Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 9 Afs 427/2017 , www.nssoud.cz
Posuzování z pohledu DPH
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Rozhodující proto, zda přijaté zdanitelné plnění obec použije v rámci ekonomické činnosti, nebo při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy, není její prohlášení. Nelze připustit, aby bylo na uvážení obce, zda ve vztahu k přijatému zdanitelnému plnění je osobou povinnou k dani (a za splnění zákonných podmínek plátcem daně), nebo jí není a vystupuje jako konečný spotřebitel. Odporovalo by to ostatně i účelu systému DPH, kterým je zaručení neutrality, pokud jde o daňovou zátěž všech ekonomických činností podléhajících DPH (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 14. 2. 1985, Rompelman, 268/83). Přestože by obec vykonávala ekonomickou činnost, postačilo by totiž její prohlášení, že není osobou povinnou k dani, aby plnění na výstupu nebyla zdaněna. Naopak při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy by její prohlášení, že je osobou povinnou k dani, mohlo vyústit v situaci neoprávněného uplatnění daně na vstupu.
V této souvislosti soud nad rámec rozhodovacích důvodů zmiňuje, že shora uvedené se přiměřeně uplatní i pro režim přenesení daňové povinnosti (reverse charge) podle § 92a a 92e zákona o dani z přidané hodnoty. Prohlášením příjemce zdanitelného plnění jej nelze vyloučit.
Daň z přidané hodnoty je založena na objektivních ukazatelích. Tzn. že pro určení relevantních okolností nejsou rozhodná prohlášení účastníků, či jak tito plnění vnímají. Rozhodné je, jak se tyto objektivně jeví navenek. V tomto ohledu rozhodoval Nejvyšší správní soud otázku postavení příjemce zdanitelného plnění, potažmo zda se ze strany odběratele jednalo o příjem plnění pro jeho ekonomickou činnost či nikoliv. Mnohem důležitější než věc samotná jsou však obecné okolnosti, které z ní vyplývají pro režim přenesení daňové povinnosti (reverse charge). U něj je rozhodné, aby osoba přijímající plnění jednala jako osoba povinná k dani. V takovém případě je povinností dodavatele uplatnit režim reverse charge. Pokud odběratel osobou povinnou k dani u tohoto plnění není, je třeba uplatnit standardní režim a ceně plnění připočíst DPH. Není přitom rozhodné, zda se odběratel svému dodavateli v rozhodné době prezentuje jako osoba povinná k dani či nikoliv. Rozhodné je pouze to, zda jím v tu chvíli ve skutečnosti je, či není. Pouze toto rozhoduje o správnosti uplatnění tohoto režimu. Je tak evidentní, že správné posouzení dodavatelem má zcela zásadní důsledky, avšak pro jeho učinění zpravidla nebude mít dodavatel dostatek podkladů. Nezřídka tak bude docházet k omylům, které by Finanční správa mohla klást k tíži dodavatelům, a to se zcela zásadními finančními dopady. I zde se tak ukazuje nevhodnost tohoto režimu, jelikož vede k obrovské právní nejistotě na straně dodavatelů
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.