OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné standardně formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příj mů, není povinností podnikající osoby zálohy hradit a pojistné doplácí jednorázovou úhradou do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán (případně měl být podán) Přehled za předcházející kalendářní rok.
Kdy pro OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ aneb Zúčtování roku 2019
Ing.
Antonín
Daněk
Rozhodné období
Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (případně přerušuje) svoji SVČ v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu SVČ po část takového měsíce. Jestliže byla v roce 2019 samostatná výdělečná činnost pro OSVČ jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem jejich příjmů, musí být za každý kalendářní měsíc tohoto roku zaplacena záloha alespoň v minimální částce 2 208 Kč.
Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby taxativně vyjmenované v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992