Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 2 Afs 97/2018 , www.nssoud.cz
Formulování důkazního návrhu
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
„[d]aňový subjekt navrhuje, aby byl vyslechnut v pozici svědka jeho zaměstnanec R. G., bytem D. B., N. b. 541, který je zaměstnán u daňového subjektu jako bagrista a prováděl vykládky šrotu při výkupech, které chce správce daně doložit.“ Podle Nejvyššího správního soudu z takto obecně formulovaného důkazního návrhu nikterak nevyplývá, že by uvedený zaměstnanec kromě manipulace s právě vykoupeným šrotem měl být přítomen vážení šrotu nebo že by se měl z titulu svého pracovního zařazení cíleně zajímat o přesné určení množství vykoupeného šrotu, či ceny, kterou za něj žalobce zaplatil. Nicméně právě takové okolnosti byly pro danou věc
relevantní
, a proto měl být žalobce přinejmenším vyzván k upřesnění konkrétních skutečností (jiných, než uskutečnění vykládky šrotu), které tímto způsobem zamýšlel prokazovat. Nejvyšší správní soud tudíž shledal tuto kasační námitku částečně důvodnou. V tomto směru tedy Nejvyšší správní soud zasáhl do závazného právního názoru vysloveného krajským soudem.Finanční správa je až příliš často co do vyhledávání důkazních prostředků aktivní pouze do chvíle, než má za to, že zpochybnila účetnictví daňového subjektu. Poté v důkazním řízení zcela otupí, kdy je na daňovém subjektu, aby navrhoval a podrobně odůvodňoval další důkazní návrhy. Nezřídka dochází k tomu, že v rámci tohoto „dialogu“ začnou přicházet do úvahy další a další důkazní prostředky, které by mohly přispět k osvětlení věci. Finanční správa je však ochotna tyto provést jen na výslovný a precizně odůvodněný požadavek daňového subjektu. Sama o své vůli již není ochotna přispět k odhalení skutkového stavu, byť ji v tom nic nebrání. K obdobnému případu přitom došlo i v této věci. K tomuto nutno uvést, že takovýto postup je v přímém rozporu s § 92 odst. 2 DŘ, dle kterého správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů. Tato povinnost přitom platí po celé daňové řízení, a nejen do doby, kdy začne mít správce daně navrch. Cílem správy daní je totiž nalézt správnou daňovou povinnost, a ne maximalizovat daňové příjmy.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.