Následující příspěvek je věnován nedávno Senátem přijaté novele zákona o investičních pobídkách – sněmovnímu tisku č. 298 (dále jen „novela zákona“). Příspěvek popisuje jak podmínky dle stávajícího zákona, tak i novelou upravené podmínky investičních pobídek. Vysvětluje také důvody, které k přijetí novely zákonodárce vedly.
Novela zákona o investičních pobídkách – sněmovní tisk č. 298
Petr
Andrle,
projektový manažer, Rödl & Partner
Úprava investičních pobídek před novelou zákona
Stávající znění zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, je platné již od 1. 5. 2015. Znění bylo připravováno už v roce 2013, kdy průměrná míra nezaměstnanosti v České republice byla nad hranicí 6,5 %, ale např. nezaměstnanost v Ústeckém kraji byla na hranici 9,7 %. Vláda Bohuslava Sobotky projednala a přijala návrh ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a schválila zaměření institutu investičních pobídek do podpory růstu nových pracovních míst, což byl v tehdejší době jeden z možných sociálnědemokratických stimulů nárůstu hrubého národního produktu. V této době v Evropské unii probíhala vleklá hospodářská krize a vlády jednotlivých zemí přijímaly na podporu růstu ekonomiky celou škálu prorůstových opatření.
Systém investičních pobídek funguje v České republice již od roku 1998 (resp. od roku 2000 v zákonné podobě) a jeho předmětem je poskytování veřejné podpory zahraničním i domácím investorům do oborů zpracovatelského průmyslu, ale i do nevýrobních aktivit, jako jsou technologická centra či na průmysl navazující služby.
V současnosti stát podporuje investičními pobídkami zejména:
–
zpracovatelský průmysl, a to zavedení či rozšíření výroby ve 23 oborech od potravinářských výrobků až po výrobu nábytku,
–
technologická centra, a to jejich vybudování nebo rozšíření centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních postupů pro použití ve výrobě.
A v neposlední řadě:
–
centra strategických služeb, a to jejich zahájení či rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software, high-tech opravárenského centra, datového centra, call centra.
Za dosavadní formy pobídek umožňují zákony zejména nejvíce využívanou slevu na dani pro právnické osoby až na 10 let, podporu na vytvořené pracovní místo až do výše 300 000 korun, podporu na školení a rekvalifikaci až do výše poloviny nákladů a dále podporu na pořízení dlouhodobého majetku až do výše 10 procent způsobilých nákladů.
Investiční pobídky v dosavadní podobě splnily svoji úlohu, neboť jejich primárním cílem bylo vždy snížení nezaměstnanosti. Tento základní cíl byl naplněn. Obecná míra nezaměstnanosti očištěná od sezónních vlivů činila k 31. 12. 2018 v České republice 2,3 %. Nyní je potřeba na tomto základu vytvořit navazující systém lépe odpovídající současné hospodářské situaci, který se bude specializovat na podporu projektů s vyšší přidanou hodnotu a vedoucí k tvorbě pracovních míst s vyšší kvalifikací, aby Česká republika mohla dlouhodobě dohnat ostatní vyspělé státy Evropské unie.
V rámci legislativního programu vlády Bohuslava Sobotky předložil bývalý ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček v roce 2017 na jednání vlády materiál, který již byl v zásadě nakročením k současnému návrhu novely zákona. Podpora investic by dle rezortu průmyslu a obchodu měla intenzivněji směřovat především do technologických center a center strategických služeb. V oblasti zpracovatelského průmyslu hodlá ministerstvo přistoupit ke stanovení dodatečných podmínek pro získání pobídky s cílem podpořit investice s vyšší přidanou hodnotou, které vytvářejí prostor pro růst ekonomiky a mezd. Změnu systému investičních pobídek označoval předseda vlády Bohuslav Sobotka v závěru roku 2017 za jeden z hlavních úkolů ministerstva.
V červenci 2018 vláda ústy premiéra Babiše navrhla dalekosáhlou novelu zákona o investičních pobídkách, cituji:
„Myslíme si, že naše ekonomika se nachází v situaci, kdy skutečně není potřeba motivovat všechny, ale je třeba motivovat vybrané investory a je velice důležité pečlivě zvažovat, jakým způsobem,“
uvedl Babiš. Vláda Andreje Babiše schválila na jednání dne 26. 9. 2018 návrh novely zákona, kterým chce radikálně změnit dosavadní systém veřejné podpory ve prospěch projektů s tzv. vyšší přidanou hodnotou. Novela znamená zcela zásadní změnu dosavadní orientace poskytování veřejné podpory investorům. Namísto prostého vytváření pracovních míst, jak je nastaven současný zákon, bude výrazně preferovat náročnější investiční akce s vyšší přidanou hodnotou, které budou mít ambici zvýšit inovativní potenciál české ekonomiky.
„Podle mého názoru jsme měli systém investičních pobídek přehodnotit už dávno. Bohužel to Ministerstvo průmyslu předložilo až teď. Je třeba říci, že od vzniku investičních pobídek, tedy od roku 2001, jsme poskytli daňovou výhodu ve výši 56 miliard. Ten zákon je koncipován v podstatě jako automat, takže se stávalo, že vláda ani nevěděla, že v rámci zákona poskytujeme pobídky, protože se to odehrávalo na úrovni agentury CzechInvestu nebo úředníků. Takže kromě zmíněných 56 miliard tu máme další požadavky za asi 6,5 miliardy. Myslíme si, že naše ekonomika se nachází v situaci, kdy skutečně není potřeba motivovat všechny, ale je třeba motivovat jen vybrané investory a je velice důležité i pečlivě zvažovat, jakým způsobem,“
zdůvodnil navržené změny premiér Andrej Babiš. Ministři se shodli, že stávající systém, který byl uzákoněn v roce 2000 v době relativně vysoké nezaměstnanosti, je v současnosti již přežitý a málo flexibilní, protože neumožňuje vládě operativně měnit podmínky poskytování podpory podle aktuální ekonomické situace státu. Proto by nově měla být v zákoně zavedena dodatečná vstupní podmínka pro získání investiční pobídky, kterou stanoví svým nařízením přímo vláda. Vláda navrhla, aby se buď jednalo o investiční akce v technologickém centru či v centru strategických služeb, případně bude muset žadatel zajistit u minimálně 80 procent zaměstnanců příjem ve výši průměrné mzdy v regionu a současně alespoň desetiprocentní podíl vysokoškolsky vzdělaných, nebo alespoň dvouprocentní podíl výzkumných a vývojových pracovníků. Systém investičních pobídek by také měl být dostupnější pro malé a střední podnikatele.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018 a Výhledem na léta 2019–2021, který byl schválen usnesením vlády č. 91 ze dne 7. 2. 2018, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním cílem vládní novely zákona o investičních pobídkách je tedy racionalizovat podporu projektů, které by měly získat podporu státu. Klíčovou změnou přitom je to, že veškeré žádosti o investiční pobídky budou před jejich rozhodnutím podléhat výhradnímu schválení vládou ČR. V případě neschválení pak Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude moci těmto projektům investiční pobídku poskytnout. Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková po projednání novely zákona vládou připomněla, že – cituji –
„přenesení rozhodování o poskytování investičních pobídek přímo na úroveň vlády České republiky znamená jednoznačný pozitivní posun v transparentnosti podpory konkrétních projektů. Zároveň to dává vládě efektivní nástroj, jak orientovat případné investiční pobídky tam, kde to je skutečně potřebné, a přináší také, a to považuji za zcela zásadní, silný parametr veřejné kontroly nad tím, proč a komu má být investiční podpora státu poskytnuta“.
Podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu novela zákona zvyšuje racionalitu ekonomického vyhodnocení poskytované veřejné podpory a do budoucna přinese i vyšší míru efektivity fungování celého systému investičních pobídek, protože bude reflektovat dynamiku vývoje na trhu. V případě, že nová pravidla pro státní pobídky schválí i Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR, měla by pravděpodobně platit od října 2019.
Současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, v rámci projednávání novely zákona, uvedl v červenci 2019, cituji (Poznámka: Redakčně zkráceno.):
„Ten zákon zde platí více jak 20 let, jsou kolem něho velké emoce a principiálně šlo o to sem v 90. letech získávat a dostávat zahraniční investory, díky čemuž se tady připravila celá řada nástrojů, pobídek, ať už ve smyslu podpory zaměstnanosti nebo přímých dotací, pro to, aby sem začaly chodit nejenom zahraniční firmy, ... zákon platí i pro tuzemské firmy. Je tady ... mýlka – příliš mediálně zkratkovitě ukazovaná – a to ..., že ten zákon platil pro zahraniční investory. Drtivá většina z nich byli čeští investoři. ... Nicméně ten zákon už je z našeho úhlu pohledu za zenitem. V současné době, kdy zde máme takřka nulovou míru nezaměstnanosti, firmy řeší jiné problémy, je zde už celá řada etablovaných zahraničních investorů, tuzemští investoři mají celou řadu jiných pobídek, se přestoupilo k tomu, že je třeba tento zákon zásadním způsobem změnit. Nutno ještě říct, že ten zákon je doposud stále jako nárokový, to znamená, kdo přišel a zažádal si, musel zdroje dostat, čili nikdo nikoho nevybíral.“
Ministr dále uvedl, cituji (Poznámka: Redakčně zkráceno.):
„Další důležitá změna, kterou jsme udělali – více jsme ji přiblížili segmentu malých a středních firem, protože doposud měli nárok pouze ti, kteří investovali alespoň 100 mil. Kč, respektive v ohrožených oblastech, nebo ne ohrožených, ale oblastech s menší ekonomickou výkonností, to bylo 50 mil. Kč. Nyní se ...
(hranice snížila) na půlku. ...
(Mohou se proto) účastnit firmy, které mají 50, resp. 25 mil. Kč.“
Vývoj novely zákona z legislativního hlediska
Datum | Akce |
18. 4. 2018 | Připomínkové řízení |
18. 5. 2018 | Ukončení sběru připomínek |
21. 9. 2018 | Vypořádání připomínek |
26. 9. 2018 | Projednání a schválení vládou |
8. 10. 2018 | Předloženo Poslanecké sněmovně (PS) |
25. 1. 2019 | Zahájení projednávání novely zákona v PS |
7. 6. 2019 | Souhlas s vládním návrhem v PS |
27. 7. 2019 | Schválení novely zákona v Senátu bez připomínek |
Zásadní změny v přijaté novele zákona
Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je především zlepšení flexibilnosti systému veřejné podpory ve vztahu k aktuální hospodářské situaci a zvýšení přidané hodnoty podporovaných projektů, avšak při zachování intenzivnější podpory v hospodářsky problémových regionech. Podpora by měla především cílit na projekty, které zvýší inovativní potenciál české ekonomiky, a napomohou tak posouvání se výše v rámci hodnotových řetězců.
Investiční pobídku bude možné poskytnout na investiční akci, která bude realizována v oborech zpracovatelského průmyslu za účelem v rámci výroby, technologickém centru, centru pro tvorbu softwaru, datovém centru, opravárenském centru, centru sdílených služeb a centru zákaznické podpory. Z novely zákona je vyloučeno budování a rozšíření call center.
–
Stanovení dalších všeobecných podmínek nařízením vlády České republiky, a to zejména v oblastech:
–
výše hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, a to do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu,
–
minimálního počtu nově vytvořených pracovních míst, a to do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu,
–
realizace investiční akce v rámci činnosti, která zvyšuje hodnotu prováděné činnosti prostřednictvím využití kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií, tzv. činnosti s vyšší přidanou hodnotou, a to do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu, nebo
–
použití všeobecných podmínek podle velikosti subjektu příjemce, investiční pobídky budou lépe dostupné pro malé a střední podnikatele díky snížení vstupních limitů na polovinu.
–
Vláda svým nařízením stanoví, pro který typ investiční akce bude platit jednotlivá výše uvedená všeobecná podmínka, která z dalších všeobecných podmínek se použije a ve kterých regionech České republiky.
–
Vláda své nařízení musí opřít vždy o analýzu ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a o zhodnocení dosud podpořených investičních akcí.
–
Před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky nebo rozhodnutí o příslibu předloží Ministerstvo průmyslu a obchodu vládě návrh na schválení investiční pobídky.
–
Vláda na svém zasedání rozhodne o poskytnutí veřejné podpory formou investiční pobídky, a pokud vláda poskytnutí investiční pobídky neschválí, Ministerstvo průmyslu a obchodu ji neposkytne.
Návrh nařízení vlády, které stanoví další všeobecné podmínky
Ke dni 10. 8. 2019 jsou v návrhu nařízení vlády v oblasti výroby koncipovány další všeobecné podmínky, kterými jsou zejména:
a)
pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v hodnotě 100 mil. Kč, přičemž nejméně částka 50 mil. Kč musí být vynaložena na pořízení strojního zařízení, hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se sníží na polovinu, pokud by měl být příjemcem investiční pobídky malý nebo střední podnikatel,
b)
realizace investiční akce v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou, přičemž činností s vyšší přidanou hodnotou je činnost v oborech zpracovatelského průmyslu, kdy nejpozději za práci vykonanou od 1. 12. každého kalendářního roku má příjemce investiční pobídky sjednánu, stanovenu nebo určenu mzdu, alespoň u 80 % zaměstnanců s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce nejméně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investiční akce realizuje, a současně
c)
příjemce investiční pobídky po uzavření smlouvy o spolupráci s veřejnou výzkumnou institucí nebo veřejnou či státní vysokou školou s touto institucí nebo školou aktivně spolupracuje v oblasti výzkumu a vývoje a zároveň podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v místě realizace investiční akce dosahuje na počtu zaměstnanců v místě realizace investiční akce nejméně 10 %, nebo
d)
podíl všech výzkumných a vývojových pracovníků dosahuje na počtu všech zaměstnanců příjemce investiční pobídky nejméně 2 % nebo podíl výzkumných a vývojových pracovníků v místě realizace investiční akce dosahuje na počtu zaměstnanců v místě realizace investiční akce nejméně 2 %, přičemž výzkumným a vývojovým pracovníkem se rozumí zaměstnanec, jehož hlavní pracovní činností je soustavná a prokazatelná činnost v oblasti výzkumu a vývoje příjemce investiční pobídky, nebo
e)
příjemce investiční pobídky pořídil pro účely výzkumu a vývoje strojní zařízení, které bude využíváno příjemcem investiční pobídky převážně pro výzkum a vývoj, a to nejméně v hodnotě 10 % předpokládané hodnoty způsobilých nákladů uvedených v záměru získat investiční pobídku,
f)
hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku uvedené v písmenu a) se sníží na polovinu, pokud by měl být příjemcem investiční pobídky malý nebo střední podnikatel,
g)
hodnoty uvedené v písmenu a) se sníží na polovinu, pokud ze záměru získat investiční pobídku vyplývá, že celá investiční akce ve výrobě má být realizována:
–
v okrese, v němž je podíl nezaměstnaných osob nejméně ve výši 7,5 % a současně tento podíl je alespoň o 50 % vyšší než průměrný podíl nezaměstnaných osob v České republice,
–
na území státem podporovaných regionů, které v souladu se zvláštním právním předpisem vymezí vláda, nebo
–
na území zvýhodněných průmyslových zón,
h)
podmínka uvedená v písmenu b) se nepoužije, pokud má být celá investiční akce realizována na území státem podporovaných regionů, které v souladu se zvláštním právním předpisem vymezila vláda.
Závěr
Závěrem lze konstatovat, že novela zákona jednoznačně posílí mezinárodní konkurenceschopnost České republiky, a to při potřebě nižších nároků na státní rozpočet než doposud, jelikož je očekáván pokles počtu žádostí o investiční pobídku z oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Výše nároků na státní rozpočet by měla dosahovat 3,135 mld. Kč ročně oproti 4,354 mld. Kč při ponechání stávajícího stavu. Novela zákona také přinese zlepšení českého podnikatelského a investičního prostředí, které bude mít současně i velmi pozitivní dopad na trh práce.
Protože jsou investiční pobídky velkým režimem státní podpory, tj. režimem podpory s velkým rozpočtem, je k němu rozhodnutím Evropské komise schválen plán hodnocení, v jehož rámci se posuzuje naplnění předpokladů slučitelnosti státní podpory s vnitřním trhem Evropské unie a účinnost opatření podle nastavených cílů. Současně byla rozhodnutím prodloužena možnost poskytování pobídek podle blokové výjimky až do 31. 12. 2020. V souladu s tímto rozhodnutím mohou být změny v systému investičních pobídek provedeny až na základě schválení Evropskou komisí.
Použité zdroje:
–
Vláda České republiky, https://www.vlada.cz/
–
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, https://www.mpo.cz/
–
Senát Parlamentu České republiky, https://www.senat.cz/
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.