Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2: 2019, sp. zn. 4 Afs 353/2018 , www.nssoud.cz
Formální požadavky na plnou moc
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Správce daně a žalovaný měli přihlédnout k tomu, že plná moc (jakkoliv je formulována jako generální) prokazuje oprávnění zástupce žalobkyně k jednání za její osobu v daném daňovém řízení. Nejvyšší správní soud přihlédl i k tomu, že zástupce žalobkyně správci daně zaslal i podání (odvolání), z jehož obsahu je zřejmé, že je s danou věcí seznámen. Podle Nejvyššího správního soudu je podstatná též skutečnost, že zástupce žalobkyně je advokát, který by se v případě aktivního zapojení do daňového řízení bez zmocnění ze strany žalobkyně vystavil riziku kárného postihu. Nastíněné skutečnosti jednoznačně svědčí tomu, že o vzniku vztahu zastoupení mezi žalobkyní a jejím zástupcem nevznikly důvodné pochybnosti.
V tomto případě spočíval spor v tom, že u zajišťovacích příkazů dodal advokát zajištěného plnou moc v prosté elektronické kopii, a to svou datovou schránkou. Navzdory významnosti sporu správce daně striktně trval na svých zajetých pravidlech, že plná moc musí být v originále či alespoň v autorizované konverzi. To navzdory tomu, že Nejvyšší správní soud opakovaně poukazoval na skutečnost, že takovýto požadavek neplatí, kdy existenci zmocnění zejména u profesionálních zástupců není možno posuzovat takhle formálně. Ve stejném duchu tak byl i rozsouzen tento případ. Zarážející na celém případu je, že kvůli takovéto prkotině došlo ke zrušení všech zajišťovacích příkazů, jelikož Finanční správa nestihla včas vyřídit odvolací řízení. Budiž toto ponaučením pro Finanční správu, aby si příště svou tvrdohlavost za každou cenu rozmyslela.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.