Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2019 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám, jež mají přímý vliv na placení pojistného všemi skupinami plátců, kterými jsou: a) zaměstnavatelé (za zaměstnance), b) samoplátci, tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, c) stát, platící pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce.
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2019
Ing.
Antonín
Daněk
Zvýšení rozhodné částky na 3 000 Kč
V souvislosti s placením pojistného zaměstnavateli (i osobami samostatně výdělečně činnými) hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 činí 30 156 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0843. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2019 ve výši 32 699 Kč.
Protože výše průměrné mzdy převyšuje od 1. 1. 2019 částku 30 000 Kč, znamená tato skutečnost, že se od tohoto data návazně zvyšuje rozhodná částka ze 2 500 Kč na 3 000 Kč, která hraje roli při odvodu pojistného na zdravotní pojištění u osob jako zaměstnanců, vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4 až 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), tedy u:
a)
člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
b)
osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
c)
dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
Jinak také řečeno, pokud příjem osoby jako zaměstnance dle písmen a) až c) nedosáhne od 1. 1. 2019 částky 3 000 Kč, neplatí zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Tato osoba však nemá tímto zaměstnáním řešený svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, což si musí zajistit jiným způsobem.
Minimum OSVČ
Průměrná mzda ovlivňuje i minimální výši zálohy a minimální výši ročního pojistného u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je určen sazbou 50 % z hodnoty průměrné mzdy 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč.
Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na 2 208 Kč, tj. o 184 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2019 ve výši 2 208 Kč (jakož i každé jiné zálohy na leden) je 8. 2. 2019.
Pokud pro OSVČ platí po celý kalendářní rok výkonu samostatné výdělečné činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak za rok 2019 činí minimální vyměřovací základ 196 194 Kč (12 x 16 349,50) a minimální pojistné 26 487 Kč (0,135 x 196 194).
Výjimky, kdy pro OSVČ neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, jsou uvedeny v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).
Stanovení pravděpodobné výše pojistného
Pokud nemá zdravotní pojišťovna
relevantní
informace o pohledávkách zaměstnavatele nebo OSVČ (plátcem není podán Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2019 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se vypočte jako 30 156 x 1,5 a činí u zaměstnavatele 45 234 Kč, 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 6 107 Kč. U OSVČ je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (3 054 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo OSVČ. Zvýšení minimální mzdy
Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance, a to při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Tento minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů v situacích, kdy:
–
zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc,
–
u zaměstnance trvá některá z důležitých osobních překážek v práci na jeho straně (například nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti),
–
se zaměstnanec stal nebo přestal být ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát.
Pokud příjem zaměstnance nedosáhne zákonného minima, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a doplatek pojistného dle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Příklad
Zaměstnanec pracuje v měsících prosinci 2018 a lednu 2019 na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 13 000 Kč.
V prosinci bude odvedeno pojistné z 13 000 Kč v částce 1 755 Kč, která je vyšší než minimální vyměřovací základ 12 200 Kč, platný v roce 2018.
V lednu provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zvýšeného minima 13 350 Kč takto:
–
z částky příjmu 13 000 Kč činí 13,5 % pojistného 1 755 Kč, jedna třetina (585 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 170 Kč) hradí zaměstnavatel;
–
pojistné z rozdílové částky 350 Kč ve výši 48 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce).
| Zaměstnanci bude sraženo: | 585 + 48 = 633 Kč |
| Zaměstnavatel odvede: | 1 170 Kč |
| Celkem | 1 803 Kč |
Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 13 000 Kč uzavřena některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:
–
osoby jako zaměstnance, účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009];
–
cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky;
–
případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.
Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění není například sjednaná dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 000 Kč (od 1. 1. 2019) nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2015 platí, že se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Tzv. nekolidující zaměstnání
Podle § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:
a)
výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b)
výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
V roce 2019 nelze v rámci nekolidujícího zaměstnání sjednávat dohody o provedení práce.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“.
Z uvedeného vyplývá, že příjem zaměstnance v tzv. nekolidujícím zaměstnání nesmí od ledna 2019 převýšit 6 675 Kč.
Naproti tomu nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.
Osoby bez zdanitelných příjmů
Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kteří pro zařazení do této kategorie musí splnit zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.
Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která není zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za niž platí pojistné stát. Neboli naopak, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci OBZP.
Mezi OBZP tak patří například:
–
žena v domácnosti, která:
a)
není zařazena v kategorii osob, za něž platí pojistné stát,
b)
nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
c)
nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,
d)
není v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.;
–
pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 000 Kč a na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. V této souvislosti platí, že tyto příjmy se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání nesčítají (nebylo u žádné z dohod dosaženo potřebné výše příjmů), ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů;
–
pojištěnec, který pracuje pouze v zaměstnání nezakládajícím účast na zdravotním pojištění (například členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky);
–
student školy, která nebyla Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy);
–
student střední nebo vysoké školy v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR, oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině nebylo provedeno;
–
student starší 26 let [s výjimkou studenta doktorského studia staršího 26 let při splnění podmínek uvedených v § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.];
–
nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce;
–
osoba pracující v cizině mimo státy Evropské unie (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie;
–
člen náboženského řádu bez příjmu aj.;
trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.
Pojištěnec, který chce být zařazen jako OBZP, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné.
Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného OBZP představuje od 1. 1. 2019 částku 1 803 Kč.
Vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát
Zákonem č. 297/2017 Sb. se od 1. 1. 2019 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance na částku 7 540 Kč.
To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. 1. 2019 měsíčně 1 018 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2018.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Od 1. 1. 2019 se tak měsíční částka odpočtu zvyšuje na 7 540 Kč. Tento nárok může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani OSVČ.
Termíny OSVČ pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně
Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2018 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
–
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2018 – jedná se o základní termín platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2019,
–
pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2019, a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2019.
Do 8. 4. 2019 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy). Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz.
Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2018 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2018), podává Přehled za rok 2018 oběma zdravotním pojišťovnám.
Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola FÚ apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.