Splátky ve zdravotním pojištění

Základní a prvořadou povinností všech plátců pojistného ve zdravotním pojištění je řádné placení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ), to znamená platit pojistné včas, ve správné výši, na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Nicméně může nastat situace, kdy plátce z nejrůznějších důvodů není schopen dostát své zákonné povinnosti a dostane se do prodlení s platbami pojistného či záloh na pojistné. Jelikož je povinností zdravotních pojišťoven evidované dlužné pojistné (a penále) uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení i vymáhat, může se plátce v takovém případě obrátit na příslušnou zdravotní pojišťovnu se žádostí o řešení své finanční situace formou splátkového kalendáře.

Zaměstnavatelé představují pro systém veřejného zdravotního pojištění rozhodující skupinu plátců, proto je ze strany zdravotních pojišťoven trvale věnována zvýšená pozornost řádnému placení pojistného právě těmito subjekty. Z tohoto důvodu je i kontrolní činnost zdravotních pojišťoven primárně zaměřena právě na zaměstnavatele, u kterých zdravotní pojišťovny evidují z hodnotového hlediska největší objem jak plateb, tak pohledávek.

Podnikatelská sféra jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Významné zvýhodnění OSVČ spočívá v možnosti podání žádosti o snížení výše placené zálohy za podmínek definovaných v § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., čímž lze relevantně předejít vzniku dluhu z důvodu neplacení záloh podle zákona.

Pokud se podnikatel v průběhu roku 2019 dostane do problémů s placením stanovených záloh, může požádat zdravotní pojišťovnu o snížení výše měsíčně placené zálohy, což může být podle výsledků dosažených v průběhu roku 2019 s porovnáním příjmů a výdajů v roce 2018 nejméně částka 2 208 Kč měsíčně za podmínky, že pro tuto osobu platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. V průběhu roku 2019 může zdravotní pojišťovna snížit výši zálohy až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ podá, resp. bude povinna podat v roce 2020, Přehled za rok 2019.

Jako samoplátce se může stát ve zdravotním pojištění dlužníkem i osoba bez zdanitelných příjmů, jejíž povinností je měsíční placení pojistného ve výši 1 803 Kč (od 1. 1. 2019).

Pojištěnec je osobou bez zdanitelných příjmů tehdy, pokud není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den evidován u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec nebo OSVČ, anebo není veden v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Osobou bez zdanitelných příjmů tak je například:

Zdravotní pojišťovny nebudou evidovat u plátce dluh na pojistném tehdy, pokud:

Dnem platby je datum připsání úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zdravotní pojišťovny celkem běžně sjednávají s dlužníky splácení (zpravidla pravomocných a vykonatelných) pohledávek formou splátkových kalendářů, případně lze dohodu o splátkách uzavřít již na základě zaslaného vyúčtování, ze kterého výše příslušných pohledávek vyplývá. Základním smyslem tohoto postupu zdravotních pojišťoven je jednak umožnit plátci-dlužníkovi určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace, jednak je však při uzavírání takových dohod zapotřebí přihlížet k vývoji bilance systému veřejného zdravotního pojištění, jinými slovy, postupné úhrady by neměly zásadním způsobem narušit finanční vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží.

Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro povolení splátek dluhu může být například závažná (a odůvodněná) osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první splátky. V případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení/nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let.

Při povolení splátek musí plátce:

Pokud dojde k porušení některé z dohodnutých podmínek, má zdravotní pojišťovna právo od smlouvy odstoupit, resp. tuto zrušit, včetně následného promptního uplatňování evidovaných (tj. neuhrazených) pohledávek.

Může nastat situace, kdy má plátce vůči zdravotní pojišťovně současně více dluhů. V takovém případě se vychází z § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého je pořadí splácení jednotlivých závazků následující:

Jednotlivé splátky je plátce-dlužník povinen splácet samostatnými platbami na příslušné účty zdravotní pojišťovny. Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je zdravotní pojišťovna oprávněna použít platbu ve stanoveném pořadí, tuto skutečnost však musí plátci oznámit.

Důsledkem existence dluhu na pojistném je vznik penále. Pokud má plátce u zdravotní pojišťovny tyto dva závazky, může jednak požádat o splátkování dluhu na pojistném a následně pak na penále nebo může využít institutu odstranění tvrdosti a o prominutí vyměřeného penále požádat. V takovém případě se nabízí řešení, kdy zdravotní pojišťovna posečká s projednáním žádosti o prominutí penále až do doby, kdy bude dluh na pojistném formou splátek plně vyrovnán. Předpokladem pro uplatnění takového postupu je však pravidelné placení běžných měsíčních úhrad pojistného, v opačném případě vzniká další dluh na pojistném. Pro doplnění řešené tematiky uvádím, že dlužné penále je zdravotní pojišťovna povinna plošně vymáhat. Odlišný postup se uplatňuje v případě nedodržení zákonných povinností, kdy pokutu za jejich porušení uložit zdravotní pojišťovna může, ale také nemusí. Podotýkám, že s podáním žádosti o prominutí penále nesmí plátce otálet a čekat až na dobu po zaplacení dluhu, ale žádost o prominutí se u vystavených (tzv. exekučních) titulů podává do 15 dnů ode dne obdržení platebního výměru nebo do 8 dnů ode dne doručení výkazu nedoplatků.

V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii je třeba vzít v úvahu skutečnost, že podle článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství spadá promíjení penále ve zdravotním i sociálním pojištění pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Sjednání splátkového kalendáře na dlužné pojistné nemá vliv na běh penále, jehož sazba činí i u splátkované pohledávky na pojistném 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pokud by plátce například řádně splácel jednotlivé částky dlužného pojistného, ale nehradil by běžné měsíční úhrady nebo by tyto platil opožděně, vznikalo by další penále. Pro výpočet celkové výše penále je vždy rozhodující vývoj výše dlužného pojistného v rámci příslušného období, především pak výše dluhu na pojistném ke dni splatnosti. Z nezaplaceného penále však již další penále nenabíhá.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.