje na zisk
. Ušlý zisk lze prokázat například na základě nezrealizovaných smluv nebo časovým srovnáním s relevantním obdobím (např. předchozí hospodářský rok). Ušlý zisk se vypočítá rozdílem celkového očekávaného příjmu a nutných nákladů (případné daně se nezohledňují).
 
Minimalizace škody
Každá osoba, která má zájem žádat o náhradu škody, popřípadě také ušlého zisku, je
povinna škodě předcházet nebo ji minimalizovat
. Může jít například o využití státní pomoci, aktivní jednání o změnu nájemních smluv či smluv s obchodními partnery, aktivaci doložek vyšší moci, využití alternativního plnění, posunutí termínu plánované události či online plnění semináře, jazykových, výtvarných či jiných kurzů nebo cvičení (jóga, pilates atd.). Nevyžaduje se však vyvinutí nepřiměřeného úsilí k zamezení či zmírnění škody.
 
Otázky a odpovědi
 
Lze v souvislosti s koronavirem snížit mzdy zaměstnanců?
Jestliže je mzda zaměstnance určená v pracovní smlouvě, není možné její výši změnit bez jeho souhlasu. Odlišná situace nastává tehdy, pokud výše mzdy není určená pracovní smlouvou, ale mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem (typicky mzdovou tabulkou platnou pro celou společnost). V případě, že se zaměstnavatel rozhodne změnit mzdový výměr, je povinen o změně skutečností uvedených v takovém výměru informovat zaměstnance nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Stanovenou výši mzdy je tedy možné měnit vždy pouze do budoucna a nikoli zpětně. Vždy je ovšem třeba, aby mzda dosahovala alespoň minimální zaručené výše.
Zaměstnavatel by měl mít na paměti, že v případě propuštění zaměstnance z důvodu nadbytečnosti náleží zaměstnanci odstupné podle počtu odpracovaných let.
V případě smluv, které mají nastavenou hodinovou odměnu za odpracovaný úkol, je možné (s přihlédnutím k úplnému znění dané smlouvy) nepřidělovat další úkoly.
 
Je možné žádat o náhradu škody za zrušený zájezd z pohledu cestovní kanceláře?
Jestliže cestovní kancelář vynaložila náklady na plánovaný zájezd, ale z důvodu zákazu vycestování svých klientů v souvislosti s koronavirem musela kancelář klientům vrátit peníze, je možné náhradu těchto vynaložených nákladů žádat po státu. V žádosti je třeba doložit, o jaké náklady a v jaké výši šlo (zejména půjde o písemnou komunikaci, daňové doklady atd.).
 
Je možné žádat o náhradu škody za zrušený kurz z důvodu uzavření hranic pro cizince?
V případě, že pořádáte například kurzy pro studenty či učitele z ciziny a z důvodu uzavření hranic pro cizince jste museli tyto kurzy (či jinou akci) zrušit, máte nárok na náhradu škody. V takovém případě je dobré zajistit přehled studentů či učitelů, včetně komunikace a potvrzení o jejich účasti dokládající zejména skutečnost, že se jedná o cizince, kteří plánovali dorazit do České republiky za účelem kurzu (či jiné akce).
 
Hrozí smluvní odpovědnost při nemožnosti plnění z důvodu koronaviru?
Pokud jste se dostali do situace, kdy z důvodu opatření v souvislosti s koronavirem nejste schopni plnit své závazky, je třeba zkontrolovat své smlouvy. Zejména ty, na které se neaplikuje český právní řád. Ve smlouvách bývají ustanovení o tzv. vyšší moci, která brání v řádném plnění smlouvy. Typicky se jedná o živelné pohromy, politické nepokoje či epidemie. V případě, že vyšší moc máte ve smlouvě ošetřenou, nemůže se váš smluvní partner dožadovat náhrady škody či dalších nároků vyplývajících ze smlouvy, a to typicky za dobu trvání překážky (např. nouzového stavu).
Český právní řád upravuje porušení smluvní povinnosti v § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v odst. 2 však stanoví, že povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Pokud se ale jedná o překážku vzniklou ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklou až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, nebo překážku, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, v těchto případech se však povinnosti k náhradě nezprostí.
Jinými slovy, pokud vaše prodlení nastalo již před vyhlášením nouzového stavu (nebo jiného opatření), váš smluvní partner bude mít právo na náhradu škody vzniklou porušením smlouvy.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.