Zdravotní pojištění a nemoc OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná jako jediná ze skupin plátců pojistného na zdravotní pojištění platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Pokud OSVČ zahajuje svoji podnikatelskou činnost v roce 2019, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla.

Minimální výše zálohy u OSVČ zahajujících v roce 2019 samostatnou výdělečnou činnost činí 2 208 Kč. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy 2 208 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci řádně vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit i vyšší zálohu než minimální 2 208 Kč.

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2019 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 13 350 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne v roce 2019 podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku 2019) pak v roce 2020 jednorázově doplatí do osmi dnů po dni, ve kterém podala, případně měla podat, Přehled. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání (typicky z důvodu nízkých příjmů), doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ – v takovém případě by zaměstnanec formou čestného prohlášení dokladoval zaměstnavateli, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2019 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů a výdajů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Jestliže však OSVČ začala podnikat v roce 2018, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu za rok 2019 (tedy od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2019 Přehled) zálohy ve výši:

Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha, neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ.

V případě nemoci musí OSVČ oznámit (a doložit) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení, pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že se minimální vyměřovací základ sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud OSVČ měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) jako OSVČ. Neboli za takový kalendářní měsíc nemusí být u OSVČ dodržen při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

Může nastat situace, že například z důvodu opakujících se nemocí se OSVČ nedaří dosáhnout uspokojivých výsledků, a proto třeba ani nemůže platit v roce 2019 zálohy (vyšší než minimální), vypočtené podle výsledků předcházejícího roku 2018. V takovém případě může požádat zdravotní pojišťovnu o snížení zálohy na pojistné.

Zdravotní pojišťovna na žádost OSVČ poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. V roce 2019 lze snížení zálohy provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž OSVČ bude v roce 2020 povinna podat, resp. podá, Přehled za rok 2019.

Jinak také řečeno, OSVČ může požádat v roce 2019 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2019 je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2018. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2018 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2019 nejvýše 40 000 Kč. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy bylo možno podat nejdříve 1. 4. 2019, neboť v tomto roce musejí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v červenci 2019, posuzuje se průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden–červen 2019, který se pak porovnává s průměrným měsíčním „ziskem“ v roce 2018.

Měsíční výši zálohy lze snížit nejméně na:

Výše snížené zálohy se v obou případech odvíjí od výsledků samostatné výdělečné činnosti v průběhu roku 2019.

Osoba samostatně výdělečně činná, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou požadovat předložení peněžního deníku, dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.

I přes aktuálně nepříznivý vývoj ekonomické situace v roce 2019 může OSVČ platit v průběhu roku vysoké (vyšší) zálohy, vyplývající z výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2018, neboť při zúčtování roku 2019 (v roce 2020) bude OSVČ případně vzniklý přeplatek zdravotní pojišťovnou buď vrácen, nebo může být s jejím souhlasem použit na úhradu záloh na další období.

Snížení záloh se prakticky netýká těch OSVČ, pro které je jejich samostatná činnost vedlejším zdrojem příjmů, neboť takto podnikající osoby nejsou povinny zálohy platit.

Chtěl bych zdůraznit, aby OSVČ ve vlastním zájmu včas a řádně oznamovaly zdravotní pojišťovně existenci nemoci trvající alespoň jeden celý kalendářní měsíc, jinak nemůže zdravotní pojišťovna toto období zohlednit. I v návaznosti na platby záloh současně připomínám OSVČ jejich důležitou povinnost, spočívající v oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem, jako je například přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání peněžité pomoci v mateřství, zahájení studia apod.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.